Martin Netolický strana 3 z 5

Vládní opatření proti vysokým cenám energií mohla podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) přijít dřív, nemyslí si ale, že by přišla příliš pozdě. Uvedla to v Událostech, komentářích. Ekonom Jan Švejnar řekl, že všechna opatření bylo nutné řádně připravit a projednat. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) podotkl, že přijaté úpravy do jisté míry vychází z návrhů hejtmanů, kteří už dříve kabinet k zastropování cen energií vyzvali.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu informuje vládu o možnostech, jak by stát mohl zajistit energie pro nemocnice nebo školy. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM) s tím, že by mělo jít o avizovaný koncept státního obchodníka s energiemi. Síkela preferuje státní agenturu, která může pověřit zkušené obchodníky, o finální variantě ale rozhodne kabinet. Hejtman Pardubického kraje a místopředseda ČSSD Martin Netolický krok vítá. Upozornil ale, že musí vláda přijít ještě s dalšími opatřeními.

Asociace krajů vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Udělat by to měla od začátku roku 2023, apeloval v pátek jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Návrh asociace podpořili všichni hejtmani, úsporný tarif podle nich není řešením. Opozice se s požadavky krajů ztotožňuje. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na unijní úrovni. Už jednal s předsedkyní Evropské komise a vyjednává podporu dalších zemí.

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu v čele s ministrem Jozefem Síkelou (za STAN) a předsedou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislavem Trávníčkem potvrdili, že resort prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům adekvátní zálohy.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Už přibližně za měsíc znovu začne výuka ve školách. Do tuzemských lavic přitom kvůli válce na Ukrajině nastoupí i řada dětí, které musely spolu s rodiči ze země uprchnout. Hosté pátečních Událostí, komentářů mimo jiné řekli, že zatím nikdo přesně neví, na kolik malých Ukrajinců se mají školy v Česku připravit. Zástupce ministerstva školství ovšem ujistil, že volných míst pro prchající je dostatek a že ukrajinské děti nebudou na školy přijímány na úkor těch českých.

Kraje a ministerstvo vnitra dál hledají způsob, jak motivovat běžence k přesunu do méně vytížených regionů Česka. Zvažují třeba, že v Praze by si ti uprchlíci, kteří teď bydlí zadarmo, část platili sami. Právě do hlavního města se přistěhovala čtvrtina ze všech uprchlíků v Česku.

Společnost BusLine, která zajišťuje regionální autobusovou dopravu v části Svitavska a na Orlickoústecku, bude od čtvrtka vozit cestující zdarma. Od pondělí má kvůli nedostatku řidičů problémy zajistit všechny spoje. Jízdné nebude vybírat po dohodě s hejtmanstvím, uvedl kraj v tiskové zprávě.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) po jednání krizového štábu zopakoval, že pražské krajské asistenční centrum (KACPU) ve Vysočanech se zavře v noci na čtvrtek. Bude také trvat na přerozdělování uprchlíků. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se asistenční centra osvědčila. Uzavření toho pražského označil před páteční schůzkou s primátorem za neuvážené a nepříliš rozumné. Praha zdůvodňuje svůj krok přeplněností metropole a nedostatečnými kapacitami ve srovnání s dalšími kraji.

Praha k 15. červnu uzavře Krajské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Po jednání krizového štábu hlavního města to řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vzhledem k nedostatku ubytovacích kapacit podle něj nemá smysl, aby se v metropoli registrovali další běženci. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) varoval, že pokud Praha k ohlášenému kroku skutečně přistoupí, své centrum zavře i Pardubický kraj. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu večer řekl, že je ochotný s Hřibem o situaci uprchlíků v hlavním městě jednat za přítomnosti ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).

Vláda schválila návrh na prodloužení nouzového stavu vyhlášeného kvůli vlně migrace z Ukrajiny o třicet dnů. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po jednání kabinetu. Bez prodloužení by opatření skončilo 31. května. Sněmovna návrh posoudí ve čtvrtek na mimořádné schůzi.

V případě dalšího pokračování nouzového stavu i po konci května chce vláda v červnu prosadit novelu zákona k Ukrajině. V diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce to prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj je nyní v Česku přes 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Země vydala dočasná víza pro 342 tisíc Ukrajinců, na 140 tisíc jich tak asi odjelo.

Někteří z uprchlíků, kteří zůstávají v problematických podmínkách na pražském hlavním nádraží, ale i na některých dalších místech, si podle pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD) přijeli do Česka pro pětitisícovou dávku, a když ji dostanou, vracejí se zpět. Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž je možné, že některé z těchto lidí do Česka někdo organizovaně vylákal. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ovšem upozornil, že lidé, kteří zatím zůstávají na hlavním nádraží, představují jen půl procenta celkového počtu běženců v metropoli, žádá od vlády, aby co nejrychleji připravila celkové řešení uprchlické krize. Hřib, Kupka a Netolický diskutovali v Událostech, komentářích.

Kraje dosud nedostaly peníze na ubytování válečných uprchlíků. Hradí to z vlastních rozpočtů. Stát kompenzace vyplatí až zpětně. Podle některých hejtmanů by ale bylo vhodnější poskytnutí záloh. Opozice o tom chce jednat ve sněmovně.

