Chystá se největší soukromá česká investice ve Spojených státech. Zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) tam kupuje několik výrobců střeliva a munice. Připravovaný obchod ale v USA vyvolal protesty. Tamní šerifové se v souvislosti s ním obávají ohrožení národní bezpečnosti. O možných bezpečnostních rizicích mluví i někteří američtí senátoři. Obchod se tak řeší v nejvyšších politických kruzích, včetně Bílého domu. Pro Reportéry ČT natáčeli Jevhenia Vachničenko a Michael Fiala.
Reportéři ČT: Český zbrojař chystá v USA obchod za miliardy. Šerifové mluví o bezpečnostní hrozbě
17 minut
Reportéři ČT: Americká hra o střelivo
Český obchod v USA nyní prověřuje Výbor pro zahraniční investice. „Prověřování zmíněné investice je plně v gesci relevantních amerických orgánu a nám nepřísluší tento proces jakkoli komentovat,” sdělila Reportérům ČT mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková.
„Bude asi rozhodnuto podle toho, zda se ukáže, že jde o skutečně českou organizaci, která nemá žádné finanční vztahy s ruskými investory, vůbec už nemluvě o ruských zpravodajských zájmech,“ míní profesor mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš.
Skupina CSG má dnes v Česku a ve světě přes sto firem, zaměstnává víc než deset tisíc lidí a podniká hlavně v obranném, automobilovém a leteckém průmyslu.
Zakladatelem rodinného impéria Czechoslovak Group je Jaroslav Strnad, jejím šéfem je teď jeho jedenatřicetiletý syn Michal. A právě on teď ve Spojených státech potřebuje dokončit největší českou investici za pětačtyřicet miliard korun.
Ve městě Anoka v americkém státě Minnesota sídlí firma Vista Outdoor. Do jejího byznysu patří i skupina, která se jmenuje Kinetic Group. V ní je sedm výrobců střeliva a munice – a právě tihle výrobci mají za zmíněných pětačtyřicet miliard korun přejít pod nového českého majitele.
Obavy šerifů
Proti tomu, aby český zbrojař koupil skupinu amerických výrobců munice, se ale ve Spojených státech zvedl odpor. Českého nákupu v USA se obává organizace, která sdružuje tisíce amerických šerifů. To jsou volení šéfové okresních soudů a policií. Ti napsali americkým politikům z vlivného výboru, který teď velký český obchod v Americe prověřuje. Obávají se, že ovládnutí tamní výroby českou skupinou pro ně může znamenat, že nebudou mít dost munice za přijatelné ceny.
Šéf národního sdružení amerických šerifů Jonathan Thompson 9. dubna napsal: „Vážení pánové ministři spravedlnosti a vnitra, jménem tří tisíců šerifů tohoto velkého národa vám píšu, abych vyjádřil náš nesouhlas s navrhovaným zahraničním převzetím amerických výrobců munice společností Czechoslovak Group. Jako členy Výboru pro zahraniční investice ve Spojených státech vás vyzývám, abyste důkladně prozkoumali dopad navrhovaného obchodu na šerify v celé zemi, a žádám vás, abyste se také postavili proti.“
„Je otázka, jestli tyto výhrady můžete na základě jednoho dopisu spojovat s celou skupinou nebo profesní komunitou strážců zákona v Americe, nebo pouze s tím, kdo tento dopis podepsal,“ okomentoval mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.
„Mně to přijde hodně přitažené za vlasy. Czechoslovak Group primárně kupuje tu firmu, aby převzal její obchody a aby americkým šerifům dodával munici, nikoliv, aby jim ji nedodával,“ soudí Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Jediná obava, kterou mohou mít a která je samozřejmě běžná u jakéhokoliv byznysu — pokud vznikne na trhu dominantní síla, tak si může nějakým způsobem diktovat ceny,“ dodal.
