Návštěvnická centra v chráněných územích péči o přírodu nepomáhají, konstatoval NKÚ

Přínos návštěvnických center k ochraně přírody je neprokazatelný, sice pomáhají návštěvníky vzdělávat, ale jsou drahá. V některých lokalitách v chráněných územích, kde jsou tato střediska, se počet přestupků dokonce zvýšil. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval systém přidělování dotací na projekty návštěvnické infrastruktury z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v letech 2012 až 2020.

Podle kontrolorů ministerstvo životního prostředí nesleduje a nedostatečně vyhodnocuje plnění očekávaných přínosů staveb. Ministerstvo životního prostředí se ale hájí s tím, že výsledky se nedají očekávat hned a vstupní investice do návštěvnické infrastruktury byly adekvátní. „Environmentální vzdělávání a osvěta vyžadují dlouhodobý horizont,“ uvedla v reakci Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.

„Návštěvnická střediska měla sloužit ke snížení vlivu návštěvníků na životní prostředí ve zvláště chráněných územích. K tomu ale podle zjištění kontrolorů nedošlo. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navíc nastavilo limit orientačních investičních nákladů příliš vysoko, což umožnilo výstavbu nadstandardně nákladných projektů,“ uvedl NKÚ v tiskové zprávě. V některých lokalitách se počet přestupků v chráněných územích dokonce zvýšil, upozornili kontroloři.

Problémy zjistil NKÚ už ve fázi výběru projektů k podpoře. Ačkoliv ministerstvo zavedlo systém bodového hodnocení, nenastavilo v něm podle kontrolorů jednoznačná kritéria tak, aby byla skutečně vypovídající. Kritéria byla nastavená pouze v obecné rovině. „MŽP v hodnocení nezohlednilo atraktivnost, velikost ani návštěvnost zvláště chráněných území. Do hodnocení se nepromítla ani vzdálenost budoucích středisek od obdobných zařízení,“ podotkl úřad.

Resort životního prostředí oponuje, že přílohou každé žádosti o dotaci je kladné stanovisko orgánu ochrany přírody, bez kterého se projekt do hodnocení vůbec nedostane. Stanovisko vydává správce území, který má péči o dané území, ať už je jím národní park, nebo chráněná krajinná oblast (CHKO).

„U projektů návštěvnické infrastruktury je podstatné, že vyplývají z koncepčních dokumentů ochrany přírody a krajiny, které zohledňují nejen potřeby ochrany chráněných území, ale i názory obcí a dalších partnerů v území, se kterými správci území (správy NP, CHKO, kraje) plány péče projednávají. Za podstatné kritérium je nezbytné považovat soulad s plánovací dokumentací chráněného území,“ uvedlo ministerstvo.

Vzdálenost návštěvnických center je podle něj ve vztahu k hodnocení hospodárnosti projektů zcela irelevantní, protože extrémně exponované lokality se mohou nacházet v relativní blízkosti. Navíc podle ministerstva platí pravidlo, že pro jedno chráněné území může být vybudováno pouze jedno zařízení, což údajně samo o sobě eliminuje nehospodárnost.

Nerovné podmínky pro žadatele

NKÚ ale uvedl, že například projekt „Environmentální návštěvnické, informační a vzdělávací centrum Natura Park“ v Pardubicích nesplňoval podmínku ekologického kritéria, Státní fond životního prostředí (SFŽP) ho přesto doporučil k podpoře a ministerstvo ho nevyřadilo z dalšího procesu rozhodování. Podle NKÚ tak resort nerespektoval vlastní pravidla, čímž vytvořil nerovné podmínky pro žadatele o dotaci.

Podle kontrolorů ministerstvo také výrazně nadhodnotilo finanční limit, který se používal pro hodnocení hospodárnosti projektů. Dále oproti předchozímu programovému období navýšilo hranici investičních nákladů na uvedené projekty tak, že převyšovala inflaci i oficiální údaje o nárůstu cen ve stavebnictví.

