Jozef Síkela strana 3 z 5

ČEZ, innogy a Moravské naftové doly (MND) ohlásily zlevnění tarifů pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. ČEZ slíbil snížení cen od ledna, a to o dvacet procent a u plynu o třicet procent pod úroveň nynějších stropů. Innogy avizovala zlevnění elektřiny od prosince, a to patnáct procent pod nynější úroveň. MND zlevní v listopadu. Elektřina by měla být o devět procent nižší než nyní, plyn o jedenáct procent. Od ledna ale zároveň budou koncové ceny energií i růst kvůli návratu poplatku za obnovitelné zdroje, zdraží také distribuční poplatky.

Vláda vzala na vědomí návrh aktualizované verze Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, která počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku do roku 2030 na třicet procent. Neutrální stanovisko zaujali ministři k návrhu zastupitelstva Zlínského kraje na úpravy v rozpočtovém určení daní (RUD).

Členské státy EU v úterý schválily po dlouhém jednání klíčovou úpravu pravidel trhu s elektřinou, reformu podpořilo i Česko. To zastupoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Španělské předsednictví nyní bude moci zahájit jednání s Evropským parlamentem s cílem dosáhnout konečné dohody.

Kompenzace za vysoké ceny tepla nebudou. Vláda kvůli úsporám zrušila plánovanou sedmnáctimiliardovou podporu pro teplárny, které měly peníze použít na snížení koncových cen. Zákazníci tak zatím šetří díky nezvykle teplému počasí. Na mnoha místech se radiátory rozehřály až tento týden. Podle profesního sdružení je to poprvé od šedesátých let, kdy se v září nemuselo topit nikde v republice.

O zakázku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se budou ucházet všechny tři společnosti. Finální nabídku firmě ČEZ odevzdá americká Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská KHNP. České televizi to potvrdily jednotlivé společnosti. Podle plánu by měl být nový jaderný blok dokončen do roku 2036. Projekt by tak mohl být největší investicí Česka v novodobé historii.

Některé části vládního konsolidačního balíčku snižují konkurenceschopnost českých průmyslových firem, problémem je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje zejména výrazné zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje pro energeticky náročné firmy. Jejich zvýšení označil za znamení neznalosti problematiky i evropského kontextu. Vyzval vládu, aby o tomto bodě jednala. Svaz na úterním sněmu v Brně, jehož se zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS) a další ministři, představil „neodkladné úkoly“ pro českou ekonomiku.

Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, díky kterým chce v příštím roce ušetřit ve státním rozpočtu přes 84 miliard. Nejvíce peněz má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu na podpoře nižších cen elektřiny. Vláda už nebude platit 38 miliard za přenos a distribuci elektřiny, ani třináct a půl miliardy za podporu obnovitelných zdrojů energie.

Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent, připustil v Otázkách Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Důvodem je zejména převedení části poplatku za zelenou energii zpět na odběratele. To kritizuje místopředseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD). Podle něj je nesmyslné, že vláda chce zároveň ponechat windfall tax. „Logika celé té věci byla, že vybíráte windfall tax na kompenzaci rodinám, firmám,“ poznamenal.

Státní společnost ČEPS koupila firmu Net4Gas Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů, oznámil ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány.

Kabinet Petra Fialy (ODS) hodlá hospodařit příští rok v minusu 252 miliard korun. Ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem je deficit o 43 miliard nižší, a to i zásluhou úsporného balíku, který projednávají poslanci. Vláda plánuje seškrtat i nejrůznější dotace za víc než 80 miliard. Hlavně ty, které zajišťovaly nižší ceny energií. Tuto podporu sníží celkem o 55 miliard korun. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil koncem srpna návrh se schodkem 252 miliard korun. S takovým deficitem vláda dále počítá, koaliční strany ale v září vyjednávaly o přesunech, lépe než podle původního záměru by na tom mělo být zejména školství a také věda a výzkum. Podle opozice na ně ale vláda i tak chce dát příliš málo.

Pětihodinovým jednáním o programu začala 76. schůze Poslanecké sněmovny. Na úvod hovořil dvě hodiny předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který ve své řeči vinil ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z údajného napojení na skupinu stíhanou v kauze Dozimetr. ANO dalo najevo, že pokud Rakušan neskončí ve vládě, pokusí se kabinetu vyslovit nedůvěru. I přes opoziční snahu zařadit debatu o Rakušanovi byl program docela jiný, elektronické vedení zdravotní dokumentace nebo návrh regulace prodeje kratomu a obdobných látek.

