Divocí exmoorští koně pomáhají přírodě už na šesti místech Česka. Prohánějí se i Janovským mokřadem

Tři mladí hřebci divokých exmoorských koní se ve středu přestěhovali do nové přírodní rezervace Janovský mokřad vedle dálnice D5 u Nýřan na Plzeňsku. Rezervaci v cenném území vyhlásil na jaře Plzeňský kraj, který se podílel na převozu koní z rezervace u Rokycan. Zřejmě na začátku nového roku přibydou do Janovského mokřadu dvě mladé jalovice praturů. Původně měly být vypuštěny ve středu, v milovické rezervaci ochranářské organizace Česká krajina se je ale zatím v úterý nepodařilo odchytit.

Zhruba roční hřebci budou asi dva týdny pobývat v menší aklimatizační ohradě, potom budou vypuštěni do většího výběhu o rozloze asi 11,5 hektaru. „Vypuštění proběhlo v pořádku a koně se zdáli být spokojení,“ přiblížil Jiří Vlček z odboru životního prostředí krajského úřadu.

V rezervaci budou divoká zvířata pomáhat spásáním trávy pečovat o cenný biotop. „Janovský mokřad se nachází na místě bývalého rybníka. Je předmětem zájmu ochrany přírody díky spontánnímu vzniku mokřadních společenstev vlivem činnosti bobra,“ nastínil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

„Komplex vlhkých až podmáčených luk s enklávami sušších stanovišť a tůněmi je biotopem či tahovou zastávkou několika ohrožených druhů ptáků, žije zde například polák malý, bramborníček hnědý nebo jeřáb popelavý,“ dodal Jirků.

Nahrávám video

Vlček doplnil, že ochránci přírody doufají, že zvířata pomohou pastvou obnažit další plochy pro migrující ptáky, ale také pro rozšíření ohrožených či vzácnějších druhů hmyzu a obojživelníků.

Plzeňský kraj v lokalitě koupil desítky hektarů pozemků a zabránil tak tomu, aby se rozsáhlé mokřiny a divočina, kde se vyskytuje až šedesát druhů vzácných ptáků i dalších živočichů, vysušily a začala tam zemědělská činnost nebo tam vznikla odpočívka pro kamiony.

Kraj chce zajistit ochranu a přirozený rozvoj mokřadního ekosystému. Do dvou let tam plánuje vybudovat několik kilometrů stezek, čtyři pozorovatelny či zemní valy s průhledy, uvedl už dříve náměstek pro životní prostředí, zemědělství, evropské záležitosti a regionální rozvoj Josef Bernard (STAN).

První divocí koně v Česku zamířili do bývalého vojenského prostoru

S převozem koní, které Česká krajina poskytla bezplatně, pomohli odborníci z plzeňské zoo. „Exmoorský divoký kůň a pratuři dále zvýší atraktivitu Janovského mokřadu, který se stává symbolem Plzeňského kraje a jeho úsilí o záchranu naší krajiny,“ konstatoval Bernard.

V Česku tak vznikla desátá rezervace, kde žijí velcí kopytníci. Tři z těchto rezervací jsou v Plzeňském kraji. Kromě Janovského mokřadu je to i chráněné území Šlovický vrch u Dobřan a lokalita bývalého vojenského cvičiště u Rokycan. „V Plzeňském kraji se v současné době nachází téměř třetina tuzemských rezervací velkých kopytníků,“ uvedl ředitel České krajiny Dalibor Dostál.

Vůbec první rezervací velkých kopytníků se stal bývalý vojenský prostor Milovice ve středních Čechách, kde se od roku 2015 prohánějí právě divocí koně z Exmooru. „Jsme rádi, že se tento efektivní způsob péče o krajinu uchytil. V nejbližších měsících by měla vzniknout další rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji, zájem o přírůstky velkých kopytníků nyní mají ochranářské organizace na Slovensku, na Ukrajině nebo v Rakousku,“ doplnil Dostál.

