Přínos návštěvnických center k ochraně přírody je neprokazatelný, sice pomáhají návštěvníky vzdělávat, ale jsou drahá. V některých lokalitách v chráněných územích, kde jsou tato střediska, se počet přestupků dokonce zvýšil. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval systém přidělování dotací na projekty návštěvnické infrastruktury z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v letech 2012 až 2020.
Podle kontrolorů ministerstvo životního prostředí nesleduje a nedostatečně vyhodnocuje plnění očekávaných přínosů staveb. Ministerstvo životního prostředí se ale hájí s tím, že výsledky se nedají očekávat hned a vstupní investice do návštěvnické infrastruktury byly adekvátní. „Environmentální vzdělávání a osvěta vyžadují dlouhodobý horizont,“ uvedla v reakci Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.
„Návštěvnická střediska měla sloužit ke snížení vlivu návštěvníků na životní prostředí ve zvláště chráněných územích. K tomu ale podle zjištění kontrolorů nedošlo. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navíc nastavilo limit orientačních investičních nákladů příliš vysoko, což umožnilo výstavbu nadstandardně nákladných projektů,“ uvedl NKÚ v tiskové zprávě. V některých lokalitách se počet přestupků v chráněných územích dokonce zvýšil, upozornili kontroloři.
Problémy zjistil NKÚ už ve fázi výběru projektů k podpoře. Ačkoliv ministerstvo zavedlo systém bodového hodnocení, nenastavilo v něm podle kontrolorů jednoznačná kritéria tak, aby byla skutečně vypovídající. Kritéria byla nastavená pouze v obecné rovině. „MŽP v hodnocení nezohlednilo atraktivnost, velikost ani návštěvnost zvláště chráněných území. Do hodnocení se nepromítla ani vzdálenost budoucích středisek od obdobných zařízení,“ podotkl úřad.
Resort životního prostředí oponuje, že přílohou každé žádosti o dotaci je kladné stanovisko orgánu ochrany přírody, bez kterého se projekt do hodnocení vůbec nedostane. Stanovisko vydává správce území, který má péči o dané území, ať už je jím národní park, nebo chráněná krajinná oblast (CHKO).
„U projektů návštěvnické infrastruktury je podstatné, že vyplývají z koncepčních dokumentů ochrany přírody a krajiny, které zohledňují nejen potřeby ochrany chráněných území, ale i názory obcí a dalších partnerů v území, se kterými správci území (správy NP, CHKO, kraje) plány péče projednávají. Za podstatné kritérium je nezbytné považovat soulad s plánovací dokumentací chráněného území,“ uvedlo ministerstvo.
Vzdálenost návštěvnických center je podle něj ve vztahu k hodnocení hospodárnosti projektů zcela irelevantní, protože extrémně exponované lokality se mohou nacházet v relativní blízkosti. Navíc podle ministerstva platí pravidlo, že pro jedno chráněné území může být vybudováno pouze jedno zařízení, což údajně samo o sobě eliminuje nehospodárnost.
Nerovné podmínky pro žadatele
NKÚ ale uvedl, že například projekt „Environmentální návštěvnické, informační a vzdělávací centrum Natura Park“ v Pardubicích nesplňoval podmínku ekologického kritéria, Státní fond životního prostředí (SFŽP) ho přesto doporučil k podpoře a ministerstvo ho nevyřadilo z dalšího procesu rozhodování. Podle NKÚ tak resort nerespektoval vlastní pravidla, čímž vytvořil nerovné podmínky pro žadatele o dotaci.
Podle kontrolorů ministerstvo také výrazně nadhodnotilo finanční limit, který se používal pro hodnocení hospodárnosti projektů. Dále oproti předchozímu programovému období navýšilo hranici investičních nákladů na uvedené projekty tak, že převyšovala inflaci i oficiální údaje o nárůstu cen ve stavebnictví.
NKÚ posuzoval také udržitelnost a financování provozu návštěvnických středisek. Ministerstvo zajištění provozu středisek podporuje prostřednictvím národního programu. „Příspěvek kryje jen průměrně 20 procent celkových nákladů na provoz. Zbytek provozovatelé získávají z jiných zdrojů (příspěvky, granty, příjmy ze vstupného atd.). Podle NKÚ existuje riziko pro udržitelnost projektů, protože jsou závislé na poskytování státních dotací,“ uzavřeli kontroloři.