Ministři Evropské unie, kteří jsou zodpovědní za konkurenceschopnost, v pondělí schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tolik přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. Českou republiku, která velmi usilovala o zmírnění limitů, během pondělka na jednání v Bruselu spolu s Kupkou zastupoval i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Těžba lithia má podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) podporu kraje, ale je potřeba, aby vláda o záměru dopodrobna informovala. Těžba byla jedním z hlavních témat výjezdního zasedání vlády v Kadani i dalšího programu jejích členů. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již před jednáním kabinetu, že vláda dělá vše pro to, aby se těžba lithia mohla spustit. Dobývání suroviny, které se používá k výrobě autobaterií, vnímá jako strategické a zásadní pro restart Česka. Plán ale vyvolává obavy místních ze zhoršení kvality života, dopadů na krajinu či vlivu na podzemní vody.

Energetická společnost ČEZ znovu prodlouží termín pro podání finálních nabídek na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Uchazeči budou mít čas až do 31. října, místo dosavadního termínu 2. října. ČEZ tím vyhověl žádosti jednoho ze tří přihlášených zájemců. Harmonogram celého projektu by to ohrozit nemělo, uvedl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036. Úvodní nabídky na stavbu nového bloku loni na podzim podaly francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse.

Energie pro spotřebitele dál zlevňují, během týdne snížil ceny taky největší tuzemský dodavatel – ČEZ. Nabídky hlavních hráčů na trhu se tak pohybují pod vládou stanoveným stropem. Kabinet ale počítá s tím, že koncem roku limity skončí. Podle odhadů ministra průmyslu a obchodu vydá stát letos na pomoc s cenami energií přes 110 miliard korun.

Žádosti o přiznání důchodu budou moci lidé podávat od prosince zřejmě také on-line. Možnost elektronického podání schválila ve středu sněmovna. Zákonodárci také podpořili úpravy v rozhodování o investičních pobídkách, v pořizování státních hmotných rezerv či začlenění rejstříku trestů pod ministerstvo spravedlnosti. Sněmovna měla po poledni na programu i volbu člena širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Skupina poslanců také navrhla v rámci pozměňovacího návrhu zvýšení některých matričních poplatků či zavedení poplatků nových.

Rodičovský příspěvek se patrně zvýší od ledna o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun, novelu v úvodním kole podpořila sněmovna. Růst se bude týkat dětí narozených od začátku příštího roku. Opoziční ANO a SPD prosazují vzhledem k míře inflace razantnější růst dávky až na 400 tisíc korun. Prvním čtením prošla i novela, která zkracuje dobu pro oddlužení.

Vítězství Ruska ve válce nelze dopustit, řekl českým velvyslancům na Pražském hradě prezident Petr Pavel. Rusko se podle něj nesmířilo ani se ztrátou politického vlivu nad Českem. Pavel také řekl, že rozšíření Evropské unie se ukazuje být geopolitickou prioritou i existenční otázkou. Schůzka s hlavou státu se koná při příležitosti každoroční porady českých velvyslanců a velvyslankyň, která začala v pondělí v Černínském paláci.

Pravidelnou každoroční schůzku vedoucích zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí zahájili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Fiala v projevu uvedl, že ruská imperiální politika zůstává pro Česko největší bezpečnostní hrozbou. Stejně jako Lipavský nabádal i k bdělosti vůči Číně. Podle premiéra se též Česko blíží úplné energetické nezávislosti na Rusku.

Firmy mají velké zisky, je třeba to poznat na cenách. Po jednání s potravináři na mezinárodním agrosalonu Země živitelka to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že je potřeba, aby si lidé mohli koupit kvalitní potraviny za přijatelnou cenu. Předseda vlády už ve svém projevu při zahájení akce řekl, že kvůli klesajícím nákladům čeká zlevnění potravin a předpokládá rovněž, že potravináři mimořádné zisky z loňska investují. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nesmí být marže nepřiměřené. Vláda bude také apelovat na řetězce, aby nabízely více českých potravin.

Zakoupení zásobníků přispěje ke zvýšení energetické bezpečnosti a zajištění dodávek plynu pro ekonomiku a domácnosti za přijatelné ceny, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Dodal, že řádově jde o transakci za stovky milionů eur. Bývalý ministr průmyslu a obchodu a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) zmínil, že jde o racionální krok.

Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí šest podzemních zásobníků plynu od skupiny RWE. Dohromady mají kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Stát už příští rok nebude proplácet všechny náklady spojené s obnovitelnými zdroji energie. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) začnou na ty solární, vodní a větrné ve fakturách za elektřinu znovu přispívat lidé a firmy. Do loňského podzimu to bylo pro domácnosti 600 korun za každou megawatthodinu. Pak poplatek kvůli prudkému zdražení vláda hradila sama. Teď ceny energií klesají, a proto kabinet od úlev ustupuje.