Ochrana přírody strana 4 z 5

Jednání o obřím jezu na Labi u Děčína se znovu otevírají. Podkladem je nová studie. Zaměřila se na výtky národního parku, který před časem zvažovanou stavbu v podstatě zastavil s argumentem, že poškodí unikátní pískovcový kaňon. Studie namítá, že výjimečný ekosystém je možné přesunout.

Povodí Moravy získalo od magistrátu povolení pro stavbu protipovodňových opatření u řeky na Nových Sadech, která zvýší ochranu okrajové části Olomouce před velkou vodou. Stavba má být dokončena do závěru roku 2027, zjistila ČTK na úřední desce radnice. S projektem nesouhlasí zahrádkáři, pozemky totiž budou muset stavbě ustoupit. Zahrádkáři připravili vlastní projekt úprav na protějším břehu řeky Moravy, díky kterému by podle nich osada mohla být zachována. Tvrdí, že jejich varianta zajistí protipovodňovou ochranu i příhodnější podmínky pro živočichy.

Část zemědělců bude ve čtvrtek s traktory demonstrovat na silnicích. Agrární komora se zemědělským svazem tak protestují proti změnám v rozdělování dotací. Nová vláda slíbila, že je přepracuje s důrazem na vyšší ochranu přírody. S tím souhlasí Asociace soukromého zemědělství, která o protestech mluví jako o nátlaku agrobaronů. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha a šéf Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek o tom diskutovali v Událostech, komentářích. Ministr zemědělství ve středu uvedl, že nikomu neupírá právo demonstrovat, odmítá však ustupovat nátlaku.

Nový rok přinese větší pravomoci strážcům přírody. Především budou moci zastavit vozidla, která vjela do míst, kam nesmí. V zákoně se objevila i možnost natáčet přestupky. Správci chráněných oblastí v nich nově také budou moci zakázat používání pyrotechniky. To vše proto, že turistů v přírodě dlouhodobě přibývá, a ne všichni jsou k ní citliví. S Novým rokem také začnou platit pravidla pro účinnější zásah proti nechtěným druhům. Vztahují se na celou Evropskou unii.

Tři mladí hřebci divokých exmoorských koní se ve středu přestěhovali do nové přírodní rezervace Janovský mokřad vedle dálnice D5 u Nýřan na Plzeňsku. Rezervaci v cenném území vyhlásil na jaře Plzeňský kraj, který se podílel na převozu koní z rezervace u Rokycan. Zřejmě na začátku nového roku přibydou do Janovského mokřadu dvě mladé jalovice praturů. Původně měly být vypuštěny ve středu, v milovické rezervaci ochranářské organizace Česká krajina se je ale zatím v úterý nepodařilo odchytit.

„Vezete stavební suť? Zaplaťte.“ To obyvatelé Plzně nově uslyší při návštěvě některého z tamních sběrných dvorů. Radnice pravidlo zavádí od ledna příštího roku. Za přijetí kilogramu suti se bude účtovat koruna a padesát haléřů. Proti rozhodnutí radnice jsou ekologové, obávají se toho, že budou ve městě a jeho okolí vznikat nové černé skládky.

Stavbaři kvůli počasí pozastavili práce na rozhledně na Králickém Sněžníku. Pokračovat by tak měli až na jaře. Ekologové dlouhodobě upozorňují na pochybení a porušování zákonů o ochraně přírody. Podle nich by měl být projekt zastaven úplně. Bojí se hlavně přílivu turistů, proto už vznikají plány, jak pohyb lidí na hoře omezit nebo usměrnit.

Na státním zámku v Opočně byl ve středu zahájen 54. ročník Národního sokolnické setkání. Jde o mezinárodní setkání určené i pro širokou veřejnost. Ranní nástupy a večerní výřady jsou vždy hojně navštěvovány nejen občany Opočna. Zájemci mohou fandit při Mistrovství sokolovitých dravců ve stoupavém letu, zažít ukázky výcviku dravců, nebo se zúčastnit doprovodných akcí. Sami sokolníci o sobě říkají „Nelovíme pro kořist, ale pro všechno to krásné při lovu“. Zájemci mohou na zámku zhlédnout prastarou techniku lovu za pomocí ptáků do 10. října.

Americké úřady oficiálně prohlásily za vyhynulé 23 druhů zvířat a rostlin, mezi nimi například datla knížecího. Ptáka dříve považovaného za jeden ze symbolů severoamerické přírody vědci spatřili naposledy v roce 1944. Administrativa prezidenta Joea Bidena rovněž oznámila, že znovu začne stíhat soukromé firmy, které nepodnikají dostatečné kroky k ochraně divokých ptáků.

V souvislosti s nelegálním lovem chráněných zvířat na území České republiky obvinila policie dvanáct lidí. Na tiskové konferenci Generálního ředitelství cel to řekl vedoucí oddělení koordinace celních podvodů Pavel Kuchynka. Podle vyšetřovatelů skupina organizovala pro zájemce ze Slovenska lov nelegálně dovezených tygrů. Plánovaný lov se ale neuskutečnil, protože dodavatel se rozhodl tygry vyvézt legálně. Případ se týká také lovu chráněných rysů.