„Jen blázen by přestal dodávat pro bezpečnostní sbory ve Spojených státech. Naopak každá firma se snaží na ten trh dostat,“ prohlásil prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Proti jsou i někteří republikánští senátoři
Kromě šerifů se ale proti českému nákupu v USA postavili také někteří tamní politici, například americký senátor James David Vance, republikán ze státu Ohio, a další republikánský senátor John Kennedy ze státu Louisiana.
Tito senátoři kvůli obavám z české firmy napsali americké ministryni financí Janet Yellenové, která předsedá zmíněnému Výboru pro zahraniční investice, jenž obchod prověřuje. „Je to v podstatě mezivládní organizace, což samo o sobě vám říká, že to bude mocná organizace. Předsedá jí ministryně financí, má devět členů,“ vysvětlil Lukeš. Kromě Yellenové mezi členy patří ministr zahraničí, ministr obrany, ministr pro vnitřní bezpečnost nebo ministr spravedlnosti.
Senátor James David Vance letos v lednu americké ministryni financí napsal: „Transakce představuje zjevná rizika ve vztahu k naší národní bezpečnosti. Žádám vás, abyste zahájili nejrozsáhlejší bezpečnostní prověrku transakce a použili všechny pravomoci ke zmírnění rizik. Zejména jde o údajné vazby na užší okruh ruského prezidenta Vladimira Putina. Bylo veřejně oznámeno, že Czechoslovak Group sponzorovala výstavu v Moskvě, aby ruským úřadům pomohla zajistit vojenské technologie, a že měla vztahy s prominentními ruskými organizacemi napojenými na Putinův režim.“
„Takováto obvinění jsou naprosto nepodložená, nepravdivá a vůbec neodpovídají realitě. V případě takzvaného ruského vlivu je třeba uvést fakta, kdy CSG je jedním z nejvýznamnějších dodavatelů pro ukrajinskou armádu. Stejně tak je třeba uvést, že jsme měli dlouhodobé vztahy s předními americkými korporacemi obranného průmyslu a že jsme již úspěšně prošli prověrkou amerického Výboru pro zahraniční investice, když jsme v roce 2022 kupovali dva výrobní závody v USA,“ reagoval mluvčí skupiny Čírtek.
Ruské peníze a houfnice Dana
Před šesti lety se na webu amerického časopisu Foreign Policy objevil článek „Putin v Praze vypouští jed“. Psalo se v něm, že česká skupina Czechoslovak Group, která tehdy ještě patřila svému zakladateli Jaroslavu Strnadovi, využívá ruské peníze a spolupracuje se slovenským podnikatelem ruského původu Alexejem Beljajevem, který, jak psal časopis Foreign Policy, měl spojení na Kreml.
„CSG nevyužívá žádné ruské financování, jinak by těžko mohly mít některé její společnosti v Česku prověrku České republiky i NATO na stupeň tajné. Stejně tak CSG nemá žádné vztahy na vnitřní okruh prezidenta Putina. A co se týče slovenského podnikatele Alexeje Beljajeva, v tuto chvíli CSG nemá žádné majetkové propojení s jeho firmami. V minulosti ho měla, ale v současné době se jedná o ryze obchodní spolupráci v železničním průmyslu,“ řekl k tomu Čírtek.
Další námitka amerického senátora proti Czechoslovak Group se týká kauzy houfnic Dana, kterými disponovala ázerbájdžánská armáda. Ázerbájdžán je kvůli svému mnohaletému boji s Arménií o území Náhorního Karabachu považovaný za krizovou oblast, do níž by se podle doporučení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zbraně dodávat neměly. Houfnice, které se tam přesto dostaly, vyrobila skupina Czechoslovak Group.
„V obranném průmyslu platí, že o většině zakázek a jejich detailech nemůžete mluvit z důvodu ochrany obchodních informací i smlouvy se zákazníkem. Proto nemůžu říci nic jiného, než že nikdy nedošlo k porušení žádného zbrojního embarga a nikdy jsme za to nebyli vyšetřováni, natož sankcionováni,“ okomentoval Čírtek.
