Martin Netolický strana 4 z 5

V případě dalšího pokračování nouzového stavu i po konci května chce vláda v červnu prosadit novelu zákona k Ukrajině. V diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce to prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj je nyní v Česku přes 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Země vydala dočasná víza pro 342 tisíc Ukrajinců, na 140 tisíc jich tak asi odjelo.

Někteří z uprchlíků, kteří zůstávají v problematických podmínkách na pražském hlavním nádraží, ale i na některých dalších místech, si podle pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD) přijeli do Česka pro pětitisícovou dávku, a když ji dostanou, vracejí se zpět. Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž je možné, že některé z těchto lidí do Česka někdo organizovaně vylákal. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ovšem upozornil, že lidé, kteří zatím zůstávají na hlavním nádraží, představují jen půl procenta celkového počtu běženců v metropoli, žádá od vlády, aby co nejrychleji připravila celkové řešení uprchlické krize. Hřib, Kupka a Netolický diskutovali v Událostech, komentářích.

Kraje dosud nedostaly peníze na ubytování válečných uprchlíků. Hradí to z vlastních rozpočtů. Stát kompenzace vyplatí až zpětně. Podle některých hejtmanů by ale bylo vhodnější poskytnutí záloh. Opozice o tom chce jednat ve sněmovně.

Vláda se dohodla s kraji na systému přerozdělení ukrajinských uprchlíků. Bude se řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Stát bude platit za jejich ubytování 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. V Česku je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 tisíc uprchlíků, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN), více než polovina z nich jsou děti. Ministerstva a další úřady dostaly od vlády za úkol od pondělí 21. března uvolnit své ubytovací kapacity. Vláda slíbila podporu i lidem, kteří uprchlíky ubytují u sebe doma.

Ke zdravotnímu pojištění v Česku se již registrovalo téměř 153 tisíc ukrajinských uprchlíků, informoval ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Z toho je podle něj 68 tisíc dětí. Zdravotní pojištění mohou v Česku získat ti, kteří mají vízum o strpění, těch je nyní více než 150 tisíc. Kraje kvůli situaci s ubytováním uprchlíků chtějí vyšší státní příspěvek. Vláda jim podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vyhoví. Stát by mohl podle jeho odhadu dávat 250 korun. Kvůli uprchlické krizi rozhodl také Ústřední krizový štáb o pravidelných jednáních zástupců šesti ministerstev. Poprvé se skupina sejde v úterý.

Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o 25 modulárních základen pro ubytování celkem padesáti tisíc uprchlíků, řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten chce zároveň v tuzemsku aktivovat všechny kapacity ubytování, jedná i o zřizování stanových táborů. Česko a Polsko jsou jako cílové destinace nejpostiženějšími zeměmi z hlediska přílivu uprchlíků, uvedl generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) jednal o možné pomoci s resortními kolegy z členských zemí EU.

Postup obžalovaných zdravotníků Pardubické nemocnice při komplikacích u malého chlapce po operaci mandlí nebyl správný. Uvedl to znalec z oboru ORL Jan Betka. Stejný názor vyjádřil už dříve znalec Jan Boháč. Před soudem stojí dvě zdravotní sestry a lékařka, obžaloba je viní z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti či neposkytnutí pomoci. Obžalobě čelí i nemocnice jako právnická osoba.

Končí devět z patnácti členů dozorčí rady České pošty. Osm z nich odvolal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), devátý rezignoval již dříve. Z deseti lidí jmenovaných ministerstvem vnitra v ní tedy zbyl jen jeden, a to Rakušanův spolustraník František Lukl. Zbylých pět členů zastupuje zaměstnance. Podle Rakušana byli v radě „političtí trafikanti“, které slíbil nahradit schopnými odborníky. Jejich jména ale komentovat nechtěl, musí podle něj projít nominačním procesem.

Pardubický kraj chce školy nebo nemocnice s vlastními fotovoltaickými elektrárnami. Návrh už odsouhlasili zastupitelé kraje, hlavním důvodem je skokové zdražování elektrické energie. Hejtmanství předpokládá, že s alternativními zdroji a energetickou soběstačností výrazně ušetří, a to například na nákladech za svícení, teplou vodu, provoz dílen technických škol nebo za elektřinu, kterou spotřebují přístroje ve zdravotnických zařízeních. Na stovky městských budov chce solární panely instalovat i město Brno.

Pracovní karanténa by se mohla týkat profesí ve zdravotnictví, dopravě, energetice, vodním hospodářství či pohřebnictví. Po pondělním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl jeho šéf a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Definitivní znění opatření k pracovní karanténě ale podle něj bude oznámeno až po zasedání vlády.

Správa železnic nechala vypracovat materiál, který navrhuje zrušení až jedenácti seřaďovacích nádraží po celé zemi. Jsou prý zastaralá a nepotřebná. Na seznamu jsou stanice v Sokolově, pražské Libni, Ostravě nebo Hradci Králové. Je mezi nimi i nádraží v České Třebové, které chce zachránit Pardubický kraj.

Michal Šmarda je novým šéfem ČSSD, statutárním místopředsedou zvolili delegáti mimořádného sjezdu Igora Bruzla. Oba jsou hlavně komunální politici, Šmarda je starostou v Novém Městě na Moravě, Bruzl bohumínským místostarostou. Nový předseda dostal od delegátů přesně takové vedení, jaké si přál, mezi řadovými místopředsedy jsou Tomáš Petříček, Martin Netolický a Robin Šín. Dál je to také Břetislav Štefan a Daniela Ostrá. Vedení ČSSD přebírají dva měsíce poté, co strana vypadla z Poslanecké sněmovny, a rok po volbách, po nichž přišla o senátorský klub.

