Do první zóny připravované Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory by mohly patřit rašeliniště a bučiny. Území by podle pracovního návrhu ministerstva životního prostředí mohlo sahat od Kraslic na Sokolovsku po Petrovice na Ústecku. Zástupci ministerstva v pondělí poprvé veřejně představili koncept CHKO Krušné hory, a to na zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje v Ústí nad Labem. Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař zdůraznil, že pevné hranice budoucí CHKO zatím nejsou dané.
Vyhlášením CHKO se zabývají ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). CHKO pak vyhlašuje vláda svým nařízením. K záměru vytvoření CHKO Krušného hory se Karlovarský kraj přihlásil před dvěma lety, Ústecký o něco později. Na podporu vyšší ochrany Krušných hor vznikla i petice, na webových stránkách ji podepsalo okolo 5500 lidí.
V programovém prohlášení současné vlády je, že připraví podklady pro CHKO ve spolupráci s obcemi. Ministerstvo na to má podle Tesaře zhruba dva a půl roku. „CHKO není vymezena, teď startuje vyjednávání se všemi zainteresovanými obcemi a dalšími subjekty,“ uvedl Tesař. V území by podle pracovního návrhu bylo 69 obcí z Ústeckého a Karlovarského kraje.
Vyhlášení CHKO sjednotí péči o krajinu Krušných hor
Cílem vyhlášení CHKO Krušné hory je podle ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny Františka Pelce ochrana krajiny jako celku. Krušné hory jsou jediné velké hory v České republice bez ucelené ochrany. Podle Pelce je Krušnohoří unikátní krajinou, kde jsou náhorní plošiny, bučiny, rašeliniště a další místa, která jsou už nyní chráněna evropskými předpisy. „CHKO umožňuje sjednocení péče, ochranu celku a vyhledávání možností rozvoje,“ řekl Pelc. Podle návrhu se celá oblast rozdělí do čtyř zón, přičemž v první, nejpřísnější, jsou bučiny a rašeliniště.
V přípravě CHKO se počítá i s možností těžby lithia na Cínovci či rozvojem větrných elektráren. „Přišli jsme zahájit debatu, která má být věcná, racionální,“ uvedl Tesař. Kromě přírodních hodnot je území podle ministerstva cenné i pro udržení vody v krajině. Pelc se snažil na zastupitelstvu rozptýlit obavy, které kritici vyhlášení CHKO vznášejí, zodpovědět nejčastější otázky a výtky.
Zastupitelé upozornili, že s ochranou přichází omezení
Opoziční zastupitel Milan Štovíček (STAN) řekl, že Krušné hory si ochranu zaslouží, ale je třeba podrobně vysvětlovat lidem, jak to s ochranou přírody je. „Je tu mnoho škarohlídů,“ poznamenal. Koaliční zastupitelka Karolína Žákovská (Spojenci pro kraj) řekla, že myšlenku vyhlášení CHKO Krušné hory podporuje, protože tak lze zabránit divokému rozvoji.
Ozvali se také zastupitelé, kteří uváděli příklady z praxe, kdy jako starostové či zástupci obcí narazili na úředníky z CHKO, kteří jim nevycházeli vstříc. Opoziční zastupitel Martin Klika (Lepší Sever), který byl v minulém volebním období v čele Ústeckého kraje, uvedl, že v souvislosti s prací úředníků se o rok a půl zbrzdila stavba domova důchodců v Milešově v CHKO České středohoří.
Krušné hory jsou územím o rozloze šest tisíc kilometrů čtverečních podél hranice s Německem, na české straně hranice je zhruba čtvrtina. Ministerstvo životního prostředí nyní představí koncept v sousedním Karlovarském kraji, následně pak v obcích.
Česko má 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 15 procent rozlohy země. Na území Ústeckého kraje je 71 přírodních památek, 27 přírodních rezervací, dvě smluvně chráněná území a také jeden národní park.
