Ochrana přírody strana 5 z 5

Skupina dobrovolných potápěčů, vědecké centrum pro výzkum pobřeží a thajské královské námořnictvo odstraňují „sítě duchů“. Tak nazývají námořníci i ochranáři rybářské sítě, které se utrhly z rybářských lodí a potopily se na dno. Ochranáři se zaměřili na chráněnou oblast Ko Losin, kde opuštěné sítě pokrývaly korálový útes. Sítě v podstatě korál „udusí“ a znemožní mu další rozvoj. V důsledku toho korál umírá. Ochranáři tak postupně z oblasti Thajského zálivu odstranili v uplynulých dnech téměř tři tisíce metrů čtverečních sítí.

Zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a ministerstva životního prostředí (MŽP) v úterý s polskými partnery kontrolovali stavbu rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku. Impulsem byly protesty ekologických organizací, že se při stavbě porušují stanovené podmínky ochrany přírody. MMR požádalo polské partnery o založení pracovní skupiny, která by sledovala dodržování pravidel a úroveň turistického ruchu, uvedl v tiskové zprávě mluvčí MMR Vilém Frček. Rozhlednu staví polská strana v programu přeshraniční spolupráce.

Husté lesy mezi pískovcovými skalami v Českém Švýcarsku jsou minulostí, kůrovci tam podlehla už většina smrků.  Ačkoliv se dříve mrtvé stromy kácely, teď je lesníci nechávají v přírodě, kvůli čemuž ale správci národního parku museli uzavřít několik turistických tras. Suché stromy by totiž mohly být pro návštěvníky nebezpečné.

Na dvě černé stavby na Červenohorském sedle upozornilo Hnutí Duha. Obě slouží jako restaurace a bar u sjezdovky. Původně dostaly výjimku od správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO), ta je ale v jednom případě jedenáct let propadlá, v druhém resort stavbu bez povolení rozšířil. Obě budovy teď posuzuje stavební úřad v Šumperku, v krajním případě provozovatelům hrozí jejich odstranění.

Na Sněžce a v Obřím sedle u bývalé Obří boudy u Slezského domu jsou od pátku ochranné sítě. Mají zamezit návštěvníkům v pohybu mimo vyznačené plochy a tedy devastaci přírody, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Správa KRNAP ve spolupráci s polskými kolegy instalovala zábrany na obou místech už na loňskou hlavní turistickou sezonu, která připadá na červenec a srpen.

Mládě slona afrického, které se ve zlínské zoologické zahradě narodilo v neděli, uvidí návštěvníci poprvé zblízka o víkendu. Jde o samečka, je to první mládě slona afrického narozené v Česku. Po narození mláděte v neděli ráno pracovníci zahrady pavilon i okolí venkovního výběhu uzavřeli, chtěli slonicím a mláděti dopřát maximální klid. „Budeme chování slonic neustále sledovat, v případě nepříznivé reakce opětovně přistoupíme k uzavření okolí kolem pavilonu a výběhu slonů,“ řekl v pátek ředitel zahrady Roman Horský.

Na několika místech hlavního města Velké Británie Londýna se objevily „pochodující“ skupinky dřevěných slonů v životní velikosti. Výstava je součástí charitativní akce, která poukazuje na ochranu slonů ve volné přírodě a spolužití člověka vedle těchto zvířat. S iniciativou nazvanou „CoExistence“ přišla organizace Elephant Family, která se od roku 2002 touto činností intenzivně zabývá. Během téměř dvacetileté existence má za sebou přes 170 úspěšných projektů. Organizace je dlouhodobě podporována britskou královskou rodinou, a tak se jedna ze sloních skupin objevila i přímo před Buckinghamským palácem. Sloni byli ručně vyrobeni komunitami lidí v jihoindickém státě Tamilnádu. Ty žijí v těsné blízkosti těchto velkých savců.

Sameček slona afrického, který se v neděli ráno narodil ve zlínské zoo, je zdravý a čilý. V pořádku je i jeho matka, o mládě se stará i další zlínská slonice. Jde o vůbec první úspěšný odchov tohoto druhu v České republice. Sloni afričtí, největší suchozemští savci na planetě, jsou přitom jedním z vůbec nejohroženějších zvířat afrického kontinentu.

Některá místa v tuzemské přírodě se potýkají s nebývalým zájmem výletníků, pramenil z omezeného cestování za hranice a leckde vydržel. Oblíbené lokality jsou ale pod množstvím návštěvníků přetížené. Turistům se teď uzavřely třeba Drábské světničky v Českém ráji. A i jinde přemýšlejí, jak rostoucí zájem lidí usměrnit.

Australští ochránci přírody představili plány na vybudování prvního útočiště pro ptakopysky na světě. Cílem projektu je podpoření chovu a udržení populace. Rezervace by měla být vybudována do roku 2022. Dle vědců savec s „kachním zobákem“ čelí vyhynutí v důsledku změn klimatu. Ptakopysk je malý noční savec, který se vyskytuje endemicky pouze ve východní části Austrálie a v Tasmánii. Přípravy otevření přírodního parku urychlil požář buše v roce 2019, při kterém zemřelo přes tři miliardy kusů zvěře. Výzkumný tým Univerzity Nového Jižního Walesu v současné době zkoumá ptakopysky v oblasti města Bobin, které je výchozím bodem pro zbudování rezervace.

