Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. Ve čtvrtek 5. září se věnovala Pardubickému kraji.
V předvolební debatě Pardubického kraje se hovořilo o dostavbě D35 a dostupnosti lékařské péče
Předvolební debata: Pardubický kraj (zdroj: ČT24)
Prvním tématem byla doprava a kvalita vozovek v Pardubickém kraji. Region totiž čeká na dostavbu D35, do té doby tam auta jezdí po silnicích nižších tříd – a to včetně kamionů. Silnice se tak ničí, což vyžaduje další opravy a uzavírky.
Dušan Salfický (ANO) doufá, že všechny rozestavěné úseky se podaří v co nejkratší době dokončit. Spousta z nich je ale v režii státu, podotkl. „Doufám, že po volbách bude kraj tlačit na vládu,“ řekl. Jednou z klíčových priorit pro něj je, aby obyvatelé kraje byli s dopravou spokojeni. Kraj do oprav silnic investuje nemalé prostředky, ale otázkou podle něj je, jak probíhá kontrolní systém – jak se silnice využívají a kdo po nich jezdí. V této souvislosti zmínil kamiony. Kraj by podle něj mohl třeba více spolupracovat s policií a poskytnout jí prostředky, aby mohla kontrolovat například návozové trasy. „Poskytnout jí třeba jedno auto,“ dodal.
Michaela Matoušková (STAN) v souvislosti se stavbou D35 poznamenala, že důvodem, proč jsou silnice II. a III. třídy ve špatném stavu, je, že předem dohodnuté návozové trasy se nedodržují. „Nemáme žádnou berličku k tomu, abychom donutili stavitele, aby je využíval,“ upozornila. Co se týče spolupráce s policií, kdyby podle ní kraj věnoval policii auto, nevyřeší se to, že jím nebude mít kdo jezdit. „Kvůli mostu v Řečanech, který se začal opravovat, jsem policii žádala o součinnost. Bohužel mi řekli, že nemají kapacity,“ uvedla. Sdělila také, že kraj má mapu všech komunikací, které jsou v jeho správě. Investice se tak plánují dle stavu dané komunikace, dodala.
Ladislav Valtr (ODS a TOP 09) podotkl, že co se investic do komunikací týče, poslední dva roky byly rekordní. „Naznačuji tím, že už toho více nejde, protože tím bychom omezovali dopravní obslužnost. Kdybychom investovali ještě víc, kraj by opravdu nebyl průjezdný,“ míní. Pardubický kraj navíc ještě čekají opravy návozových silnic. „Ty budeme opravovat postupně, jak se dálnice (D35) bude posouvat,“ řekl. Cílem je podle něj udržet tempo, nikoliv jej zvyšovat. „Pokud chceme dát do pořádku silnice – ať už přivaděče nebo návozové trasy – holt musí být nejprve rozkopány a opravovány,“ prohlásil také.
Lídr uskupení 3PK – Pro prosperující Pardubický kraj (SOCDEM, SproK, VČ) Martin Netolický uvedl, že za celé stávající volební období kraj opravil 635 kilometrů silnic. „Tento rok se investují tři miliardy, minulý rok téměř tři miliardy. Za celé období to je devět miliard,“ prohlásil s tím, že kraj je „mimořádně aktivní“ v čerpání financí mimo jeho rozpočet. Zdůraznil také, že kraj musí tlačit na stát, aby termíny pro dostavbu D35 byly reálné. „To jest dokončení až do Mohelnice. Teď se staví po Opatovec. Bude zbývat asi 32 kilometrů, které je potřeba dokončit,“ upozornil s tím, že do té doby bude zátěž na silnicích II. a III. tříd vysoká.
Podle lídra Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, SNK ED, NK) Pavla Šotoly je se stavem silnic v Pardubickém kraji přibližně padesát procent spokojených a padesát procent nespokojených. „Pokud investujeme v jednom roce 3 miliony korun, tak máme řadu objížděk. Do toho návozové trasy na dálnici na D35,“ řekl a dodal, že velké investice přinášejí omezení, bez kterých nelze provést opravy. „Pokud stát staví dálnici D35 a jsou stanovené návozové trasy, tak musí stát kontrolovat, jestli po nich kamiony jezdí,” prohlásil. Veřejná hromadná doprava v Pardubickém kraji má podle něj rezervu v integraci městské hromadné dopravy, která má vyšší tarify, takže se městská zastupitelstva zdráhají spolupracovat, upozornil.