„Skutečně to je šedá zóna. Ale oni by zároveň bez toho nepřežili. Kdyby čeští zbrojaři neprodávali do Afriky, neprodávali do těchto regionů, tak by dnes nebyli schopni podporovat Ukrajinu,“ podotkl Ludvík.
Podle Kennedyho CSG obchoduje s Čínou
Podle dalšího republikánského senátora, už zmíněného Johna Kennedyho, je CSG riziková zase proto, že má obchodní vztahy s komunistickou Čínou. „Dceřiná společnost firmy Czechoslovak Group, která se jmenuje Eldis, dodává do Číny radary. V článku na serveru info.cz z roku 2019 je tato firma citovaná jako hrdá na to, že začíná obchodovat s čínskými státními společnostmi. (…) A v roce 2022 jiná dceřiná společnost firmy Czechoslovak Group poskytla součásti brzdového systému výzkumnému a vývojovému pracovišti čínské firmy Huawei,“ řekl v Senátu.
Huawei je čínský technologický gigant, ale Spojené státy před šesti lety zákonem zakázaly svým vládním úřadům obchodovat s touto firmou. Byla totiž v USA obviněná ze špionáže pro Čínu a z krádeží duševního vlastnictví.
„Jedna z našich společností dodala brzdové systémy pro kolejová vozidla pro švýcarskou společnost Stadler a ta vyráběla a dodala i několik příměstských vlaků pro kampus Huawei v Číně. Z toho nelze konstruovat žádný vztah skupiny CSG ke společnosti Huawei,“ namítl Čírtek.
Je nicméně na místě zmínit, že jeden z amerických senátorů, kteří české zbrojařské skupině vytýkají kontakty s totalitními režimy, je sám odpůrce pomoci Ukrajině, která podle něj nemá šanci nad Ruskem úplně zvítězit. „Neříkáme americkým občanům pravdu, protože víme, že kdybychom jim pravdu řekli, nepodporovali by neomezený tok peněz na Ukrajinu,“ prohlásil Vance loni v listopadu.
„Když jste populista, tak děláte přesně tohle, že pro každou jinou zájmovou skupinu máte jiný názor, a vůbec vám nevadí, že ty vaše názory se vzájemně vylučují,“ poznamenal Lukeš. „Když CSG bude schopna doložit, že jejich peníze jsou čisté, tak by nikdo neměl stát investici v cestě,“ doplnil.
Oběma americkým senátorům, kteří kritizují CSG, Reportéři ČT e-mailem poslali otázky k jejich postojům k chystanému českému obchodu. Odpovědi od nich však nedostali a nedovolali se ani do jejich kanceláří.
Návštěva Fialy v Bílém domě
Na dotaz, v jaké fázi je prověřování americkým výborem, Čírtek sdělil, že to má důvěrný charakter. „A tento výbor rozhodně nevítá, pokud o něm někdo komunikuje přes média,“ zdůraznil.
„Já si o tom nic nemyslím. To je plně v kompetenci amerických úřadů a oni mají svoje postupy a těch postupů využijí,“ komentoval záležitost ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
V polovině dubna se český premiér Petr Fiala (ODS) setkal ve Washingtonu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten by mohl ve velkém českém obchodu sehrát zásadní roli. Pokud by totiž Výbor pro zahraniční investice našel v transakci problém, navrhl by prezidentovi, aby obchod zastavil.
Kromě amerického prezidenta se Fiala v USA setkal i s českými podnikateli. A mezi nimi byl i současný majitel Czechoslovak Group Michal Strnad, který čeká na rozhodnutí amerických úřadů, případně právě i prezidenta.
Mluvčí Úřadu vlády Ješátková Reportérům ČT nicméně sdělila, že při jednání premiéra v Bílém domě se žádné konkrétní obchodní případy neřešily. „Neřešil se tedy ani tento,“ dodala.
