Jozef Síkela strana 5 z 5

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Pokračující spory o ceny energií. Podle resortu průmyslu příští rok stoupnou maximálně o jednotky procent. Nic na tom podle ministra Jozefa Síkely (STAN) nezmění ani končící stropy u cen elektřiny a plynu. Opozice naopak očekává prudké zdražování a chce kvůli tomu svolat i mimořádnou schůzi sněmovny.

Armádní vrtulníky letecké záchranné služby i aviatické kluby a školy můžou dále zůstat na letišti v Líních. Umožnilo to ukončení jednání s automobilkou Volkswagen o výstavbě takzvané gigafactory. Jenže podle vlády existují i další investoři, se kterými o továrně na lithiové baterie stát jedná.

Ukončení jednání s automobilkou Volkswagen o výstavbě takzvané gigafactory umožní z letiště Líně u Plzně pokračovat v provozu letecké záchranné služby armádními vrtulníky. Uvedlo to ministerstvo obrany, podle kterého letiště nadále zůstane v jeho majetku. Obavy z přesunu letecké záchranné služby do Karlovarského kraje kvůli možnému vzniku továrny na výrobu baterií do elektromobilů dříve vyjádřili zástupci Plzně i Plzeňského kraje.

Novou továrnu na baterie Volkswagen v Česku zatím nepostaví. Předseda představenstva Oliver Blume uvedl, že vzhledem k situaci na trhu, včetně pomalejšího náběhu trhu s elektromobily v Evropě, prozatím neexistují obchodní důvody, proč rozhodnout o dalších lokalitách. Vláda jedná s dalšími investory, opozice mluví o debaklu.

Namátkové kontroly na hranici se Slovenskem budou pokračovat do 22. listopadu, oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Bez středečního rozhodnutí vlády by skončily ve čtvrtek. Kabinet tak na Rakušanův návrh souhlasil s dalšími dvaceti dny.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) se Česko bude snažit dosáhnout na nejnižší možnou cenu v největší zakázce v historii Česka, dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Jeho předchůdce na ministerstvu Karel Havlíček (ANO) tvrdí, že by se vláda měla soustředit na to, aby sehnala finance na co nejnižší úrok. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli i kvůli cenám energií.

Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení asi o 1408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. Vyplývá to z návrhu úřadu, konečné rozhodnutí vydá na konci listopadu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ceny energií nebudou příští rok růst o desítky procent a lidé za ně zaplatí převážně stejně jako letos. Opozice ale tvrdí, že návrh výrazně zatíží domácnosti i firmy.

Finální nabídku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech podali všichni tři přihlášení zájemci, tedy severoamerická společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Energetická firma ČEZ je nyní vyhodnotí a následně předá hodnotící zprávu ke schválení vládě. ČEZ jejich detaily nezveřejnil. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

V Praze se sešel předseda vlády Petr Fiala (ODS) s šéfem německého automobilového koncernu Volkswagen Oliverem Blumem. Automobilka se už několik let rozmýšlí, kde postaví továrnu na výrobu baterií pro elektrické vozy. Výsledky jednání budou známy po jednání vlády ve středu, uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo územní rozhodnutí pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Podle úřadu umožní postavit až dva nové reaktory. Tento krok o den předešel uzávěrku na podávání nabídek do tendru na stavbu nového dukovanského bloku. Ministerstvo uvedlo, že to má být „pozitivní signál“ pro uchazeče.

Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně na odběrné místo více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od dvou tisíc uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.

Vláda ve finální podobě státního rozpočtu na příští rok podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Patrika Nachera „zázračně“ zvedla finance pro několik resortů, ale plánovaný deficit zůstal stejný. „Je otázka, jestli lze těm číslům věřit,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Poslanci začnou návrh projednávat ve středu. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že změny na poslední chvíli nelze vyloučit. Důležité ale podle něj je, aby schodek zůstal v naplánované výši, tedy 252 miliard.

