Jan Syrový

Státní zastupitelství přezkoumává více než sto dvacet let starý případ vraždy Anežky Hrůzové u vsi Polná, za kterou byl tehdy na základě nepřímých důkazů odsouzen židovský mladík Leopold Hilsner. V kauze se objevily nové důkazy, které dále prokazují Hilsnerovu nevinu. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Generál Jan Syrový, který byl v roce 1947 odsouzen k 20 letům vězení za údajnou spolupráci s nacisty, nemá nárok na soudní rehabilitaci pro nezákonné zbavení majetku. Rozhodl o tom pražský městský soud. Usnesení není pravomocné, lze proti němu podat stížnost. Podle rozhodnutí nebyly pro soudní rehabilitaci splněny podmínky, příbuzní Syrového, který zemřel v roce 1970, se ale mohou náhrady podle soudu domáhat jinou cestou.

Státní zástupce Jan Kopečný z Městského státního zastupitelství v Praze zastavil trestní stíhání generála Jana Syrového a bývalého československého premiéra Rudolfa Berana. Vyplývá to z usnesení, které má ČT k dispozici. Oba politiky Národní soud v roce 1947 odsoudil za kolaboraci s nacisty ke dvaceti letům vězení. Vrchní soud v Praze letos v dubnu rozsudek zrušil a nařídil státnímu zástupci případ znovu prošetřit.

Případ generála Jana Syrového a bývalého premiéra Rudolfa Berana se znovu otevírá. Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek z roku 1947 a nařídil státnímu zástupci případ znovu prošetřit. Pro ČT to uvedl advokát Lubomír Müller, který žádost o obnovení procesu podal jménem praprasynovce generála Syrového. Oba politiky Národní soud v roce 1947 odsoudil za kolaboraci s nacisty ke dvaceti letům vězení.

Třicet let bojují příbuzní generála Jana Syrového a bývalého předsedy vlády Rudolfa Berana za očištění jejich jmen. Syrový a Beran byli vrcholnými představiteli země v období druhé republiky a po válce byli odsouzeni za kolaboraci s nacisty. Městský soud v Praze návrh státního zástupce na obnovu procesu z roku 1947 zamítl. Pro Reportéry ČT se případu věnoval Karel Vrána.

Jan Syrový zůstane oficiálně vinen spoluprací s nacisty. Odsouzen za to byl v roce 1947 a Městský soud v Praze nyní zamítl žádost o obnovení procesu. Podal ji advokát Lubomír Müller jménem praprasynovce někdejšího předsedy vlády, ministra obrany a náčelníka armádního hlavního štábu. Podle návrhu byl původní proces zpolitizovaný a nespravedlivý.

Na přelomu září a října 1938 muselo Československo po mnichovské konferenci odstoupit značnou část svého území nacistickému Německu. Po jednom z největších komplexů tuzemských dějin stanul v čele vlády nově jmenovaný premiér –⁠ generál Jan Syrový, přítel zesnulého prezidenta Tomáše G. Masaryka a někdejší legionář. Přestože z politiky odešel Syrový už po půl roce, dodnes si kvůli zpolitizovanému procesu v roce 1947 nese cejch kolaboranta s nacisty. Teď ale jeho žijícím příbuzným svitla naděje, že generálovo jméno bude očištěno. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Státní zástupce podal k soudu návrh na povolení obnovy procesu s armádním generálem Janem Syrovým. Ten byl po druhé světové válce odsouzen ve zpolitizovaném soudním řízení k dvacetiletému trestu vězení za spolupráci s nacisty. Žalobce vyhověl žádosti rodiny, která se domáhá obnovy řízení a zrušení verdiktu nad bývalým předsedou vlády a ministrem národní obrany. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Legionář, bývalý předseda vlády a ministr národní obrany, ale podle stále platného rozsudku také zrádce – to vše je generál Jan Syrový. Jeho rodina se nyní pokouší to poslední změnit. Praprasynovec Syrového nyní žádá o obnovení procesu z roku 1947, který odsoudil jeho příbuzného za válečnou zradu. Proces byl už tehdy podle něj zmanipulovaný, což dokazuje mimo jiné i to, že se na něm podílel Josef Urválek – prokurátor, který má na svědomí mimo jiné monstrprocesy s Miladou Horákovou nebo Rudolfem Slánským.

Po skončení druhé světové války mnoho Čechů a Slováků toužilo po potrestání zločinců a kolaborantů. Pro známé postavy veřejného života a zejména politiky proto byl před 75 lety zřízen zvláštní národní soud, který kromě trestných činů prověřoval také to, zda se obžalovaní chovali, „jak se slušelo na věrné a statečné občany československé“. Do rozhodování soudu přitom zasahovali jak pováleční politici, tak sovětští poradci. Výsledek tak byl ovlivněn starými konflikty i snahou o likvidaci oponentů.

Československá republika neměla po odtržení od Rakouska-Uherska pro svou nově vzniklou armádu žádné velení, chyběl jí generální štáb. Pomoci s jejím vytvořením měla Francie, hlavní spojenec meziválečné republiky, a francouzský důstojník se nakonec objevil i v čele vedení československé generality. Hlavní vojenský štáb vznikl před sto lety – 15. října 1919.