„Nemůžeme se – trochu alibisticky – bavit, že silnice jsou špatné jen kolem dálnice. Ty silnice jsou horší i na dalších místech kraje,“ upozornil Daniel Lebduška (Piráti). Podle něj se do oprav silnic neinvestuje dostatečně, každý rok sice investice do oprav silnic druhé a třetí kategorie rostou, ale až v roce 2024 se částka dostala na únosnou míru. Podle něj není potřeba, aby kontrola kamionů zůstala jen na policii. Aby kraj držel kamiony v povolených trasách, stačí omezit povolenou tonáž na konkrétních dálničních sjezdech. Případně lze na sjezd umístili policejní hlídku s váhou pro kamiony. Dokázal by si představit zlepšení hromadné dopravy prostřednictvím digitalizace.
Při opravách silnic první třídy a dálnic hraje stát hlavní úlohu, opravu dálničních přivaděčů se daří zvládat dobře, míní lídr koalice SPD, Trikolory a PRO Marcel Dlask. Problém jsou podle něj silnice druhé a třetí třídy, které „jsou v Pardubickém kraji v katastrofálním stavu“. V případě kontroly kamionové dopravy je podle něj úkolem vedení kraje dojednat návozové trasy se zhotovitelem. Správa a údržba silnic může projet návozové trasy a nahlásit kraji, kudy jezdí kamiony, které tam jezdit nemají, míní. Podle něj je hromadná doprava v Pardubickém kraji poměrně v pořádku, protože funguje spolupráce s dalšími kraji.
Podle lídra koalice STAČILO! (KSČM, ČSNS, ČSSD) Jana Foldyny je hlavní problém v propustnosti dopravy a návaznosti oprav. „Udělat logistiku, dát dohromady, co opravuje kraj, město nebo ŘSD, aby na tom nebyli biti řidiči,“ dodal. Foldyna položil otázku, kdo bude vyvíjet tlak, aby byly včas připravené přivaděče. Dodal, že v současné době se již řeší kompenzace pro obyvatele, kteří žijí v blízkosti komunikací zatížených kamionovou dopravou. „Když se řešily návozy na D35, kamiony z kamenolomu a podobně, tak i kraj přispíval, aby obce mohly opravovat poškozené komunikace,“ připomněl.
Dalším tématem, které Pardubický kraj řeší, je nedostatek některých služeb. Jedná se například o místa ve školách, problém je také sehnat praktického lékaře či zubaře.
Dušan Salfický (ANO) sdělil, že se Pardubický kraj musí zaměřit na to, jaké má v tomto ohledu reálné možnosti. Vhodné by podle něj bylo určitým způsobem motivovat mladé absolventy medicíny do regionu přijít, a to například tím, že jim kraj pomůže s ubytováním či se zařízením ordinací. „Do budoucna vidím cestu tady. Než přivádět lékaře ze zahraničí, si opravdu vypěstovat vlastní, (...) a dát jim takové motivační programy, aby je lákalo zůstat,“ poznamenal.
Michaela Matoušková (STAN) upozornila, že například nedostatek stomatologů je problémem celé České republiky. Stomatology podle ní nic nenutí podepisovat smlouvy se zdravotními pojišťovnami, tudíž mohou být pro občany, kteří si jejich služby musí sami zaplatit, nedostupní. „My jako Pardubický kraj (...) můžeme ovlivnit lékařskou pohotovostní službu – stomatologickou… V letošním roce jsme navýšili úhradu za tu službu, zakoupili jsme jim nové stomatologické křeslo,” popsala.