Divocí koně v Národním parku Podyjí na Znojemsku začali spásat i lesní část pastviny. Dosud bezmála desetihektarovou plochu smíšeného lesa izoloval mobilní ohradník. Správa národního parku to uvedla na svém webu.

V rámci oslav mezinárodní dne uspořádalo ministerstvo životního prostředí v roce 1991 akci nazvanou 8 dní pro Zemi. Té se u Hamerského rybníka v Praze zúčastnila i první dáma Olga Havlová, která sledovala i slavnostního slib světlušek a skautek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Část lidí ve Slavonicích na Jindřichohradecku se postavila proti kácení stromů. Radnice ho vysvětluje potřebou obnovit obecní zeleň, ta stará údajně ohrožuje okolí. Odpůrci kácení ale namítají, že se Slavonice zbytečně zbavují i zdravých dřevin.

Více než desítka mláďat různých druhů se narodila od začátku roku v brněnské zoo. Mezi posledními jsou to například surikaty, osinák africký nebo dvě mláďata takina indického. Do zoo také dorazil samec urzona kanadského, odjeli naopak dva lvi, uvedla mluvčí zahrady Monika Brindzáková.

Brazilský nejvyšší soud v úterý nařídil zahájit vyšetřování prodeje půdy v amazonském deštném pralese na inzertních stránkách Marketplace sociální sítě Facebook. Informoval o tom server BBC News Brasil, který na tyto inzeráty minulý týden upozornil. Některé nabízené pozemky jsou v chráněných oblastech, a patří tak k území domorodých obyvatel, kteří o jejich prodeji neměli tušení.

Studie Eco-Phoques, která se dlouhodobě zabývá ochranou přírody v oblasti Lamanšského průlivu, uvádí, že počty tuleňů obecných a kuželozubých se postupně zvyšují. Zvýšení stavu populace výrazně napomohlo vyhlášení tuleňů za chráněný druh v 80. letech minulého století. Do té doby se tuleni často stávali kořistí rybářů, kteří je při lovu považovali za škodnou. Zpráva uvádí, že v současnosti v oblasti Baie de Somme došlo k nárůstu populace až o dvacet procent. Celkově je v nejsevernějším francouzském regionu nyní pozorováno přes tisíc těchto vodních savců.

Právní úprava, která omezila účast spolků zastupujících veřejnost v některých správních řízeních, zůstává beze změn. Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení části novely zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017, která působnost spolků omezila. Ústavní soudci se návrhem zabývali tři a půl roku, patřil k nejstarším dosud nevyřízeným podnětům.

Opatření proti šíření koronaviru zahrnují mimo jiné omezení kolektivních sportů nebo uzavření posiloven. Lidé proto častěji vyrážejí do české přírody. Jak ale ukazují mnohé případy, v chráněných oblastech se často nechovají podle pravidel. Odhazují odpadky a nedodržují ani klidové zóny v národních přírodních rezervacích.

Útoků vlků na hospodářská zvířata přibývá. Letos jich bylo už 220, tedy o polovinu víc než loni. Šelmy útočí hlavně tam, kde hospodáři svá stáda nezabezpečili. Ukazují to detailní data, která začali zveřejňovat ochránci přírody. Stát plánuje kompenzovat chovatelům vedle přímých škod i další náklady.

Impozantní rozmanitost živočišných druhů, rozkvétající louky s barevnými orchidejemi, husté lesy a roztroušené vesničky jsou typické pro krajinu Bílých Karpat. Patří mezi ty nejpestřejší přírodní území, vznikla přitom i díky staletím tradičního obdělávání lidmi. Zachování jedinečného prostoru a odvrácení hrozby necitlivého zemědělství začalo před 40 lety vyhlášením chráněné krajinné oblasti (CHKO).

Mezinárodní skupina ochránců zvířat využívá v Kostarice návnady s GPS navigací, díky které dokáží vytrasovat nelegální obchod s želvími vejci. Na něm vydělávají skupiny pytláků po celém světě. Pro ohrožené karety představují největší riziko. Ochranáři se inspirovali mimo jiné v seriálu Breaking Bad (Perníkový táta).

V Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku odborníci ošetřili Žižkův dub, jehož stáří se odhaduje na devět set až tisíc let. O strom ve spodní části zahrady náměšťského zámku dlouhodobě pečuje Národní památkový ústav a peníze na nadstandardní ošetření získal dub z ankety Strom roku, kde skončil na druhém místě. Je vysoký 20 metrů, obvod jeho kmene je podle posledního měření 10 metrů a 40 centimetrů. S odhadovaným stářím až jeden tisíc let je považován za nejstarší a nejmohutnější dub na Moravě. Podle pověsti pod ním přespal vojevůdce Jan Žižka, když se tamní panské sídlo pokoušeli dobýt husité.

Pod bedlivým dohledem své matky tráví první týdny svého života tři ze šesti mláďat krokodýla čelnatého, která se v polovině září narodila v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Ošetřovatelé tentokrát do umělé líhně umístili pouze polovinu mláďat a o druhou se zkušebně stará jejich matka, která k radosti ošetřovatelů svoji mateřskou roli zodpovědně plní.

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat, píše deník The Guardian s odvoláním na novou studii publikovanou v magazínu Conservation Letters. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.