Testy ve středu potvrdily 18 004 případů onemocnění covid-19 v Česku. Je to nejvyšší středeční hodnota od začátku epidemie. O týden dříve, kdy však byl státní svátek, byl denní přírůstek nižší o 3859 případů. V nemocnicích je podle posledních údajů 5886 lidí s prokázanou koronavirovou nákazou. V těžkém stavu je 848 z nich, což je nejvíc za posledních sedm měsíců. Přibývá nemocnic, které kvůli počtu covidových pacientů omezují operace, od čtvrtka k nim patří i pražská Bulovka a Krč, v pondělí přibude Motol. Pražské nemocnice se navíc musí postarat o pacienty z Brna, kde již zdravotnickým zařízením dochází volná kapacita. Vláda vyhlásila nouzový stav.

Šíření nákazy bude v Česku velmi pravděpodobně zrychlovat ještě nejméně dva až tři týdny. Počítá s tím aktuální predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zhoršující situaci už vnímají nemocnice i krajské hygieny. Koncem týdne vláda projedná případná nová opatření - například účast na velkých akcích jen s očkováním nebo PCR testem.

Sociální demokracie se nedostala do Poslanecké sněmovny, neusedne v ní poprvé od své obnovy v devadesátých letech. Po sečtení 99 procent hlasů měla zisk 4,66 procenta. Jan Hamáček oznámil, že rezignuje na funkci předsedy. Straníci volají po restartu a modernizaci.

Školáky zřejmě během podzimu čeká další testování na covid-19, pravděpodobně tři kola jako v září. Na dotaz ČTK to uvedl Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Kdy přesně se testování školáků uskuteční, zatím resort neuvedl. Neoficiálně se mluví o dnech kolem podzimních prázdnin, které budou ve středu 27. a v pátek 29. října. Ministerstvo školství žádné informace o testování nemá.

Afghánským uprchlíkům, které Česká republika evakuovala z Kábulu, končí karanténní období. Následovat bude udělení mezinárodní ochrany, které potrvá týdny. I přesto se ale už teď řeší, kam afghánské spolupracovníky českých vojáků a jejich příbuzné umístit. Úřady proto začínají nabízet vhodné objekty. Bydlení by mohli evakuovaní Afghánci najít v Praze nebo Pardubickém kraji.

V noci na středu se po několikaměsíčních opravách otevřel motoristům památkově chráněný most v Přelouči na Pardubicku. Stavební práce stály kraj 41 milionů korun, řekl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD). Vzácný most se podařilo opravit i díky dotacím od státu a Evropské unie. Opravu dalších dvou mostů na Labi už Pardubický kraj chystá.

Předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková v pořadu 90' ČT24 řekla, že bojovníci Talibanu aktivně hledají spolupracovníky cizích vojáků. Uvedla, že v Kábulu je momentálně osm rodin, o kterých spolek ví, že potřebují pomoc. Dostat se na kábulské letiště je prý stále větší problém. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Veselého (ČSSD) by měla Česká republika zachránit zhruba stovku lidí.

Pardubický kraj tvrdí, že výzvu číslo 101 na sociální infrastrukturu z programu React EU ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nečekaně vyhlásilo rovnou s příjmem žádostí o dotace. Ve všech předchozích výzvách programu bylo dopředu avizováno, kdy bude otevřen příjem žádostí. I přes tuto komplikaci zvládl kraj podat dva projekty za 22 milionů korun. MMR naopak uvedlo, že kraj ví o chystaných výzvách předem stejně jako ostatní hejtmanství.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s pardubickým hejtmanem Martinem Netolickým (ČSSD) mluvil o získání milionu vakcín Sputnik V z Ruska. Ten poté, co rozhovor přiznal, skončil v dozorčí radě České pošty. Člověk má mluvit pravdu, neudělal jsem nic špatně, prohlásil Netolický v Interview ČT24.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) vyzvala v Otázkách Václava Moravce šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou, aby se omluvila za to, že vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nazvala vlastizrádcem. Pekarová Adamová ale uvedla, že mluvila o „vlastizrádném charakteru“ Hamáčkova chování, a za tím si dál stojí. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová si myslí, že Hamáček by měl hlavně vysvětlit, proč vlastně chtěl do Moskvy jet, celou situaci podle ní zamotal on sám.

Kauza, která se rozhořela kolem zrušené ruské cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) zakrývá rozkrytí mnohem závažnější kauzy kolem výbuchů ve Vrběticích. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) ale do celého dění zapadá. Také publicista a bývalý náměstek ministra vnitra Martin Fendrych považuje dění, které přišlo po obvinění, že Hamáček podle serveru Seznam Zprávy chtěl slíbit Rusům zahlazení vrbětické kauzy, za důležitý ukazatel toho, co se ve vztahu k Rusku vlastně děje. O vrbětické i odvozené Hamáčkově kauze diskutovali politici i bezpečnostní experti v Událostech, komentářích.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) hodnotil řešení vrbětické krize jako jednu z největších bezpečnostních operací. Podle někdejšího ředitele civilní rozvědky Karla Randáka se povedlaze strany tajných služeb, následné řešení v politické rovině ale není dobré. Verze ministra vnitra o zastírací cestě do Moskvy podle něj ze zpravodajského pohledu nedává smysl, řekl v Interview ČT24.