Jozef Síkela strana 4 z 5

Některé strany vládní koalice diskutují o dřívějším konci vládních stropů pro energie. Cenové limity mají podle původního plánu platit do konce roku. Stát na tuto formu pomoci s drahými energiemi k pondělku vydal přes 33 miliard korun. Do konce roku by se přitom mělo jednat o podstatně méně peněz – dodavatelé totiž zlevňují. Nyní vládou omezené ceny stále platí nižší miliony lidí – jen u největšího tuzemského dodavatele ČEZ se jedná o dva miliony zákazníků.

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Americký výrobce čipů Onsemi chce investovat dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun) do rozšíření výroby. Ve hře je kromě závodů v USA a Koreji také Rožnov pod Radhoštěm na Valašsku. Společnost má rozhodnout do letošního podzimu. Pokud by se Onsemi rozhodl investovat v Rožnově, bylo by to podle starosty Jana Kučery (Nezávislí Rožnováci) ve stávajícím areálu společnosti v průmyslové zóně a znamenalo by to asi tisícovku nových zaměstnanců. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) označil případnou investici za jednu z nejvýznamnějších v Česku.

Kabinet Petra Fialy (ODS) probral návrh lidovců, který má podle předkladatelů vést k narovnání části práv homosexuálních párů. Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko. Narovnání práv se jen přibližuje, uvedl po jednání ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Připomenul, že podobně se kabinet vyjádřil k dalším předlohám, které už sněmovna projednává, tedy k návrhu na uzákonění manželství i pro homosexuály, ale také k ústavnímu zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy. Ministři z řad Starostů usilovali o odmítnutí normy, chybí jim v ní třeba rovnost v rodičovských právech. Proti jsou i Piráti.

Ministři začali s přípravou dalších úspor. Týkají se letošního roku a mají pomoci udržet schodek rozpočtu pod 300 miliardami korun. Celkem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyčíslil škrty pro tento rok zhruba na dvacet miliard korun. Úspory se plánují i pro příští rok. Ministři se chystají snížit počet zaměstnanců svých pracovišť.

Česko během prvního letošního pololetí nečerpalo žádný plyn z Ruska, přesto jsou podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) tuzemské zásobníky naplněné víc než v předchozích letech. Konkrétně z 88 procent. Podle Síkely se daří udržovat rekordně vysoké zásoby hlavně proto, že spotřeba plynu v tuzemsku výrazně klesla. Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík v pořadu 90' ČT24 sdělil, že plné zásobníky jsou jeden z důvodů k optimismu, důležité je ale rovnoměrné a plynulé rozložení dodávek.

V Česku bylo během prvního pololetí zprovozněno 45 197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů. Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok, průměrná velikost elektráren tak postupně roste. Výsledky z pololetí představila ve čtvrtek Solární asociace. V současnosti je v tuzemsku přes 130 330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.

Vláda na středeční schůzi kývla na novelu zákona o zdravotních službách. Norma upravuje pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace a upřesňuje, za jakým účelem je možné do nich nahlédnout bez souhlasu pacienta. Zavádí také definici telemedicíny. Kabinet také projednal desítku návrhů na schválení investičních pobídek. Stát podpoří formou investiční pobídky dva tuzemské projekty společností Crytur a Rockwool, rozhodla vláda. V souhrnu na ně přispěje 460 milionů korun.

Vláda ve středu schválila dohodu s obcemi v sousedství připravované průmyslové zóny pro výrobu baterií pro elektromobily v lokalitě Líně na Plzeňsku. Dohoda zmenšuje plochu areálu takzvané gigafactory a slibuje investice do kompenzačních opatření pro obce, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Kabinet také schválil další novely, například tu týkající se pravidelné valorizace odměn městských a krajských zastupitelstev nebo možnosti obcí spojit se a sdílet administrativu.

Zhruba 160 tisíc zákazníků energetické společnosti ČEZ, kteří mají od loňska ceny energií dlouhodobě zafixovány nad úrovní vládního cenového stropu, bude moci přejít na nižší tarif. Domácnosti, kterých se změna týká, mají v průměru ušetřit na elektřině kolem osmi tisíc korun ročně. ČEZ bude tyto klienty postupně opakovaně obvolávat. Řešení pro zákazníky s cenami nad stropem připravuje také například innogy, Pražská energetika loni fixace nenabízela. Společnost E.ON uvedla, že nad úrovní vládního cenového stropu mají fixované ceny jen jednotky tisíc jejích klientů.

