Vláda zrušila územní rezervy pro vodní koridor Dunaj–Odra–Labe. Informovali o tom Piráti a rozhodnutí potvrdil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zrušení územní ochrany budoucí trasy kanálu fakticky znamená konec tohoto projektu, který prosazoval prezident Miloš Zeman. Vládní koalice se k tomuto kroku zavázala v programovém prohlášení. Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) a ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) rozhodnutí vítají.
„Schválili jsme vyjmutí územní rezervy pro celé spojení Dunaj–Odra–Labe a zrušili řadu souvisejících historických usnesení vlád,“ oznámil Kupka a doplnil, že současná vláda nedala na přípravu kanálu ani korunu. Celý projekt označil za nesmyslný.
„Už v minulém roce jsme zastavili veškeré finanční náklady spojené s rozvíjením zmíněného projektu a podnikali jsme kroky k tomu, aby jeho historická příprava nikoho neomezovala v současné době,“ konstatoval.
Na tiskové konferenci Kupka přidal, že vláda se chce ve vodní dopravě zaměřovat na smysluplné projekty. Jako příklad zmínil budování úvazišť pro malá plavidla a turistické lodě na Labi. S ohledem na polské plány na výstavbu oderského kanálu vláda dle jeho názoru zpracuje ekonomickou, dopravní a ekologickou studii, zda by mělo smysl navázat i několikakilometrový úsek na české straně.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že kanál je po rozhodnutí vlády mrtvý. „Projekt není ekonomicky smysluplný a představuje obrovské riziko pro krajinu a její ekosystémy. Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím.“ Zdůraznil, že uvolněné pozemky bude možné využít pro smysluplný rozvoj obcí.
„Velmi vítáme toto rozhodnutí, o které jsme za Ostravu léta usilovali. Pro nás to znamená odblokování rozsáhlého území pro další možný rozvoj města, ale především odstranění vážných ekologických rizik, která by byla s výstavbou a provozem kanálu spojena,“ sdělil ostravský primátor Macura.
Unucka doplnil, že kraj od počátku pokládal projekt za nesmyslný a zbytečný. „Je ale potřeba brzdit nadšení všech, že v tom koridoru budou hned stavět, protože stát změnil rezervu u sebe ve státním územním plánu, která se musí přepsat do krajských zásad územního rozvoje. A to se potom musí přepsat do územního plánu jednotlivých obcí, což je proces zhruba na pět až sedm let,“ upozornil Unucka.
Moravskoslezský kraj podle Unucky podporoval pouze minimalistickou variantu splavnění Odry k Bohumínu. „Říkali jsme, že to vnímáme jako alternativu dovozu plynu do kraje. Pokud vláda dala na stůl plynovod Stork 2, tak bude do Polska plynovod a můj názor je, že není potřeba splavňovat Odru ani do Bohumína.“
Také náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Hana Ančincová (Piráti), která má mimo jiné v gesci životní prostředí, zrušení územních rezerv pro vodní koridor Dunaj–Odra–Labe uvítala. „Výrazně by to změnilo ráz krajiny a ohrozilo stávající ekosystémy. Myslím, že i plánovaná investice okolo 600 miliard korun by nebyla konečná. Bylo by to rozhazování veřejných prostředků. Určitě se dají využít daleko lépe,“ prohlásila Ančincová.
Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, kdy jeho ochranu zavedla tehdejší vláda Jana Fischera. Středeční rozhodnutí kabinetu znamená, že se území odblokuje. Už dříve se pro tento krok vyslovily obce v trase kanálu, které územní rezervy označovaly za brzdu svého rozvoje.
Rozhodnutí vlády se netýká možných úprav toku Labe v úseku od Pardubic po hranici s Německem a toku Vltavy v úseku Mělník–Praha – České Budějovice.
Podle studie proveditelnosti zpracované předchozím kabinetem Andreje Babiše (ANO) měl projekt, který by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou, vyjít téměř na 586 miliard korun. Ekologové naopak namítali, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
