Martin Netolický strana 2 z 5

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) změní po třiceti letech svůj název na Sociální demokracii se zkratkou SOCDEM. V sobotu o tom rozhodl sjezd v Plzni značnou většinou delegátů. Ti si do čela strany opět zvolili Michala Šmardu, který v tajné volbě porazil místopředsedu Břetislava Štefana a někdejšího místopředsedu Lubomíra Zaorálka. Funkci prvního místopředsedy obhájil Igor Bruzl. Šmarda ve svém úvodním projevu prohlásil, že Sociální demokracie musí ukázat, že je prospěšná a není to parta „tlučhubů“. Straně se podle něj povedlo stabilizovat hospodaření a nyní se musí připravit na evropské, krajské a senátní volby.

Po zimní pauze odletí v pátek první linky z letiště Pardubice, cestující zamíří hlavně do přímořských destinací. K vyrovnanému rozpočtu to ale nestačí, letiště je dlouhodobě ve ztrátě. Hlavním akcionářům, kterými jsou Pardubice a Pardubický kraj, se to nelíbí. Soustředit se tak chtějí i na nákladní dopravu.

Podle zástupců sněmovní opozice budou vládní opatření na konsolidaci rozpočtu, které kabinet představil ve čtvrtek, znamenat další zdražování. SPD chce konsolidační balíček řešit jako mimořádný bod na úterní schůzi sněmovny. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová řekla, že poslanci potřebují detaily předtím, než se rozhodnou, jak budou ve sněmovně postupovat.

Mezi největší problémy obcí v Česku patří potřeba zachování služeb – a to hlavně na venkově, shodují se zástupci Sdružení místních samospráv, kteří za účasti některých členů vlády jednají v Pardubicích. Podle předsedkyně sdružení Elišky Olšákové obce volají především po tom, aby v nich zůstali lékaři nebo třeba obchody. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už informoval, že pomůže dotační program Obchůdek 21+, který by mohl dotačně podporovat hybridní prodejny na vesnicích.

Více než miliarda korun schází silničářům na stavbu přivaděčů k dálnici D35 na Pardubicku. Původní suma přes 2,5 miliardy korun, se kterou počítalo šest let staré memorandum, už nestačí. Kraj teď žádá ministerstvo dopravy, aby částku navýšilo. Kromě budoucích projektů má ale Pardubický kraj problém i s financováním už započatých staveb.

Ve Svitavské nemocnici ve středu slavnostně otevřeli modernizované jednotky intenzivní péče (JIP) a oddělení ARO. První pacienti se do nich nastěhují příští týden. Jednotky se dosud nacházely na dvou různých místech, nyní se sdružily, a zároveň nové prostory umožní v případě potřeby zvýšit počet lůžek intenzivní péče, řekl primář ARO a náměstek léčebné péče nemocnice Pavel Kunčák.

Zatímco hlavní silniční tahy jsou v Česku celkem v pořádku, komunikace nižších tříd vyžadují velké opravy. Problém ještě zvýraznila zima. Kraje ale tvrdí, že mají na opravy málo peněz. Situaci alespoň částečně zlepšují přímé platby ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), letos by měly vzrůst proti minulým letům o polovinu, a to na šest miliard. Vnitřní dluh na údržbě silnic je ovšem podle krajů násobně větší.

Desítky obcí v Česku bojují s odlivem obyvatel. Přitom právě počet trvale žijících lidí s sebou přináší řadu výhod, jde například o vyšší příjmy z rozpočtového určení daní. Při poklesu populace scházejí finance například na investice. Města, městysy i vesnice se proto snaží nalákat přistěhovalce.

Tomáš Zima má charakter, aby dokázal být dobrým prezidentem republiky, shodují se jeho podporovatelé – bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes a plastický chirurg Jan Měšťák. Sám Zima, který byl osm let rektorem Univerzity Karlovy, před volbami objíždí regiony a bojuje i s tím, že se voliči oslovení agenturami pro výzkum veřejného mínění na jeho stranu zatím příliš nekloní. Česká televize strávila jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. Se Zimou natáčel Milan Brunclík.

Vládní opatření proti vysokým cenám energií mohla podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) přijít dřív, nemyslí si ale, že by přišla příliš pozdě. Uvedla to v Událostech, komentářích. Ekonom Jan Švejnar řekl, že všechna opatření bylo nutné řádně připravit a projednat. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) podotkl, že přijaté úpravy do jisté míry vychází z návrhů hejtmanů, kteří už dříve kabinet k zastropování cen energií vyzvali.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu informuje vládu o možnostech, jak by stát mohl zajistit energie pro nemocnice nebo školy. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM) s tím, že by mělo jít o avizovaný koncept státního obchodníka s energiemi. Síkela preferuje státní agenturu, která může pověřit zkušené obchodníky, o finální variantě ale rozhodne kabinet. Hejtman Pardubického kraje a místopředseda ČSSD Martin Netolický krok vítá. Upozornil ale, že musí vláda přijít ještě s dalšími opatřeními.

