„Zastaralý a zbytečný projekt.“ Vedení Ostravy i kraje nepodporuje přípravy vodního kanálu na Odře

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) nečekaně zahájila přípravy na budování vodního kanálu. Hned po senátních a krajských volbách ve dnech sílící covidové krize vzkázal ministr dopravy na východ země, že se chystá úsek z Ostravy na česko-polskou hranici za přibližně patnáct miliard korun. „Bude to velký signál pro další podporu celého Moravskoslezského kraje, který na tuto investici velmi čeká,“ řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Místní obyvatele to ale překvapilo. „Jsme z toho zděšeni, doslova. Od stolu to rozhodují, nebyli tady, neznají to tady vůbec, neví, o co se jedná,“ řekla obyvatelka Bohumína Jana Zatloukalová. „Jsme čím dál tím nervóznější, protože nevíme, co bude s našimi domy, kam půjdeme, kde budeme bydlet. Ta nejistota tu je,“ přidal se další obyvatel Bohumína František Mlynkec.

Protestují i vědci z Ostravské univerzity. „My jsme byli v šoku absolutně, protože neproběhla žádná společenská diskuze, diskuze s občany, se samosprávou, s městem,“ řekl geomorfolog z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Lenart.

Nesouhlasí ani politici za ANO v regionu, primátor Ostravy Tomáš Macura a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. „Já s tím nesouhlasím. My na nic takového nečekáme. Dle mého názoru potřebujeme úplně jiné věci, úplně klíčová pro nás je investice do vysokorychlostních tratí,“ vysvětlil hejtman.

„Jsem naštvaný. To je jasné, já nevím, jestli vláda nebo pan premiér si myslí, že to není důležité to se svými městy projednávat, nebo s kraji, že oni jsou schopni ze Strakovky rozhodnout moudře i za ostatní,“ řekl primátor Ostravy. Ivo Vondrák je přesvědčen, že se zatím jedná spíše o vizi než o konkrétní projekt. „Je to vize za 15 miliard, která mě tedy trošku vyděsila,“ řekl.

Komunistický zastupitel Ostravy i kraje Josef Babka je naopak překvapen příjemně. „Mě rozhodnutí vlády příjemně překvapilo. Jsem dlouhodobým stoupencem tohoto kanálu i v celé jeho šíři Dunaj–Odra–Labe. Má to podporu i celostranickou na úrovni centra,“ řekl.

Splavnění Odry až po Ostravu podporují rovněž zástupci průmyslu. „Hospodářská komora a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje jednoznačně podporuje přípravu splavnění Odry po město Ostravu, v kontextu pravděpodobně celého kanálu, ale to je ještě velká diskuze,“ podotkl místopředseda krajské hospodářské komory a prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.

Zatím pouze malá část velkého projektu

Vodní kanál, o kterém rozhodla vláda, je pouze malá první fáze obrovského projektu. Celý koridor má v Česku přes řeky Dunaj, Labe a Odru propojit tři moře. Severní, Baltské a Černé. „Všechny vodní cesty Evropy, které jsou dobudovány, tak tady nejsou propojeny. To je základní handicap,“ vysvětlil Jan Skalický z Asociace Dunaj–Odra–Labe.

A proto chtějí zastánci koridoru vybudovat zhruba 400 kilometrů nových umělých řečišť za více než 600 miliard korun. „Na tato místa napojíme tři větve, labskou, oderskou a dunajskou a jejich setkání na území střední Moravy, to znamená u Přerova. Tak vznikne taková trojnožka, a tomu říkáme vodní koridor Dunaj–Odra–Labe,“ vysvětlil Skalický.

Ministři zatím schválili první krok. „Vláda se reálně zabývala pouze malou částí původně uvažovaného projektu Dunaj–Odra–Labe, takzvanou oderskou větví, konkrétně úsekem z Ostravy na státní hranici, odkud by pak pokračovala polská část,“ vzkázal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Plnění prezidentova snu

„Jedno je jisté, že přípravné práce nabraly tempo poté, co se pan prezident několikrát vyjádřil, že to je jeho dream project,“ míní primátor Ostravy Macura. Miloš Zeman tento projekt za stamiliardy prosazuje v posledních letech při každé příležitosti. „Kanál je srdcová záležitost Miloše Zemana. Chce, aby tady po něm jednou něco zůstalo. Takový velikánský projekt, jako je prokopání velkého území Moravy a Čech, tak to je pochopitelně něco, při čem by si na něj lidé vždy vzpomněli,“ řekl politolog Lukáš Jelínek.