ČEZ, innogy a Moravské naftové doly (MND) ohlásily zlevnění tarifů pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. ČEZ slíbil snížení cen od ledna, a to o dvacet procent a u plynu o třicet procent pod úroveň nynějších stropů. Innogy avizovala zlevnění elektřiny od prosince, a to patnáct procent pod nynější úroveň. MND zlevní v listopadu. Elektřina by měla být o devět procent nižší než nyní, plyn o jedenáct procent. Od ledna ale zároveň budou koncové ceny energií i růst kvůli návratu poplatku za obnovitelné zdroje, zdraží také distribuční poplatky.

Vláda vzala na vědomí návrh aktualizované verze Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, která počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku do roku 2030 na třicet procent. Neutrální stanovisko zaujali ministři k návrhu zastupitelstva Zlínského kraje na úpravy v rozpočtovém určení daní (RUD).

Členské státy EU v úterý schválily po dlouhém jednání klíčovou úpravu pravidel trhu s elektřinou, reformu podpořilo i Česko. To zastupoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Španělské předsednictví nyní bude moci zahájit jednání s Evropským parlamentem s cílem dosáhnout konečné dohody.

Kompenzace za vysoké ceny tepla nebudou. Vláda kvůli úsporám zrušila plánovanou sedmnáctimiliardovou podporu pro teplárny, které měly peníze použít na snížení koncových cen. Zákazníci tak zatím šetří díky nezvykle teplému počasí. Na mnoha místech se radiátory rozehřály až tento týden. Podle profesního sdružení je to poprvé od šedesátých let, kdy se v září nemuselo topit nikde v republice.

O zakázku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se budou ucházet všechny tři společnosti. Finální nabídku firmě ČEZ odevzdá americká Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská KHNP. České televizi to potvrdily jednotlivé společnosti. Podle plánu by měl být nový jaderný blok dokončen do roku 2036. Projekt by tak mohl být největší investicí Česka v novodobé historii.

Některé části vládního konsolidačního balíčku snižují konkurenceschopnost českých průmyslových firem, problémem je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje zejména výrazné zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje pro energeticky náročné firmy. Jejich zvýšení označil za znamení neznalosti problematiky i evropského kontextu. Vyzval vládu, aby o tomto bodě jednala. Svaz na úterním sněmu v Brně, jehož se zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS) a další ministři, představil „neodkladné úkoly“ pro českou ekonomiku.

Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, díky kterým chce v příštím roce ušetřit ve státním rozpočtu přes 84 miliard. Nejvíce peněz má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu na podpoře nižších cen elektřiny. Vláda už nebude platit 38 miliard za přenos a distribuci elektřiny, ani třináct a půl miliardy za podporu obnovitelných zdrojů energie.

Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent, připustil v Otázkách Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Důvodem je zejména převedení části poplatku za zelenou energii zpět na odběratele. To kritizuje místopředseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD). Podle něj je nesmyslné, že vláda chce zároveň ponechat windfall tax. „Logika celé té věci byla, že vybíráte windfall tax na kompenzaci rodinám, firmám,“ poznamenal.

Státní společnost ČEPS koupila firmu Net4Gas Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů, oznámil ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány.

Kabinet Petra Fialy (ODS) hodlá hospodařit příští rok v minusu 252 miliard korun. Ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem je deficit o 43 miliard nižší, a to i zásluhou úsporného balíku, který projednávají poslanci. Vláda plánuje seškrtat i nejrůznější dotace za víc než 80 miliard. Hlavně ty, které zajišťovaly nižší ceny energií. Tuto podporu sníží celkem o 55 miliard korun. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil koncem srpna návrh se schodkem 252 miliard korun. S takovým deficitem vláda dále počítá, koaliční strany ale v září vyjednávaly o přesunech, lépe než podle původního záměru by na tom mělo být zejména školství a také věda a výzkum. Podle opozice na ně ale vláda i tak chce dát příliš málo.