Zapomenuté memorandum z Hradu. Dohoda mezi firmami Czechoslovak Group a Rheinmetall se nenaplnila

Budou to tři roky, co na Pražském hradě za přítomnosti tehdejšího českého prezidenta Miloše Zemana podepsala dohodu o spolupráci česká zbrojní skupina Czechoslovak Group (CSG) a německá firma Rheinmetall. Jak teď vyšlo najevo, sliby z memoranda zůstaly nesplněny.

„CSG jako klíčový český výrobní a obchodní partner Rheinmetallu bude spolupracovat na projektech Rheinmetallu společně s desítkami dalších společností českého obranného průmyslu v rámci dodavatelského řetězce. Za tím účelem by měl vzniknout společný podnik v areálu kopřivnické Tatry, Moravskoslezském kraji. Nově založená společnost, která bude joint venture skupin CSG a Rheinmetall, bude mít v názvu prestižní a mezinárodně známou značku Tatra.“

To je asi nejdůležitější část tiskové zprávy, kterou skupina CSG patřící miliardáři Michalovi Strnadovi vydala 26. listopadu 2020, tedy den po podepsání memoranda o spolupráci s Rheinmetallem. Nutno zdůraznit, že před konáním slavnostního podpisu žádné informace k dispozici nebyly a celá akce na Pražském hradě tak probíhala v poměrně velkém utajení.

Při přípravě reportáže „Zbrojařova armáda“ popisující aktivity koncernu CSG narazili Reportéři ČT i na toto memorandum, a tak zjišťovali, v jaké fázi jsou dohody z Pražského hradu aktuálně. Tedy téměř tři roky po podpisu.

A jak vyšlo najevo z písemných odpovědí mluvčího skupiny CSG Andreje Čírtka, „Memorandum o porozumění v oblasti taktických vojenských vozidel“ se do žádného konkrétního projektu nepřetavilo. „Se společností Rheinmetall máme dobré vztahy a spolupracujeme spolu u některých projektů. Vzhledem k dynamickému vývoji obranného průmyslu zatím projekt joint venture nerozvíjíme, ale nevylučujeme, že se k němu v budoucnu vrátíme,“ tvrdí Čírtek.

Informace k podpisu, který se konal 25. listopadu 2020 za přítomnosti Miloše Zemana, prý v archivech Pražského hradu nejsou. „Ve spisové službě Kanceláře prezidenta republiky žádné informace k vámi zmiňované akci nejsou evidovány. Nemůžeme k ní proto bohužel sdělit bližší informace,“ reagovalo tiskové oddělení prezidenta Petra Pavla.

V této souvislosti je třeba doplnit, že žádný jiný český zástupce obranného průmyslu neměl dosud šanci na Hradě podepisovat žádnou smlouvu či kontrakt, natož tak obecnou a neukotvenou dohodu, jakou memoranda obvykle bývají. Nicméně Miloš Zeman měl ke skupině CSG velmi blízko. Její zakladatel Jaroslav Strnad dostal v roce 2018 od Zemana medaili Za zásluhy. Předtím jeho firmy finančně podpořily Stranu práv občanů, kterou založil Zeman se svými přáteli, a v roce 2017 poslaly i dva miliony korun Zemanovi na kampaň.

„Podepisování memorand o průmyslové spolupráci mezi českým a zahraničním obranným průmyslem je naprosto běžné, podpis memoranda byl transparentně zveřejněn a ve světě není neobvyklé, že se podepisování těchto dohod účastní i vrcholní politici,“ dodává Čírtek.

S odstupem tří let je tak zjevné, že akce na Pražském hradě se týkala především tehdy aktuálního českého „supertendru“, tedy nákupu více než dvou stovek pásových bojových vozidel pěchoty za více než padesát miliard korun. V něm chtěl německý Rheinmetall uspět se svým vozidlem Lynx. V prosinci 2020, tedy jen pár dnů po podpisu memoranda, totiž firma napsala dopis tehdejšímu premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO), jak dříve informoval Deník N.

Společný podnik

Rheinmetall v dopise navrhuje, aby v Česku vznikl společný podnik. Ten by měl vyrábět bojová vozidla nejen pro českou armádu, ale i další země. Navrhoval tedy přesně to, co bylo obsahem memoranda podepsaného na Pražském hradě. Tyto návrhy pak přejal i tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Jeho resort připomínky v tomto duchu vznesl na jednání vlády v roce 2021.

Havlíček pak Českému rozhlasu přiznal, že dopis Rheinmetallu z prosince 2020 jeho připomínky ovlivnil. „Jo, nám se jejich návrh líbí. Ale to neznamená, že to musí být Rheinmetall, ať to dělá kdokoli. Ale ta myšlenka (je dobrá) principiálně, protože Rheinmetall to takto udělal v Maďarsku,“ řekl.

Avšak v momentě, kdy se Česká republika v roce 2022 rozhodla, že si pořídí švédská pásová bojová vozidla CV90 od firmy BAE Systems Hägglunds, memorandum i úvahy o společném podniku CSG a Rheinmetallu ztratily význam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 3 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 3 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 13 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.