Důchodová reforma strana 4 z 5

Centristický klub francouzských poslanců Liot předložil návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové. Poslancům vadí předložená důchodová reforma. Pod návrhem jsou podle agentury AFP podepsaní i členové levicových klubů. Poslanci tak reagují na čtvrteční krok francouzské vlády, která aplikovala článek ústavy, díky němuž může být schválen zákon i bez hlasování poslanců.

Francouzská vláda použije článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo o zákonu hlasovat. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá totiž v dolní komoře parlamentu většinu. Sporný zákon, proti kterému odbory pořádají od ledna masivní protesty, již ve čtvrtek schválil Senát. Odsouhlasení reformy nyní mohou poslanci zvrátit pouze vyjádřením nedůvěry vládě.

Prezident Petr Pavel zveřejnil plán pro prvních sto dní ve funkci. Nominuje například první tři kandidáty do Ústavního soudu ke schválení Senátem, svolá schůzky s politiky, představí tým poradců nebo zorganizuje kulatý stůl se zástupci odborné veřejnosti i občanské společnosti na téma kulturního otevírání Hradu.

Okolí bývalého prezidenta Miloše Zemana bylo strukturálním, v mnoha ohledech možná bezpečnostním problémem. Informace Deníku N, podle kterého Zeman na nedávné schůzce v Lánech požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která se týkala dotační kauzy jeho kancléře Vratislava Mynáře a dalšího případu spojeného s Hradem, jsou vyvrcholením Zemanova stylu prezidentování, který byl mocenský a ochranářský vůči svému vlastnímu okolí. V Otázkách Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Se Zemanovou žádostí má problém i místopředseda ANO Karel Havlíček, podle něj není v pořádku, pokud hlava státu použije do té doby nevyužívaný nástroj k pomoci jednomu ze svých blízkých spolupracovníků.

Při sedmém kole stávek ve Francii proti důchodové reformě protestovalo 368 tisíc lidí, z toho 48 tisíc v Paříži, uvedla policie. Podle pořádajících odborů CGT po celé Francii měly demonstrace přes milion účastníků, z toho 300 tisíc v metropoli. Informoval o tom deník Le Monde. Prezident Emmanuel Macron, který reformu prosazuje, odmítl schůzku s odboráři. Francouzský senát v sobotu reformu i přes sérii stávek schválil.

Francouzský senát v noci na čtvrtek schválil zvýšení důchodového věku z 62 na 64 let, což je klíčová a také velmi nepopulární součást vládní penzijní reformy. V horní komoře, kterou ovládá pravice, hlasovalo pro vyšší důchodový věk 201 zákonodárců, 115 jich bylo proti. Ve Francii poté pokračovala vlna stávek a demonstrací, které narušily například dopravu na železnici, provoz na letištích nebo dodávky paliv.

Odpůrci plánované důchodové reformy ve Francii zahájili šestý den „mobilizace“. Podle úřadů demonstrovalo rekordních 1,28 milionu lidí. Zemi tak opět zachvátila vlna stávek, protestů a silničních blokád. Do akcí se zapojili učitelé, popeláři nebo zaměstnanci ve veřejné dopravě. Odboráři navíc blokují dodávky pohonných hmot. Podle vládního návrhu by se věk odchodu do penze posunul o dva roky na 64 let.

Penzijní reformu řeší čeští politici bez většího výsledku již desetiletí. Místo hledání systémových řešení ale vedla politická reprezentace bitvy, domnívá se předseda představenstva investiční společnosti Avant a bývalý předseda Komise pro přípravu důchodové reformy Vladimír Bezděk. Současná snaha vládní koalice o úpravu penzí tak přichází „pět minut po dvanácté,“ uvedla emeritní rektorka Mendlovy univerzity Danuše Nerudová v pořadu Události, komentáře. Hosty v něm byli i další bývalí členové důchodových komisí – exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) a Martin Potůček z Institutu sociologických studií na Univerzitě Karlově.

Vládou představené důchodové opatření, tedy jednorázová změna valorizačního vzorce, je nesystémové. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. Opozice chce dokonce kvůli novele zablokovat sněmovnu. Pokud by opozice uspěla, bude sice valorizace vyšší, ale možná až o desítky miliard naroste státní dluh, řekl Rusnok.

Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) v pátek představili své výhrady k důchodové reformě, kterou připravuje vláda. Podle předáků největší odborové centrály má reformní plán slabiny. Důrazně se staví proti navyšování důchodového věku i proti omezení mimořádné valorizace penzí v červnu. Odbory si také stěžovaly na to, že s nimi vláda o zamýšlených změnách nejedná. Odborový svaz KOVO tak dle předsedy ČMKOS debatuje o možnosti protestních akcí.

Ve Francii pokračují stávky kvůli důchodové reformě. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí – akce ochromily dopravu a v řadě škol se neučilo. Odbory se demonstracemi snaží tlačit na vládu, aby kontroverzní novelu posunující věkovou hranici odchodu do penze stáhla.

Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.