Ladislav Valtr (ODS a TOP 09) podotkl, že nedostatek personálu ve zdravotnictví se dá vyřešit pouze systémově. „Počínaje vzděláváním, třeba úpravou vzdělávacích programů, (...) aby to vyhovovalo a případně se jich produkovalo více,“ je přesvědčen. Pardubický kraj podle něj není pasivní, motivuje například děti na základních školách, aby šly na zdravotnické obory. Poznamenal dále, že je třeba si lékaře „vychovat“ a motivovat je.
Lídr uskupení 3PK – Pro prosperující Pardubický kraj (SOCDEM, SproK, VČ) Martin Netolický prohlásil, že záležitosti dostupnosti zdravotní péče jsou záležitostmi zdravotních pojišťoven. „Vše, co kraje dělají – říkám obecně – je nějaká dotační možnost,“ uvedl. Co se týče systému jako takového, podle něj například zubaře tíží administrativní náročnost ze strany pojišťoven. „Především při kontrolách vykazování péče,“ přiblížil. Netolický dále sdělil, že kraj například pomáhá obcím, ve kterých chybí lékaři, s rekonstrukcemi ordinací.
Lídr Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, SNK ED, NK) Pavel Šotola míní, že nedostatek lékařů je systémovou záležitostí. „Protože ministerstvo zdravotnictví i pojišťovny si musely uvědomovat, kolik lidí bude odcházet do důchodu,” přiblížil. Krajské zastupitelstvo má podle něj velmi omezené možnosti, ale důležitá je motivace a práce s žáky na středních školách a gymnáziích, aby šli studovat potřebné zdravotnické obory. „Existuje velká pravděpodobnost, že se nám vrátí do regionu, protože tam mají sociální vazby, rodinu a přátele,“ prohlásil.
Daniel Lebduška (Piráti) zmínil, že je nedostatek lidí, kteří by lékařské služby obsluhovali. „Jako kraj máme několik nabídek, jak k nám ty lidi přitáhnout. Může to být například forma dotace. Ale z jiných krajů víme, že ta dotace může být enormně vysoká a může se to minout účinkem,“ upozornil Lebduška. Podle něj by management Nemocnice Pardubického kraje mohl lépe a transparentně komunikovat se svými zaměstnanci, protože jeho „vizitka jako zaměstnavatele nevypadá úplně hezky“.
Problém nedostatku zubařů je podle Marcela Dlaska (SPD, Trikolora a PRO) celorepublikový. „Spíš bych viděl větší aktivitu kraje – vím, že je těžké to takto říct – v nabídce ubytování, ordinací a tak dále,“ prohlásil. Zároveň však uznal, že ani toto nejsou věci, které zubaře přilákají. Důležitá je podle něj atraktivita konkrétního místa. Dlask nevidí problém, aby do Pardubického kraje přišli ukrajinští nebo zahraniční zubaři a otevřeli si ordinaci. Pokud přijde zubař z Ukrajiny a bude dostatečně kvalitní, tak si své zákazníky najde, dodal.
K otázce zahraničních lékařů se vyjádřil i lídr uskupení STAČILO! (KSČM, ČSNS, ČSSD) Jan Foldyna. Podle něj je legislativa v České republice pro ně nevýhodná, a proto dávají přednost zemím jako je Německo, Polsko nebo Slovensko. Chtěl by proto podat legislativní návrh, který by to změnil, i když jeho konkrétní znění zatím připravené nemá. Situaci ve zdravotnictví v Pardubickém kraji by podle něj měly zlepšit pojišťovny, které „ze zákona mají povinnost sehnat pro své klienty do třiceti kilometrů vhodného lékaře“.
Do předvolební debaty v Pardubickém kraji byli pozváni lídři těchto uskupení:
- ANO – Dušan Salfický
- STAN – Michaela Matoušková
- ODS a TOP 09 – Ladislav Valtr
- 3PK - Pro prosperující Pardubický kraj (SOCDEM, SproK, VČ) – Martin Netolický
- Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, SNK ED, NK) – Pavel Šotola
- Piráti – Daniel Lebduška
- SPD, Trikolora a PRO – Marcel Dlask
- STAČILO! (KSČM, ČSNS, ČSSD) – Jan Foldyna
Kandidáti v krajských volbách 2024
Zdroj: ČSÚ