Ve vládních stranách by mohlo dojít k dalšímu střetu, tentokrát kvůli příštímu eurokomisaři. Post má podle dohody připadnout koalici Pirátů a STAN, zájem mají obě uskupení. Neoficiálně už politici mluví i o možných jménech kandidátů, například o ministru průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN) nebo o neúspěšné kandidátce na prezidentku Danuši Nerudové.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Vláda souhlasila s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Dokument o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí posílá k rozhodnutí sněmovně. O schválení informovalo na Twitteru vládní hnutí STAN, podle něj kabinet ratifikaci doporučil. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková doplnila, že kabinet úmluvu „schválil k ratifikaci“.

Rekordní úspory energií nadále pokračují – a to jak u domácností, tak firem. Češi v prvním čtvrtletí spotřebovali nejméně plynu od roku 2001. Domácnosti ho v prvních třech měsících ušetřili dokonce ještě více než před rokem, kdy byl nejdražší. Za úsporami domácností jsou nejen dřívější vysoké ceny energií, ale také teplejší počasí. Po zimě se daří také naplňovat zásobníky. Nyní jsou zhruba na sedmdesáti procentech.

Stejnopohlavní páry možná budou moci vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na čtrnácti z nich jako nyní. Změnu předpokládá vládní novela zákona o matrikách, kterou v úvodním kole schválila sněmovna. Poslanci také podpořili novelu liniového zákona. Nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury by měly díky ní získat povolení ve lhůtě čtyř let. Změna má zajistit rychlejší povolování staveb, v účinnost by měla vstoupit letos 10. srpna.

Desítkám až stovkám tisíc lidí hrozí od příštího roku skokové zdražení elektřiny a plynu. Jde o ty, kteří si loni zafixovali tehdy rekordní ceny energií na víc let. Letos je ještě chrání vládou stanovený strop, příští rok ale mohou platit i několikanásobně vyšší částky. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) chce, aby dodavatelé byli k těmto klientům vstřícnější.

Ministerstvo průmyslu se spolu s Českou obchodní inspekcí zaměří na kontroly firem, které instalují fotovoltaické panely a další energeticky úsporné technologie. Přibylo totiž stížností zákazníků na jejich služby. Resort proto také vydal manuál, jak vybrat spolehlivého dodavatele.

Premiér Petr Fiala (ODS) jednal se zástupci dodavatelů energií a úřadů o publikovaných cenách energií. Strany se shodly, že energetické firmy budou do budoucna dodávat úřadům širší data o cenách energií, než tomu bylo dosud. Vznikne také pracovní skupina, která určí podmínky. Skupina také bude v souvislosti se zveřejňovanými cenami energií jednat o případných legislativních změnách. Úřady dosud měly údaje pouze o akvizičních cenách dodavatelů pro nové odběratele.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Energie už je možné u všech velkých dodavatelů pořídit za ceny pod limitem určeným vládou. I když firmy vyžadují splnění různých podmínek. Znovu se ale objevují nepoctiví prodejci známí také jako energošmejdi. Energetický regulační úřad (ERÚ) před nimi opět varuje. Mnozí zprostředkovatelé zákazníky k nové smlouvě tlačí, říkají kontroloři.

Z podnětu opozičního ANO se poslanci ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi, jejímž tématem byla situace v dlouhodobě ztrátové České poště. Opozici vadí především rušení tří stovek poboček, které už nedávno schválila vláda. Kvůli kroku opoziční politici kritizují především ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), pod jehož resort pošta spadá. Šlo podle všeho o první schůzi svolanou z opozičního podnětu v tomto volebním období, jejíž návrh programu sněmovna schválila a mohla tak proběhnout v plném rozsahu.

Do registrovaného partnerství by mohlo být možné vstoupit na každém matřičním úřadu. Návrh, který má takovou změnu přinést, schválila vláda. Nyní zamíří do parlamentu. Novela matričního zákona také počítá s elektronizací matrik pomocí jednotného informačního systému, který by měl začít fungovat od roku 2027. Kabinet na středečním jednání také schválil poskytnutí osmi set milionů korun na podporu výstavby nájemního bydlení. Vláda odsouhlasila i snížení minimálního počtu poboček České pošty. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání sdělil, že výpadky některých druhů antibiotik v českých lékárnách budou pokračovat do poloviny května.

Česko letos čeká mírná recese a hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce pak přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve čtvrtek ji představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos by se měla držet na úrovni třinácti procent a příští rok klesnout na 4,2 procenta. Fiala zmínil, že vláda chce deficit snižovat zhruba o sedmdesát miliard ročně.