NKÚ posuzoval také udržitelnost a financování provozu návštěvnických středisek. Ministerstvo zajištění provozu středisek podporuje prostřednictvím národního programu. „Příspěvek kryje jen průměrně 20 procent celkových nákladů na provoz. Zbytek provozovatelé získávají z jiných zdrojů (příspěvky, granty, příjmy ze vstupného atd.). Podle NKÚ existuje riziko pro udržitelnost projektů, protože jsou závislé na poskytování státních dotací,“ uzavřeli kontroloři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jiřikovský si chtěl bitcoinový dar odečíst z daní, tvrdí advokát

Tomáš Jiřikovský, který daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě miliardy korun, si chtěl dar odečíst z daní. Serveru Novinky.cz to řekl jeho advokát Kárim Titz. Při domlouvání daru se ale podle něj motivace vůbec neřešila. Média už dříve uvedla, že podle policie darované bitcoiny mohou pocházet z trestné činnosti. Kvůli kauze podal demisi předchozí ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
před 2 mminutami

Čeští řidiči už za hranicemi spáchali přes 177 tisíc přestupků. Nejvíc v Německu

Ministerstvo dopravy letos dostalo už přes 177 tisíc žádostí o údaje řidičů, kteří v zahraničí spáchali dopravní přestupek, vyplývá z dat poskytnutých resortem. Většina žádostí od zahraničních úřadů míří z Německa, kde radary a kontroly zachycují nejvíce přestupků. Nejčastěji čeští řidiči překračují maximální povolenou rychlost, časté jsou i pokuty za jízdu na červenou.
před 43 mminutami

Tygří mast jako suvenýr? Celníci varují před neoprávněným dovozem

Mušle, tygří mast nebo písek se mohou jako suvenýry z dovolené při návratu prodražit a v krajním případě přijít až na 1,5 milionu korun. Turista může nevědomě přivézt na hranice chráněný předmět. A nejedná se o výjimečnou záležitost. Letos podle Vladimíry Malovíkové z Generálního ředitelství cel došlo už k 63 takovým případům.
před 1 hhodinou

Od neděle pojedou vlaky podle nového jízdního řádu

V neděli začne na železnici v Česku platit upravený jízdní řád Českých drah (ČD). Regionální vlaky podle něj budou jezdit do poloviny prosince. Změny se dotknou většiny krajů a dopravce k nim přistoupil na základě požadavků krajských samospráv či Správy železnic, uvedl mluvčí ČD Petr Pošta. Téměř beze změn podle něj pojedou vlaky v Praze, Středočeském, Libereckém a Ústeckém kraji.
před 2 hhodinami

Nemocnice řeší nedostatek krve, dárců bývá v létě méně

Řada nemocnic po celém Česku hlásí nedostatek krve. Během léta sice lékaři operují méně, častěji ale řeší úrazy. Transfuze jsou tak potřeba dál, ale odběrů se dělá méně. Lidé po návratu z dovolené často nemohou několik týdnů krev darovat. Průměrný věk dárců se navíc pořád zvyšuje. V královéhradecké nemocnici jsou rádi za každý balíček naplněný krví, hlavně od dárců se skupinou nula. V příbramské nemocnici pak musejí každý rok nahradit zhruba tisícovku lidí, a to kvůli věku či nemoci. Krev může darovat občan Česka ve věku 18 až 65 let bez závažného interního onemocnění. Lákat nové dárce se nemocnice snaží třeba soutěžemi nebo oceňováním velkého počtu odběrů.
před 3 hhodinami

Zájem o nové partnerství je čtyřikrát větší než o registrované

Za první čtyři měsíce letošního roku uzavřelo partnerství, nový typ svazku, přes šest set stejnopohlavních párů. Je to zhruba čtyřikrát víc než původních svazků na začátku loňského roku. „Přehled nezohledňuje partnerství uzavřená dvěma cizinci na území České republiky, ale pouze ta, kdy alespoň jeden je státním občanem Česka,“ ujasnila mluvčí resortu vnitra Hana Malá. Institut párům zajišťuje větší právní i sociální jistoty než dříve. Od ledna nahradil registrované partnerství, které bylo možné v tuzemsku uzavírat od roku 2006.
před 4 hhodinami

Sněmovna schválila příspěvky na spoření části náročných profesí

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vyšší Brod zahájil privatizaci části svých bytů

Vyšší Brod na Českokrumlovsku prodává byty. Vlastní jich přes 180, v nabídce jich je nyní 78. Z nájemného, které se mnoho let nezvyšovalo, nezískal dostatek prostředků na jejich údržbu. Zájem o koupi zatím projevilo jedenáct lidí a další žádosti prý k úředníkům míří. Privatizace má do pokladny města přinést osmdesát milionů korun. Peníze chce Vyšší Brod použít na opravu chátrajícího areálu bývalého plicního sanatoria, o jehož převzetí jedná s Jihočeským krajem. Až po případném převodu hodlá město sdělit, jaké má s místem další plány.
před 13 hhodinami
Načítání...