Ministerstvo vydalo územní rozhodnutí pro nové bloky elektrárny v Dukovanech

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo územní rozhodnutí pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Podle úřadu umožní postavit až dva nové reaktory. Tento krok o den předešel uzávěrku na podávání nabídek do tendru na stavbu nového dukovanského bloku. Ministerstvo uvedlo, že to má být „pozitivní signál“ pro uchazeče.

O vydání územního rozhodnutí pro nový blok Jaderné elektrárny Dukovany požádal ČEZ – respektive jeho dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II – počátkem června roku 2021. Původně o žádosti rozhodoval městský úřad v Třebíči, později ji předal ministerstvu průmyslu a obchodu. Bezmála po roce a půl je rozhodnutí na světě, přičemž ministerstvo označilo správní řízení za jedno z nejnáročnějších, která kdy vedlo.

„Ihned po převzetí dokumentace jsme se intenzivně věnovali prostudování všech podkladů a příloh. K řešení žádosti jsme využili maximální možné kapacity našich odborníků, abychom mohli rozhodnutí v rozumném termínu vydat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Ministerstvo průmyslu a obchodu ujistilo, že územní rozhodnutí je v souladu s podanou žádostí a předloženou dokumentací. Týká se dvou nových jaderných zdrojů v lokalitě Dukovany, o nichž se zmiňuje aktualizovaná Státní energetická koncepce.

Samotný úřad označil vydání územního rozhodnutí za pozitivní signál pro uchazeče o stavbu nového bloku. Někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl dokonce vnímá územní rozhodnutí jako „naplnění podmínky pro uzavření jakýchkoli smluv s jakýmkoli dodavatelem“. Poukázal však na to, že ČEZ získal rozhodnutí s dvacetiminutovým zpožděním oproti harmonogramu stanovenému ve smlouvě firmy se státem – a není ještě vyloučeno, že proti rozhodnutí přijdou stížnosti nebo žaloby. 

„Devadesát procent námitek, které přijdou, aby zabránily právní moci, jsou námitky umělé. Musím říct, že řada těch, kteří si stěžují, jsou financováni ze zahraničí. Neříká se to dobře, ale (…) odpor, který vyhlásilo Rakousko i Německo, že budou všemi dostupnými prostředky blokovat jakoukoli výstavbu, je extrémní,“ řekl Míl ve vysílání České televize.

Nahrávám video

Pro ČEZ rozhodnutí znamená pokračování v dalších licenčních a povolovacích řízeních. „Tímto krokem jsme úspěšně splnili další z milníků harmonogramu příprav. Současně je to i jasný signál pro všechny uchazeče v rámci probíhajícího tendru na výstavbu nových jaderných zdrojů, že povolovací proces je naplňován,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. ČEZ již má pro nový blok i souhlasné stanovisko EIA. 

V úterý je potom termín, do kterého mohou uchazeči o stavbu bloku podat finální nabídky. První nabídky v minulosti podaly francouzská EDF, korejská KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ s nimi následně vedl vyjasňovací jednání a po něm všechny tři firmy vyzval k předložení finálních nabídek. Podle informací České televize všechny s další účastí v tendru počítají.

Nový blok dukovanské elektrárny by měl být hotov v roce 2036. Rozšíří současné jaderné zdroje v podobě dvou bloků v Temelíně, každý o výkonu přibližně tisíc megawattů a stávajících čtyř s výkonem 510 megawattů v Dukovanech. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
14:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 3 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 20 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
včera v 09:00‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.