Zatímco hlavní silniční tahy jsou v Česku celkem v pořádku, komunikace nižších tříd vyžadují velké opravy. Problém ještě zvýraznila zima. Kraje ale tvrdí, že mají na opravy málo peněz. Situaci alespoň částečně zlepšují přímé platby ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), letos by měly vzrůst proti minulým letům o polovinu, a to na šest miliard. Vnitřní dluh na údržbě silnic je ovšem podle krajů násobně větší.
Silnice nižších tříd jsou často plné děr a výmolů, na opravy podle krajů chybí peníze
6 minut
Události: Stav českých silnic
Hluboké díry, zborcené krajnice, drolící se záplaty. Únor odhaluje podobných problémů pravidelně nejvíc. Na začátku bývá takzvaně načatý povrch – do prasklin zateče voda a tím, jak zmrzne, ho následně začne trhat. A zároveň se v nízkých teplotách nedá používat klasický asfalt.
Severně od Pardubic, kousek od čerstvě otevřené části dálnice D35, je záplat ze studené směsi hodně. Okolní okresky dostaly v posledních letech zabrat. Objíždějící auta se tady střídala se stavební technikou. Výsledkem jsou škody v řádu stovek milionů. „Jsme na 1,2 miliardy, a to jen v odhadovaných cenách, a to samé bylo i u takzvaných nepovolených tras,“ vyčíslil škody ředitel SÚS Pardubického kraje Miroslav Němec.
„Nakonec se ze SFDI podařilo získat pět set milionů s tím, že Pardubický kraj to bude muset dofinancovat částkou 200 milionů,“ dodal hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).
Státní fond dopravní infrastruktury letos vyčlenil pro kraje na opravy silnic asi šest miliard, to je o polovinu víc než v předchozích letech. Ovšem je to pořád málo, zní z krajů. „Musí se změnit rozpočtové určení daní, kraje na to nemají,“ varuje radní Středočeského kraje pro dopravu Petr Borecký (STAN).
I kdyby se peníze sehnaly, vnitřní dluh odhadují jen Středočeši v řádu desítek miliard korun, což se nedá dohnat za jednu či dvě sezony. Hlavně v situaci, kdy krajské zakázky nemají pro stavební firmy takovou prioritu jako třeba dálnice.
Skoro všechny takzvané okresky spravují jednotlivá hejtmanství. Síť je daleko hustší než ta celostátní. Jen silnice druhé třídy mají 15 tisíc kilometrů, třetí třídy pak 34 tisíc kilometrů.
Příspěvky státu na silnice nižších tříd
Kraje musely jejich opravy platit dlouho výhradně ze svého. Vlastní kapitolu v rozpočtu už zmíněného Státního fondu dopravní infrastruktury získaly až v roce 2015. Dosud se pohybovala mezi třemi a čtyřmi miliardami, letos poprvé se suma zvedla na šest miliard korun. Celkem stát zatím přispěl 38 miliardami, na hlavní tahy přitom vydá dvojnásobek za jediný rok.
Nejvíc dostane Středočeský kraj
Peníze se mezi regiony dělí podle podílu na silniční síti. Nejvíc, asi miliardu, tak letos dostane Středočeský kraj, který spravuje přibližně její pětinu.
„Do budoucna zvažujeme možnost využití několikamiliardového úvěru na opravy silnic II. a III. třídy. Potenciální úvěr by se týkal nejdříve příštího roku,“ řekl mluvčí Středočeského kraje David Šíma. V letošním roce vydá Středočeský kraj na opravu silnic II. a III. třídy asi tři čtvrtě miliardy korun.
Největší síť silnic nižší třídy
Po Středočeském kraji následují jižní Čechy, Plzeňsko a Vysočina – tedy kraje, které se neřadí k nejlidnatějším. Právě v odlehlejších oblastech jsou ale okresní silnice často jediným možným spojením. A na jejich stavu je to znát.