Podle Miloše Zemana projevily předběžný zájem podílet se na kanálu Dunaj–Odra–Labe čínské firmy, což velice vítá. „Možná tady sledujeme i určité provázání zájmů prezidenta Zemana a premiéra Babiše, protože je určitě řada věcí, které ještě Andrej Babiš Miloši Zemanovi dluží v rámci svého politického startu,“ domnívá se politolog Jelínek.

„Domnívám se, že je tady jakýsi záměr vyhovět přání pana prezidenta. Ze strany pana premiéra, potažmo vlády jako takové, jak velkou roli toto hraje, to samozřejmě nevím,“ řekl primátor Ostravy Tomáš Macura.

Na to, jestli je za vládním rozhodnutím o koridoru Dunaj–Odra–Labe politická dohoda mezi prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem, odpověděl za prezidenta mluvčí Jiří Ovčáček. Andrej Babiš na dotaz České televize nereagoval.

Příprava prvního malého kousku prezidentova snu se týká asi dvacetikilometrového úseku řeky Odry z Ostravy do Bohumína na česko-polskou hranici. Projekt, který dosud zdánlivě spal, ovlivňuje a omezuje města a obce i jejich obyvatele už léta.

„Pokud by tady vedl ten budoucí plavební kanál, tak by měl vést přes dům mého bratra, náš dům a přímo směrem na soutok Odry a Olše v Kopytově,“ popsal obyvatel Bohumína-Kopytova Michal Mlynkec. „Ihned jsem oslovil Ředitelství vodních cest. Dozvěděl jsem se, že můj dům je v tom kanálu a všude, kde ten kanál má vést, je stavební uzávěra, takže tu nelze nic stavebně opravovat a je to pro nás omezení. Nejsmutnější je to, že do dneška nás nikdo oficiálně neinformoval,“ řekl jeho bratr František.

Plánovaná stavba blokuje městům pozemky

Kolika míst a lidí celkově se vodní koridor může dotknout, neví zatím přesně ani Svaz měst a obcí. Už loni se ale proti projektu ozvala řada starostů z Olomoucka, Přerovska a Novojičínska žádají ve společném memorandu vládu, aby pozastavila rozhodování o pokračování přípravy projektu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe.

Náměstek ministra dopravy Jan Sechter říká, že zatím stát jednal s městem Bohumín a s Poláky. Pro Bohumín je to zásadní teď, protože se jedná o přechodový bod do Polska. „Bohumín má také svůj územní plán, a já myslím, že to dojde k dobrému výsledku,“ domnívá se náměstek ministra dopravy Jan Sechter. „Kanál Dunaj–Odra–Labe je nereálný jako celek, ale nám jde o to, aby nám zmizel z územního plánu,“ řekl starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).

Poláci už Odru jako vodní cestu využívají a stojí o protažení na českou stranu. Měli by tak šanci společně s Českem získat na projekt miliardy z Evropské unie. Zatím se jedná o tom, kudy by kanál měl vést. „Byla bych ráda, kdybych dnes měla takové informace, abych vám mohla říct, kudy bude procházet tento kanál, ale množství připomínek a komentářů je tak obrovské, že nejsme ještě schopni říct, která varianta to bude,“ řekla náměstkyně polského ministra mořského hospodářství a vnitrostátní přepravy Anna Moskwa. 

Plánovaná stavba vodního koridoru však blokuje městům a obcím pozemky, na kterých se nesmí stavět nic, co by kanálu bránilo. Říká se tomu územní rezerva. „V případě Ostravy celková částka na výkup pozemků bude činit něco přes půl miliardy korun, ale kdybychom územní rezervu zrušili a umožnili rozvoj třeba obytných ploch, tak mají pozemky hodnotu šest a půl miliardy korun, a to jenom v Ostravě,“ spočítal poslanec Ondřej Polanský (Piráti).

Významná stavba se nedotýká jen pozemků a domků, ale i silničních a železničních mostů. „Když se tady stavěl třeba dálniční most, tak už se stavěl patřičně prodražený na hlavní výšku, ale třeba železniční most, který tady je, ji nemá, ten by musel být zcela nový,“ podotkl starosta Bohumína.

Jednoduše řečeno, mosty by se musely přizpůsobit tomu, aby pod nimi propluly lodě. „Všechny mosty a celá infrastruktura, která by byla kolem kanálu, by se musela zcela přestavět, třeba památkově chráněný most z roku 1929. A to je jediná spojnice mezi Hlučínskem a Ostravou v současné době,“ vysvětlil geomorfolog Jan Lenart.

