Vybudovat původně plánovanou trasu plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe už po úterku nebude možné. Zastupitelé Pardubického kraje změnili zásady územního rozvoje regionu a tím odblokovali zóny v plánech měst a obcí hlavně na Orlickoústecku, které s nimi dosud nemohly nakládat kvůli koridoru vodního kanálu. Uvolněné pozemky teď radnice nebo soukromí vlastníci mohou volně využít.
Odblokování parcel pro kanál Dunaj–Odra–Labe zpřístupní pozemky
3 minuty
Události v regionech: Kanál Dunaj–Odra–Labe už neplatí
Blokace parcel pro kanál, jehož cenu odhadla před pěti lety studie resortu dopravy na 582 miliard, končí. Zastupitelé Pardubického kraje ji zrušili. „V místech, kde to přecházelo v zastavěnou část obce, tak prakticky byla znemožněna výstavba na soukromých parcelách. Odblokujeme to a soukromí majitelé pozemků budou mít možnost na pozemcích dál stavět a nakládat s nimi podle svého,“ vysvětluje starosta Rybníka u České Třebové Jiří Hrdlička (nestr.)
V České Třebové narazila na uzávěru výstavba rodinných domů. Ohrožený byl projekt obchvatu i sportovní letiště. „Nám to určitě komplikovalo rozvoj, protože my moc pozemků na individuální výstavbu a vůbec na výstavbu nemáme. Zrušení blokace vítáme,“ podotkl také starosta České Třebové Zdeněk Řehák (nestr.).
„Vynětí koridoru prakticky znamená, že města a obce se tím směrem, kde ten kanál měl vést, mohou rozvíjet v oblasti výstavby nebo rozvoje obce jako takové,“ podotkl také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).
Kupka: Projekt nebyl reálný
Autoři záměru kanálu předpokládali, že lodě jím budou vozit sypké materiály, hnojiva, ocel, dřevo nebo uhlí. Už loni v únoru vláda zrušila územní rezervy, které byly pro vodní koridor určeny. Rozhodnutí znamenalo faktické zrušení projektu, který prosazoval bývalý prezident Miloš Zeman.
Vláda se k tomuto kroku zavázala už v programovém prohlášení. „Nebyl nikdy reálný. Znamenal enormní výdaje, ale ve výsledku by mu hrozilo, že nikdy nebude funkční, například z důvodu nedostatku vody. A z důvodů opravdu závažných zásahů do krajiny,“ vysvětluje také ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Rozhodnutí vlády přivítaly Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský i Moravskoslezský kraj s tím, že města a obce budou moci konečně plánovat další rozvoj. Například náměstek zlínského hejtmana Radek Doležel (ANO) tehdy Českému rozhlasu řekl, že to výrazně usnadní například výstavbu silnic a mostů. Konec blokace totiž proces staveb zjednoduší, zrychlí i zlevní.
Zrušení územní rezervy se ale netýkalo možných úprav toku Labe v úseku od Pardubic po hranici s Německem a toku Vltavy v úseku Mělník–Praha–České Budějovice.
Netolický zrušení územní rezervy vítal
Podle studie proveditelnosti zpracované vládou Andreje Babiše (ANO) měl projekt stát přes 580 miliard korun. Podle zastánců by přinesl ekonomické možnosti a pomohl by skomírající lodní dopravě v Česku. Naopak ekologové namítali, že koridor by měl výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
Zrušení územní rezervy pro projekt kanálu uvítal loni i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (SOCDEM). Připomněl ale, že rozhodnutí vlády nemění nic na tom, že kraj usiluje o splavnění Labe do Pardubic. Zatím je řeka splavná do Chvaletic.
Ředitelství vodních cest se splavnění Labe do Pardubic snaží prosadit už mnoho let. Ekologické organizace ale namítají, že by plavební kanál u Přelouče měl vést přes přírodně cenné Slavíkovy ostrovy.