Namátkové kontroly na hranici se Slovenskem budou pokračovat do 22. listopadu, oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Bez středečního rozhodnutí vlády by skončily ve čtvrtek. Kabinet tak na Rakušanův návrh souhlasil s dalšími dvaceti dny.
Vláda prodloužila kontroly na hranici se Slovenskem
„Vláda na můj návrh schválila prodloužení zvýšené ochrany česko-slovenské hranice o dvacet dní, tedy do 22. listopadu. Dokud nebude fungovat skutečně účinná ochrana vnější hranice EU, budeme muset dopady nelegální migrace řešit na vnitřních hranicích schengenského prostoru,“ uvedl Rakušan na sociální síti X.
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že rozhodnutí souvisí s celkovým vývojem migrace a s úsilím o ochranu občanů. „Díky tomu, že postupujeme rozhodně a přijímáme včas potřebná opatření, daří se čísla držet výrazně nižší než loni,“ konstatoval. Opatření podle něj fungují, jde ale o pouhé hašení požáru, který začíná jinde. „Je potřeba přijmout evropské řešení,“ zdůraznil. Česká republika usiluje o rozhodnější evropskou migrační a azylovou politiku. Další vývoj bude záviset na tom, jak se bude dařit přerušovat tranzitní trasy.
Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Česko spustilo v koordinaci s Polskem namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem 4. října původně na deset dní, později kabinet oznámil prodloužení opatření do 2. listopadu.
Prodloužení kontrol naznačil Rakušan už před týdnem v souvislosti s rozhodnutím Německa prodloužit kontroly na hranici s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem nejméně o dvacet dní. Německo obnovilo hraniční kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem 16. října a zároveň o dalších šest měsíců prodloužilo kontroly s Rakouskem, které byly zavedeny už v roce 2015.
Kontroly se na česko-slovenské hranici opakují po roce, loni je kvůli přílivu migrantů Česká republika zřídila koncem září a trvaly do začátku února. Úřady zdůrazňují, že situace je letos výrazně lepší než před rokem a namátkové kontroly jsou především prevencí kvůli tomu, aby se po obdobných krocích okolních států migrační toky nepřesunuly do Česka.
Kabinet taky schválil akční plán pro malé a střední reaktory v České republice, který se zabývá hlavně jejich využitím a hospodářským přínosem. Plán podle ministra Jozefa Síkely (STAN) představuje možné investorské modely, možné lokality a shrnuje dosavadní data o technologii.
Vláda souhlasila i s navýšením celkové výše příspěvků České republiky do Evropského mírového nástroje (EPF) do roku 2027. Konkrétní částku ministerstvo zahraničí nesdělilo. Vojenské vybavení, které členské státy Evropské unie poskytují Ukrajině napadené Ruskem, je zemím zpětně částečně propláceno právě z EPF.
Kabinet také souhlasil s poslaneckou novelou zákona o požární ochraně, která upřesňuje rozsah dokumentů, jež posuzují hasiči při povolování staveb. Neutrálně se vláda postavila k návrhu Jihomoravského kraje na změnu rozdělení inkasa daní, stejný postoj zaujala ke čtyřem podobným krajským návrhům.
Oproti tomu se vláda staví neutrálně k návrhu Jihomoravského kraje na zvýšení krajského podílu na celostátních daních a změně rozdělení daňových příjmů mezi jednotlivé regiony. Stejný postoj předtím zaujala vláda i k dalším čtyřem podobným krajským návrhům. O předlohách bude jednat sněmovna.