Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.
Agentura ochrany přírody a krajiny připravuje podklady pro vyhlášení CHKO Krušné hory. Lesy ČR s tím nesouhlasí
„Krušnohorské přírodní fenomény jsou už dnes chráněny jako evropsky významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území lokálního a národního významu. Tento způsob ochrany přírody je dostatečný a vytvoření dalšího velkoplošného zvláště chráněného území by podle nás jen více administrativně zatížilo majitele pozemků a hospodařících subjektů v oblasti,“ informovala Českou televizi mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Ministerstvo životního prostředí aktuálně pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR zpracováním podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory, materiál má být hotový do konce roku 2024. Resort tak reagoval na petici za vyhlášení chráněné krajinné oblasti a na výzvu vědců k důsledné ochraně bučin v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří.
„Jde o mimořádně hodnotné území, které je bezesporu prioritním územím pro vyhlášení velkoplošného chráněného území. Jde též o území, jehož vyhlášením za CHKO může Česká republika přispět k naplňování Strategie EU o ochraně biodiverzity do roku 2030, jejímž cílem je mimo jiné zvýšení podílu chráněných území v Evropě,“ vysvětluje Tomáš Růžička, ředitel odboru vnějších vztahů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Agentura tak začala získávat odborné poznatky a provádět výzkum cenných druhů a biotopů. Tyto podklady budou podle ministerstva životního prostředí následně sloužit například pro vymezení hranice CHKO a zón ochrany přírody.
Vědci: Stávající ochrana krušnohorských bučin nestačí
Už teď jsou krušnohorské bučiny zařazeny na seznam nejcennější evropské přírody, sítě Natura 2000, a představují jeden z největších bukových ostrovů v Česku. Podle odborníků a autorů vědecké výzvy však jejich dosavadní ochrana není dostatečná a probíhající těžba narušuje stanoviště evropsky chráněných druhů. K těm patří například ptáci jako sokol stěhovavý, holub doupňák, lejsek malý, jestřáb lesní či orel mořský a brouci jako roháč obecný, páchník hnědý nebo kovařík fialový. Většina z nich vyhledává porosty se starými a odumírajícími stromy, které se v dostatečném počtu vyskytují jen v chráněných územích, kde je zásadně omezeno lesnické hospodaření.
„Ukazuje se, že pro dlouhodobé přežívání životaschopných populací zpravidla nestačí chránit lokalitu, kde se daný druh vyskytuje, ale je potřeba nějakým způsobem pamatovat na jeho ochranu i v regionálním měřítku,“ vysvětluje Jeňýk Hofmeister z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Greenpeace: Lesy ČR bez povolení vykácely více než 200 let staré buky
Ve Východním Krušnohoří se ale už řadu let kácí, což kritizují vědci i aktivisté. Podle neziskové organizace Greenpeace navíc minimálně na dvou místech u Litvínova došlo k ilegální těžbě dřeva. Lesy ČR podle ochránců vykácely bez povolení úřadů 240 let staré buky. Greenpeace proto podalo podnět České inspekci životního prostředí a žádá, aby se státním podnikem bylo zahájeno přestupkové řízení. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová sice už dříve v médiích připustila, že k těžbě skutečně došlo bez patřičného povolení, kácení prý ale bylo v mezích zákona.
Inspekce případ od dubna prověřuje, k závěru ale zatím nedošla. „Oblastní inspektorát v Ústí nad Labem si k tomu vyžádal posudky od OKP a krajského úřadu, na které se momentálně čeká,“ vysvětluje Miriam Loužecká z České inspekce životního prostředí.
Nezisková organizace Greenpeace se proto obrátila na ministerstvo životního prostředí, které by podle ní mělo inspekci přikázat, aby zjednala nápravu. Podobně by podle Greenpeace mělo ministerstvo zemědělství nařídit krajskému úřadu, aby se zabýval případným obchodováním s tímto vykáceným dřevem.