Vláda se dohodla s kraji na systému přerozdělení ukrajinských uprchlíků. Bude se řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Stát bude platit za jejich ubytování 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. V Česku je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 tisíc uprchlíků, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN), více než polovina z nich jsou děti. Ministerstva a další úřady dostaly od vlády za úkol od pondělí 21. března uvolnit své ubytovací kapacity. Vláda slíbila podporu i lidem, kteří uprchlíky ubytují u sebe doma.

Ke zdravotnímu pojištění v Česku se již registrovalo téměř 153 tisíc ukrajinských uprchlíků, informoval ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Z toho je podle něj 68 tisíc dětí. Zdravotní pojištění mohou v Česku získat ti, kteří mají vízum o strpění, těch je nyní více než 150 tisíc. Kraje kvůli situaci s ubytováním uprchlíků chtějí vyšší státní příspěvek. Vláda jim podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vyhoví. Stát by mohl podle jeho odhadu dávat 250 korun. Kvůli uprchlické krizi rozhodl také Ústřední krizový štáb o pravidelných jednáních zástupců šesti ministerstev. Poprvé se skupina sejde v úterý.

Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o 25 modulárních základen pro ubytování celkem padesáti tisíc uprchlíků, řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten chce zároveň v tuzemsku aktivovat všechny kapacity ubytování, jedná i o zřizování stanových táborů. Česko a Polsko jsou jako cílové destinace nejpostiženějšími zeměmi z hlediska přílivu uprchlíků, uvedl generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) jednal o možné pomoci s resortními kolegy z členských zemí EU.

Postup obžalovaných zdravotníků Pardubické nemocnice při komplikacích u malého chlapce po operaci mandlí nebyl správný. Uvedl to znalec z oboru ORL Jan Betka. Stejný názor vyjádřil už dříve znalec Jan Boháč. Před soudem stojí dvě zdravotní sestry a lékařka, obžaloba je viní z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti či neposkytnutí pomoci. Obžalobě čelí i nemocnice jako právnická osoba.

Končí devět z patnácti členů dozorčí rady České pošty. Osm z nich odvolal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), devátý rezignoval již dříve. Z deseti lidí jmenovaných ministerstvem vnitra v ní tedy zbyl jen jeden, a to Rakušanův spolustraník František Lukl. Zbylých pět členů zastupuje zaměstnance. Podle Rakušana byli v radě „političtí trafikanti“, které slíbil nahradit schopnými odborníky. Jejich jména ale komentovat nechtěl, musí podle něj projít nominačním procesem.

Pardubický kraj chce školy nebo nemocnice s vlastními fotovoltaickými elektrárnami. Návrh už odsouhlasili zastupitelé kraje, hlavním důvodem je skokové zdražování elektrické energie. Hejtmanství předpokládá, že s alternativními zdroji a energetickou soběstačností výrazně ušetří, a to například na nákladech za svícení, teplou vodu, provoz dílen technických škol nebo za elektřinu, kterou spotřebují přístroje ve zdravotnických zařízeních. Na stovky městských budov chce solární panely instalovat i město Brno.

Pracovní karanténa by se mohla týkat profesí ve zdravotnictví, dopravě, energetice, vodním hospodářství či pohřebnictví. Po pondělním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl jeho šéf a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Definitivní znění opatření k pracovní karanténě ale podle něj bude oznámeno až po zasedání vlády.

Správa železnic nechala vypracovat materiál, který navrhuje zrušení až jedenácti seřaďovacích nádraží po celé zemi. Jsou prý zastaralá a nepotřebná. Na seznamu jsou stanice v Sokolově, pražské Libni, Ostravě nebo Hradci Králové. Je mezi nimi i nádraží v České Třebové, které chce zachránit Pardubický kraj.

Michal Šmarda je novým šéfem ČSSD, statutárním místopředsedou zvolili delegáti mimořádného sjezdu Igora Bruzla. Oba jsou hlavně komunální politici, Šmarda je starostou v Novém Městě na Moravě, Bruzl bohumínským místostarostou. Nový předseda dostal od delegátů přesně takové vedení, jaké si přál, mezi řadovými místopředsedy jsou Tomáš Petříček, Martin Netolický a Robin Šín. Dál je to také Břetislav Štefan a Daniela Ostrá. Vedení ČSSD přebírají dva měsíce poté, co strana vypadla z Poslanecké sněmovny, a rok po volbách, po nichž přišla o senátorský klub.

Testy ve středu potvrdily 18 004 případů onemocnění covid-19 v Česku. Je to nejvyšší středeční hodnota od začátku epidemie. O týden dříve, kdy však byl státní svátek, byl denní přírůstek nižší o 3859 případů. V nemocnicích je podle posledních údajů 5886 lidí s prokázanou koronavirovou nákazou. V těžkém stavu je 848 z nich, což je nejvíc za posledních sedm měsíců. Přibývá nemocnic, které kvůli počtu covidových pacientů omezují operace, od čtvrtka k nim patří i pražská Bulovka a Krč, v pondělí přibude Motol. Pražské nemocnice se navíc musí postarat o pacienty z Brna, kde již zdravotnickým zařízením dochází volná kapacita. Vláda vyhlásila nouzový stav.