„Proto, aby tu mohly plout lodě s cargem, by se musela hladina zvýšit na pět metrů a kanál rozšířit na čtyřicet,“ spočítal poslanec Polanský. „To znamená, že by muselo dojít k obrovským úpravám, samozřejmě i elektrárna by musela jít pryč,“ dodal.

„Často si zastánci kanálu tak nějak představují, jak loď tiše pluje po hladině. Ale to je už výsledek, vodní cesta se musí určitě upravit a zásah do krajiny je zničující,“ řekl ekolog a geochemik, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan.  

Svaz měst a obcí pak chce podle jeho místopředsedy Pavla Drahovzala jednat s vládou, aby upřesnila dopady kanálu na život jednotlivých regionů a měst.

Likvidace meandrů a biodiverzity

K největším problémům pak patří fakt, že v Odře je po většinu roku poměrně málo vody. Podle podporovatelů projektu to lze řešit vybudováním soustavy nádrží a dalšími úpravami. Přírodovědci a ekologové ale varují, že takový postup ohrožuje přírodní památku: hraniční meandry Odry, která je chráněna v rámci soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita.

Meandry na řekách jsou podle ekologa Bedřicha Moldana přirozenou součástí toku, který se vytváří v průběhu tisíců let, a poskytuje útočiště nejrůznějším rostlinám a samozřejmě i živočichům.

Podle náměstka ministra dopravy Jana Sechtera ale meandry na Odře nejsou nic, co by nešlo řešit. „Všechno má svoje řešení, ale směřujeme k variantě, že meandry budou obejity ze západní strany, ale nechci to předjímat,“ řekl.

Tato nová varianta znamená, že by kanál vedl po polském území a vyhnul se městu Bohumín. „My podporujeme variantu po levém břehu, přes pole, bez zasažení našich přírodních památek, která je ekologičtější a levnější. Ale vede po polské straně,“ řekl starosta Bohumína.

Zastupitel Bohumína Daniel Galuszka (Piráti) ale nesouhlasí ani s variantou přes polské území, protože by podle něj znamenala, že meandry vyschnou.

Studie je podle hejtmana neobjektivní

Vláda teď sklízí kritiku také za to, že ekologické dopady projektu mají být teprve posouzeny. Při přípravě první části vodního koridoru se stát zajímal, jestli se kanál vyplatí pro dopravu, energetiku a rekreaci. Podle studie, kterou za více než dvacet milionů korun nechalo vypracovat ministerstvo dopravy, se stavba kanálu vyplatí.

„K této studii je poměrně dost negativních reakcí. Nepovažuji ji za úplně objektivní. A myslím si, že i reakce přírodovědeckých fakult jasně dává najevo, že názory mohou být i zásadně jiné,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Vondrák.

Podle zastánců kanálu by se po něm dalo vozit uhlí, ocel, šrot, odpady i stavební materiály. „Další kategorií je například automobilový průmysl. Naše automobilky jsou jediné mimo vodní cestu, a vlastně veškerá produkce se vozí železnicí. Když se podíváte po Evropě, všude se auta vozí na lodích, a ty důvody jsou dva. Za prvé to je levná ekologická doprava, a za druhé lodě zároveň slouží jako distribuční místo, určité skladovací místo, a pro logistiku vozidel je to prostě nejvýhodnější,“ řekl Jan Skalický z Asociace Dunaj–Odra–Labe.

Budoucnost jsou vysokorychlostní tratě

Podle ekonomky Heleny Horské má ale Ostrava daleko větší možnost zainvestovat do vysokorychlostních tratí, které propojí Brno a Ostravu. „My jsme například spočítali, že jenom napojení Ostravy na dálnici Praha–Ostrava pomohlo ostravskému regionu snížit regionální nezaměstnanost. To znamená ekonomická úroveň tohoto regionu se začala zvyšovat stejným tempem, jako se zvyšuje ekonomická úroveň Prahy,“ řekla.

„Považuji ten projekt spíš za science fiction, ale dle mého názoru už žijeme úplně v jiné době a nevidím jako řešení stavět takovýto kanál,“ řekl hejtman Ivo Vondrák.

„Já si myslím se to nikdy nepostaví. Teď jde hlavně o to, ať se nevynakládají zbytečně peníze na další přípravu,“ uzavřel primátor Ostravy Tomáš Macura.