Etický kodex

„Sněmovna nemá být divadlem,“ konstatovala místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix. Říká, že existuje „červená čára“, kterou by politici neměli překračovat, protože mají odpovědnost. Podle předsedy ústavně-právního výboru sněmovny Radka Vondráčka (ANO) nahrazuje verbální střet ten „skutečný“. Za slovní zásobu na půdě sněmovny je podle něj zodpovědný každý individuálně. Byl by rád za to, aby se k sobě poslanci chovali co nejlépe, obě strany však dle něj musí začít u sebe. Měl by prý být přijat etický kodex. Místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti) upozornila na to, že v parlamentu je spousta prostoru, kdy lze „uchvátit“ čas pro vlastní politické zájmy. O problematice výroků ve sněmovně debatovali v Událostech, komentářích.

Vzniká kodex poslance, který má kultivovat jednání ve sněmovně. Jde o reakci na hrubé chování zákonodárců. V týdnu dokument představila pracovní skupina mandátovému a imunitnímu výboru. Návrh podpořili zástupci všech parlamentních stran s výjimkou hnutí SPD.

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval kodexem poslance. Pravidla pro chování zákonodárců mají být sepsaná do konce roku. Politici chtějí dokumentem zamezit nadávkám a nevhodným situacím při jednání dolní komory. Na zavedení pravidel ale nepanuje shoda všech parlamentních stran.

V úterý se konala další schůze dolní komory, kde jen diskuse nad programem zabrala mnoho hodin a proměnila sněmovní řečniště v rétorické cvičiště. Poslanci se k hlasování o zákonech dostali po více než šesti hodinách, jednání přetékající do nočních hodin jsou už v podstatě standardem. Místopředseda ANO Radek Vondráček poznamenal, že politický střet patří do všech demokratických parlamentů. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy je sněmovna „živý organismus“. Jediným arbitrem politiků jsou nakonec voliči, uvedl v pořadu Události, komentáře.

V Česku vznikl první profesní etický kodex pro pedagogické pracovníky, jehož vytvoření iniciovali sami učitelé. Reaguje na výzvy, kterým pedagogové a ředitelé škol v současnosti čelí, jako například aktivita na sociálních sítích, změna sexuální identity žáka nebo využití technologií ve výuce. Dokument představili zástupci učitelů, ministerstva školství a dalších organizací, kteří se na něm podíleli.

Po více než čtyřiceti letech totality se čeští lékaři opět mohli začít profesně sdružovat; na ustavujícím sjezdu v říjnu 1991 v Seči u Chrudimi založili Českou lékařskou komoru. Do jejího vedení sjezd zvolil Miloše Štejfu. S odstupem tří dekád je na reportáži zajímavé i to, že v ní vystupuje i dosud aktivní člen občanské demokracie Bohuslav Svoboda.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.