Od začátku roku do konce prázdnin přišli celníci na pražském Letišti Václava Havla na 37 pokusů přivézt do Česka nepovolené suvenýry. Nejčastěji se jednalo o léčebné přípravky, korály nebo motýly, našla se ale i kostra leguána, sušený mořský koník nebo kůže kozorožce. Naopak z Česka do Spojených arabských emirátů se cestující pokusili vyvézt čtyři dravé ptáky. Česká televize to zjistila od Celního úřadu Praha Ruzyně. Zabavených suvenýrů i udělených pokut bylo letos méně než loni i v posledním roce před pandemií.

Ochránci přírody zachraňují z rybníka v Nasavrkách na Chrudimsku tisíce vzácných škeblí. Rybník patří městu, které ho vypustilo a vylovilo z něj ryby. Chránění měkkýši ale v bahně zůstali a hrozí jim úhyn. Případ řeší Česká inspekce životního prostředí, která k vypuštění vody udělila povolení.

Ani sucho neohrozilo ryby, které milují výhradně čistou a dobře okysličenou vodu. Překvapilo to ochránce přírody ve Žďárských vrších. Ohrožené střevle potoční, které na některých místech objevili, považovali za vyhynulé. Jak je možné, že v regionu tyto drobné rybky přežily, odborníci netuší.

Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.

Na vrcholy Beskyd míří stále více turistů. Výrazně jich přibylo s covidovou epidemií. Lidé ale stále častěji porušují různá pravidla. Parkují mimo vyznačená místa a odhazují odpadky. Narůstající množství návštěvníků ohrožuje chráněnou přírodu, naopak poskytovatelům ubytování vyhovuje. Problémy mají i v Jeseníkách.

O zařazení jedné z nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodl ve středu Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Bučiny jsou také první českou oblastí označenou jako součást dědictví celého lidstva.

Ochránci přírody kritizují výjimky Chráněné krajinné oblasti Jeseníky vydané v souvislosti se zásahem proti kůrovci. Rozhodnutí správy území umožňuje kácení kůrovcem napadených stromů i v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací. Správa ale tvrdí, že na zájmy ochrany přírody myslela.

Ostravská zoo ve středu představila novou expozici pro kondory a další jihoamerické ptáky nazvanou La Pampa. Jde o největší průchozí voliéru v zahradě a byla pojmenovaná po provincii v centrální Argentině. Voliéra je součástí chovatelsko-expozičního zařízení Jižní Amerika, které vzniklo úpravou expozice malých šelem, řekl ředitel zoo Jiří Novák.

Biolog Marco Wagemann se dlouhodobě zabývá ochranou malých zvířat v místech, kde dochází ke změně prostředí po zásahu člověkem. Jeho agentura na ochranu přírody cílí na jednotlivé lokality, ve kterých má vzniknout nová výstavba. V těchto oblastech organizuje odchyt a přesun zvířat do nových lokalit. Zachraňoval je i na budoucím staveništi u města Landau. Základem jeho práce je trpělivost a čekání. Často o úspěchu rozhoduje malý pohyb nebo zvuk. Vzhledem k absenci speciálního vybavení pro odchyt si biolog vyrábí tyto pomůcky sám. Pracuje tak se speciálními žabími sítěmi, udičkami na plazy a nitkovými lasy na odchyt ještěrek.

Strážci šumavského národního parku  vyrazili na společné hlídky s policií. V celé oblasti totiž přibývá přestupků. Šumava je stejně jako vloni plná turistů. Služby s policisty jsou hlavně preventivní. Zabránit mají nejen porušování návštěvního řádu, ale také napadení strážců. I takové případy teď vedení parku řeší.

Na řece Temži poblíž Londýna začalo sčítání labutí královny Alžběty II. Tým v čele s královniným značkovačem labutí Davidem Barberem se jako každý rok pokusí co nejvíce vodních ptáků odchytnout, registrovat a prohlédnout, aby je následně opět pustil na svobodu. Tradice sahá až do daleké historie. První zprávy o kroužkování vodních ptáků se vyskytují již ve 12. století, kdy byl tento zvyk spojován především s gastronomií. Labutě patřily mezi vybrané pochoutky. Alžběta II. má právní nárok na každou neokroužkovanou labuť plující ve veřejných vodách, ale tohoto práva nevyužívá. Smyslem moderního kroužkování je především ochrana a zjištování stavu ptactva, měření a odchyt nebo ošetření poraněných labutí.

Mexická vláda oficiálně upustila od politiky udržování zóny bez rybolovu v místech, kde žije poslední asi desítka kriticky ohrožených sviňuch kalifornských. Podle ochránců přírody to znamená, že vzdala snahu o jejich záchranu.

Kvůli vysokému napětí uhyne každý rok v Česku až 300 tisíc ptáků. Energetici se proto ve spolupráci s ochránci přírody snaží dráty elektrického vedení zabezpečit. Tam, kde to nejde, je přesouvají do země. Jedním z takových míst se má stát i lokalita bývalého lomu v Mikulově na Břeclavsku.

Správa národního parku České Švýcarsko si dala za cíl spolu s vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) spočítat všechna auta, která do parku a blízké chráněné oblasti vjela a zaparkovala tam. Průzkum měl také zachytit, kde auta skutečně parkovala, kolik z nich bylo na oficiálních místech a kolik třeba na okraji lesa. Kapacita parkovišť je v oblasti dlouhodobě nedostačující a data by měla vést ke zlepšení situace.