Zatím jen k diskusi jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) určeny návrhy na změny v důchodovém systému. Ujistil, že případný posun odchodu do důchodu nad 65 let by se týkal až lidí, kteří mají do penze jít za několik desetiletí, a nezahrnoval by náročné profese. Dodal, že posouvání věku odchodu do penze by bylo postupné, chce ke zvýšení přistoupit jinak než Francie, kde obdobné plány vlády vyvolaly velké protesty.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v březnu zveřejnit návrh parametrů reformy důchodového systému tak, aby systém byl do budoucna udržitelný. Předtím bude v únoru a březnu jednat s koalicí i opozicí. Ministr to v pondělí řekl na tiskové konferenci v Novém Jičíně. Informace o zvýšení věku pro odchod do důchodu, s nimiž v neděli přišla Česká televize, podle něj nejsou objektivní a plně pravdivé. Zdůraznil, že parametry pro přiznání starobního důchodu se nebudou měnit pro lidi, kteří jsou dnes předdůchodového věku.

Ve městech po celé Francii pokračovaly protesty proti vládní penzijní reformě, která by pro většinu Francouzů posunula hranici odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Odborové organizace pořádají už čtvrtou „mobilizaci“ proti letošnímu návrhu ve snaze donutit vládu a prezidenta Emmanuela Macrona ke změně kurzu. Nově avizovaly svolání generální stávky na 7. března, nebudou-li jejich požadavky vyslyšeny. Podle ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo na 963 tisíc lidí, což je více než v úterý, ale méně než na počátku protestů.

Ve Francii začala třetí vlna stávek na protest proti důchodové reformě, kterou na počátku ledna představila vláda a již podporuje prezident Emmanuel Macron. Podle agentury Reuters byl přerušen provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Francii zasáhla druhá letošní generální stávka proti důchodové reformě. Protest ovlivnil výrobu elektřiny, zrušil výuku na některých školách a zastavil veřejnou dopravu. Reformu na začátku ledna představila francouzská vláda. Plánuje mimo jiné postupně posunout hranici odchodu do důchodu o dva roky na 64 let. Podle policejních odhadů proti navrhované legislativě demonstrovalo víc než milion lidí.

Po celé Francii stávkují zaměstnanci v přístavech, rafineriích či elektrárnách státního podniku EDF. Některé čerpací stanice pociťují nedostatek nafty, velké komplikace ale hrozí až v případě, že by protesty pokračovaly delší dobu. Stávkujícím vadí připravovaná důchodová reforma, kterou prosazuje vláda a proti které se staví většina Francouzů. Zaměstnanci přístavů jsou odhodláni nepracovat 24 hodin, ostatní 48 hodin. Stávku svolala francouzská odborová ústředna CGT.

Francouzské úřady prošetřují případ, kdy tamní policista minulý čtvrtek těžce zranil jednoho z účastníků protivládních demonstrací. Vyšetření případu žádá i policejní prefekt. Ozbrojené složky Francie se za rostoucího napětí zároveň připravují na další masová shromáždění proti chystané důchodové reformě, z nichž některá už jsou hlášena na tento týden.

Desítka mládežnických organizací v sobotu odpoledne prošla Paříží na protest proti důchodové reformě, kterou navrhuje prezident Emmanuel Macron. Akce má podporu opoziční levicové strany Nepodrobená Francie (LFI). Demonstranti kritizují prodloužení věku odchodu do důchodu o dva roky na čtyřiašedesát let, obávají se poklesu počtu pracovních míst pro absolventy, píše stanice BFM TV.

Ve Francii se zastavily vlaky, uzavřely školy a narušena byla i práce v ropném průmyslu. Tisíce zaměstnanců v Paříži, Marseille, Toulouse, Nantes či Lyonu vyšly do ulic a stávkovaly kvůli navrhované důchodové reformě, kterou na začátku ledna představila francouzská vláda. Podle ní by se mimo jiné měla posunout hranice odchodu do důchodu o dva roky na 64 let.

Francouzské odbory chystají velkou vlnu protestů kvůli nové penzijní reformě. Senioři s minimálním důchodem si mají sice polepšit, ovšem do penze budou Francouzi odcházet místo v 62 až v 64 letech. I to už je přitom ze strany vlády ústupek, jelikož prezident Emmanuel Macron v předvolební kampani sliboval ještě o rok víc.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje růst solidární daně nebo vyšší zdanění firem, které využívaly státní energetickou podporu. Prohlásil to v Interview ČT24 s tím, že stát sice má svůj rozpočet konsolidovat pomocí úspor, zohlednit by ale měl i příjmové možnosti. Kromě toho vicepremiér komentoval také aktuální angažmá svého stranického kolegy Petra Hladíka, jehož prezident odmítl jmenovat do čela resortu životního prostředí. Nebýt toho, že Miloši Zemanovi končí mandát, chystal by prý Jurečka kompetenční žalobu.

Vláda si letos bude muset na výplatu důchodů půjčit přes 80 miliard korun. Právě o tolik plánované výdaje překročí odvody lidí a firem. Podle zjištění České televize původně odhadovaný šedesátimiliardový deficit ještě prohloubí mimořádné letní zvýšení penzí. Důchodový účet se tak dostane do minusu nejvíc v novodobé české historii. Podle zástupců vlády by mohla pomoct reforma. Představit ji chtějí letos. Sněmovní opozice si stěžuje, že s nimi vláda chystané úpravy nekonzultuje.