Exmoorští divocí koně se v Česku aktuálně nacházejí na šesti místech. Kromě Milovic a Janovského mokřadu je ochránci přírody vypustili například i do Národního parku Podyjí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Plzeňský kraj

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

Cyklostezka spojila českou a bavorskou část Šumavy. Pozor na rozdílná pravidla

Správa Národního parku Šumava propojila Rosenauerovu cyklostezku v oblasti Stožce s Bavorskem. V hlavní sezoně na těchto místech působí společné hlídky tuzemských a bavorských strážců, ke kterým se občas připojují i policisté. Turisty i cyklisty upozorňují, že na mezinárodních trasách musí počítat s rozdílnými pravidly v jednotlivých státech.
14. 8. 2026

Části obcí dochází voda ve studních. Roste tak zájem o cisterny státních rezerv

Problémy se suchem trápí stále více obcí. Především tam, kde jsou lidé závislí na vodě ze studní, které kvůli nedostatku srážek vysychají. Samosprávy hledají řešení – obracejí se například na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se žádostí o zapůjčení cisteren nebo si nechávají vodu dovážet od soukromých firem.
14. 8. 2026

Hasiči zasahovali u požárů lesa na Šumavě a na Benešovsku

Požár přibližně šesti hektarů lesa a louky u šumavských Nezdic na Klatovsku se přestal šířit. Od 13. hodiny zde zasahovalo až 150 hasičů. Nyní už je požár téměř uhašen. Doutnající oheň a drobná ohniska bude ještě přes noc hlídat asi 30 převážně dobrovolných hasičů. Vrtulník Black Hawk, který čerpal vodu z Podhrázského rybníka, odletěl po 17:00 na jinou mimořádnou událost – na Benešovsko. Zde hasiči zasahují u požáru lesa a pole v Křečovicích, kde původně vyhlásili nejvyšší stupeň poplachu. Později ho snížili na třetí stupeň, kolem 19:00 na druhý a před 22:00 na první, základní.
4. 8. 2026Aktualizováno4. 8. 2026

Na Opavsku hoří les, na místě působily i vrtulníky s bambivakem

V Novém Vrbnu na Opavsku hoří les. Kvůli požáru musel být vyhlášen třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Hoří na ploše přibližně 27 hektarů. Na místě zasahuje speciální technika. Zásah komplikují vysoké teploty a především vítr, kvůli kterému se oheň už rozšířil i na přilehlé strniště. Na místě přes den zasahovalo 150 hasičů, požár se jim stále nepodařilo lokalizovat.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Klatovskou „gilotinu“ nahradí vyšší a širší železniční most

Začala uzavírka silnice pod železničním mostem v Klatovech, kterému se přezdívá gilotina. V minulých letech se pod jeho nízkou konstrukcí zasekla řada kamionů. Předloni při jedné z nehod dokonce zemřel člověk. Přestože Správa železnic (SŽ) most nedávno zvýšila, nyní se rozhodla pro jeho úplnou výměnu. Hotovo má být do 23. listopadu.
27. 7. 2026

Hasiči dohasili požár pěti hektarů lesa u Velhartic

Hasiči dohasili požár pěti hektarů lesa ve strmém kopci u Velhartic na Klatovsku. Hořet tam začalo v sobotu kolem 16:00. Škoda bude kolem milionu korun, řekl velitel zásahu Aleš Bucifal. Příčina vzniku ohně zatím není známá. Na Klatovsku, kde jsou největší plochy lesů v Plzeňském kraji, jde podle něj o největší letošní požár lesního porostu rozsahem i nasazením sil.
26. 7. 2026Aktualizováno26. 7. 2026

Horská služba od začátku prázdnin zasahovala u více než pěti set případů. Nejvíc na Šumavě

Horská služba od začátku prázdnin zasahovala u 505 případů. Oproti stejnému období loni to je o čtyřicet zásahů více. Největší počet jich Horská služba eviduje na Šumavě. Z celkového počtu tam došlo k pětině incidentů. Informace České televizi potvrdil mluvčí Horské služby Marek Fryš.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.