Asociace krajů vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Udělat by to měla od začátku roku 2023, apeloval v pátek jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Návrh asociace podpořili všichni hejtmani, úsporný tarif podle nich není řešením. Opozice se s požadavky krajů ztotožňuje. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na unijní úrovni. Už jednal s předsedkyní Evropské komise a vyjednává podporu dalších zemí.

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu v čele s ministrem Jozefem Síkelou (za STAN) a předsedou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislavem Trávníčkem potvrdili, že resort prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům adekvátní zálohy.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Už přibližně za měsíc znovu začne výuka ve školách. Do tuzemských lavic přitom kvůli válce na Ukrajině nastoupí i řada dětí, které musely spolu s rodiči ze země uprchnout. Hosté pátečních Událostí, komentářů mimo jiné řekli, že zatím nikdo přesně neví, na kolik malých Ukrajinců se mají školy v Česku připravit. Zástupce ministerstva školství ovšem ujistil, že volných míst pro prchající je dostatek a že ukrajinské děti nebudou na školy přijímány na úkor těch českých.

Kraje a ministerstvo vnitra dál hledají způsob, jak motivovat běžence k přesunu do méně vytížených regionů Česka. Zvažují třeba, že v Praze by si ti uprchlíci, kteří teď bydlí zadarmo, část platili sami. Právě do hlavního města se přistěhovala čtvrtina ze všech uprchlíků v Česku.

Společnost BusLine, která zajišťuje regionální autobusovou dopravu v části Svitavska a na Orlickoústecku, bude od čtvrtka vozit cestující zdarma. Od pondělí má kvůli nedostatku řidičů problémy zajistit všechny spoje. Jízdné nebude vybírat po dohodě s hejtmanstvím, uvedl kraj v tiskové zprávě.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) po jednání krizového štábu zopakoval, že pražské krajské asistenční centrum (KACPU) ve Vysočanech se zavře v noci na čtvrtek. Bude také trvat na přerozdělování uprchlíků. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se asistenční centra osvědčila. Uzavření toho pražského označil před páteční schůzkou s primátorem za neuvážené a nepříliš rozumné. Praha zdůvodňuje svůj krok přeplněností metropole a nedostatečnými kapacitami ve srovnání s dalšími kraji.

Praha k 15. červnu uzavře Krajské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Po jednání krizového štábu hlavního města to řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vzhledem k nedostatku ubytovacích kapacit podle něj nemá smysl, aby se v metropoli registrovali další běženci. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) varoval, že pokud Praha k ohlášenému kroku skutečně přistoupí, své centrum zavře i Pardubický kraj. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu večer řekl, že je ochotný s Hřibem o situaci uprchlíků v hlavním městě jednat za přítomnosti ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).

Vláda schválila návrh na prodloužení nouzového stavu vyhlášeného kvůli vlně migrace z Ukrajiny o třicet dnů. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po jednání kabinetu. Bez prodloužení by opatření skončilo 31. května. Sněmovna návrh posoudí ve čtvrtek na mimořádné schůzi.

V případě dalšího pokračování nouzového stavu i po konci května chce vláda v červnu prosadit novelu zákona k Ukrajině. V diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce to prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj je nyní v Česku přes 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Země vydala dočasná víza pro 342 tisíc Ukrajinců, na 140 tisíc jich tak asi odjelo.

Někteří z uprchlíků, kteří zůstávají v problematických podmínkách na pražském hlavním nádraží, ale i na některých dalších místech, si podle pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD) přijeli do Česka pro pětitisícovou dávku, a když ji dostanou, vracejí se zpět. Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž je možné, že některé z těchto lidí do Česka někdo organizovaně vylákal. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ovšem upozornil, že lidé, kteří zatím zůstávají na hlavním nádraží, představují jen půl procenta celkového počtu běženců v metropoli, žádá od vlády, aby co nejrychleji připravila celkové řešení uprchlické krize. Hřib, Kupka a Netolický diskutovali v Událostech, komentářích.

Kraje dosud nedostaly peníze na ubytování válečných uprchlíků. Hradí to z vlastních rozpočtů. Stát kompenzace vyplatí až zpětně. Podle některých hejtmanů by ale bylo vhodnější poskytnutí záloh. Opozice o tom chce jednat ve sněmovně.

Vláda se dohodla s kraji na systému přerozdělení ukrajinských uprchlíků. Bude se řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Stát bude platit za jejich ubytování 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. V Česku je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 tisíc uprchlíků, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN), více než polovina z nich jsou děti. Ministerstva a další úřady dostaly od vlády za úkol od pondělí 21. března uvolnit své ubytovací kapacity. Vláda slíbila podporu i lidem, kteří uprchlíky ubytují u sebe doma.