Členské státy EU a Evropský parlament se dohodly na reformě trhu s elektřinou

Vyjednavači Rady Evropské unie zastupující členské státy a Evropského parlamentu se shodli na návrhu reformy trhu s elektřinou. Ve čtvrtek to oznámila Rada EU v tiskové zprávě. Úprava má posílit stabilitu trhu, chránit spotřebitele před náhlými výkyvy cen a snížit evropskou závislost na ruském plynu. Aby konečný návrh vešel v platnost, musí ho schválit členské státy i Evropský parlament.

„Tahle dohoda je skvělou zprávou (...), jelikož pomůže mimo jiné omezit emise skleníkových plynů a podpoří produkci energie nezávislé na fosilních palivech,“ prohlásila Teresa Riberaová, ministryně pro ekologickou transformaci Španělska, v současnosti předsednické země Rady EU.

Za Česko dohodu v říjnu podpořil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), který si od ní slibuje větší „odolnost trhu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, předvídatelnost nákladů na energie do budoucnosti a posílení konkurenceschopnosti našeho průmyslu“.

Nová opatření by měla vytvořit „nárazníkovou zónu“ mezi trhem a spotřebiteli. Dodavatelé elektřiny tak budou mít nově povinnost nabízet zákazníkům smlouvy s fixní délkou a fixní či dynamickou cenou. Nejdůležitější podmínky budou muset být uvedeny transparentně a přehledně.

Novinkou by také měla být možnost vyhlášení mimořádné tržní situace, za které bude možné regulovat cenu elektřiny pro domácnosti a malé a střední podniky. K tomu může dojít pouze na omezenou dobu a za předpokladu, že ministři na základě návrhu Evropské komise a při splnění předem stanovených podmínek schválí vyhlášení stavu unijní krize cen energií.

EK na konci listopadu představila plán modernizace elektrárenské sítě, který má zastaralou infrastrukturu v zemích EU připravit na posílení role obnovitelných zdrojů energie. Plán předpokládá, že na investice bude nutné v příštích sedmi letech vynaložit 584 miliard eur (v přepočtu zhruba 14,3 bilionu korun).

Elektrifikace dopravy spolu s připojením nových pobřežních větrných elektráren a solárních zařízení patří mezi připravované projekty pro nadcházející roky. Cílem je řádně propojit trh s elektřinou v celé Unii. EK očekává, že poptávka po elektřině v EU se od letoška do roku 2030 zvýší zhruba o šedesát procent. Více elektřiny bude potřebovat průmysl, vytápění domácností, automobily i některé vodíkové projekty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 9 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...