Ekologové mají obavy, že do Stříbrného potoka v Hradci Králové vytékají z chatové oblasti škodlivé splašky. Ty by mohly zlikvidovat třeba kriticky ohrožený rdest dlouholistý. Tato vodní rostlina tam roste v celoevropsky významné lokalitě přírodního parku Orlice, a to na jediném místě v Česku. Stát přitom v nedávné době toto území vyčistil za šest a půl milionu korun, a to právě proto, aby rostliny zachránil.
Ekologové se obávají o ohrožený rdest. Chataři z Hradce ale znečišťování potoka odmítají
Podezření, že do Stříbrného potoka v Hradci Králové vytékají splašky, vyvolávají nepovolené trubky pro svedení odpadních vod. „Odebral jsem vzorek, kde je patrné znečištění,“ uvedl krajinný ekolog Martin Hanousek.
Znečištění podle ekologa teče z nelegálních výpustí právě z chatové osady. „Žádali jsme Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) o prošetření nelegálních výpustí. Dozvěděli jsme se ale, že tady žádné nejsou,“ popsal.
„Vzorky bylo zjištěno, že se jedná o běžné znečištění přírodního původu,“ sdělil oblastní ředitel ČIŽP Hradec Králové Lukáš Trávníček.
Jenže i kdyby to byla pravda a opravdu se nejednalo o splašky, neznamená to, že je po problému. Ani taková voda totiž rdestu dlouholistému neprospívá, spíše naopak. „Musí mít dostatek světla, které proniká do velkých hloubek. Znečištěná voda škodí. Je to kriticky ohrožený druh, to znamená nejvyšší kategorie ohroženosti v České republice,“ upozornila botanička z královéhradecké univerzity Romana Prausová.
Záchrana rdestu za šest a půl milionu
Státní podnik Povodí Labe před třemi lety slepé rameno řeky Orlice, kde rdest roste, vyčistil. Náklady byly šest a půl milionu korun. „Podle našich informací to prospělo, na druhou stranu problém je, že se tam objevil pravidelně zákal, ten bohužel té rostlině velmi neprospívá,“ řekl generální ředitel Povodí Labe Marián Šebesta.
Místní chataři ale odmítají, že by potok znečišťovali oni. Tvrdí, že do něj nevypouštějí nic od chvíle, kdy v lokalitě společně s městem postavili kanalizaci. Potrubí, které se u potoka nachází, si možná načerno vybudovali osadníci už před léty. „To je individuální věc každého chataře, svědomí každého člověka, jak se chová k přírodě,“ komentoval jeden z chatařů Oldřich Zima.