Důchodová reforma strana 5 z 5

Kabinet v příštích týdnech přepíše programové prohlášení. To z velké části předurčuje práci parlamentu a celé směřování země. Pokračovat má pomoc domácnostem i firmám s cenami energií. V plánu je i předložení důchodové reformy, zákon o cestovním ruchu nebo eDokladovka.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Vláda Petra Fialy (ODS) chce od roku 2024 prosadit důchodovou reformu, jejíž součástí bude i debata o dalším zvyšování věku odchodu do penze. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet bude diskutovat o tom, jestli pokračovat v postupném prodlužování věku odchodu do penze i po roce 2030. Důchodový věk teď postupně roste, zastavit se má na pětašedesáti letech. Podle ministra financí by ale měl stát v dalším zvyšování penzijního věku pokračovat.

Místopředseda vlády a šéf Pirátů Ivan Bartoš varuje před následky vládních škrtů, které kabinetu doporučil a předložil expertní tým NERV. Rozpočet na další roky by se podle Bartoše měl stavět s citlivostí vůči zranitelným skupinám, snižovat deficit je ale třeba. Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj to řekl v pondělním Interview ČT24.

Mimořádnou daní stát vybere jen třetinu toho, co plánoval, varovala v pořadu Otázky Václava Moravce vedoucí Ústavu účetnictví a daní na Mendelově univerzitě Danuše Nerudová a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale do rozpočtu díky mimořádné dani přiteče sedmdesát až sto miliard korun. V pořadu také prohlásil, že životní a existenční minimum stoupne od ledna o pět až šest procent.

Na výplatu penzí si bude muset vláda příští rok půjčit rekordních 63 miliard korun. Právě o tolik podle ministerstva financí převýší výdaje důchodového systému jeho příjmy. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu. Hlavním důvodem jsou rychle rostoucí penze, které zvedá vysoká inflace. Kvůli prohlubujícímu se schodku penzijního systému začínají politici znovu mluvit o důchodové reformě. Měla by zaručit důstojné penze dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům.

Průměrný důchod vzroste v lednu příštího roku o dalších 800 až 900 korun. Z předběžných propočtů na základě letošní inflace to zjistila Česká televize. Chystané navýšení důchodů od září v průměru o 700 korun tak bude pro letošek poslední. Od nového roku pak chce vláda přidat částku, kterou jí nařizuje zákon. Podle opozice by se ale seniorům mělo pomoci více.

Úderem osmé večerní se volební místnosti ve Francii uzavřely a začalo sčítání hlasů. Podle průběžně aktualizované projekce francouzských agentur pro průzkum veřejného mínění zvítězil v prvním kole současný prezident Emmanuel Macron s 28,5 procenta hlasů a na druhém místě skončila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová s 23,4 procenta. Oba by tak postoupili do druhého kola, které se koná za čtrnáct dní. Lídr levice Jean-Luc Mélenchon by podle projekce skočil třetí se ziskem zhruba dvaceti procent. Vyrovnanější výsledky ale naznačil exit poll belgické zpravodajské společnosti RTBF zveřejněný o dvě hodiny dříve. Dle oficiálních průběžných výsledků vedl před půlnocí po sečtení osmatřiceti milionu volebních lístků Macron s 27,4 procenta hlasů, druhá Le Penová má 25,54 procenta.

Do letošního června chce vláda předložit první úpravy důchodového systému, ve hře je například možnost dřívějšího odchodu do penze u náročných profesí. Kabinet chce navrhnout také zkrácení doby pro získání nároku na důchod nebo snížit penze představitelům minulého režimu. Shodu vláda zamýšlí hledat i s opozicí.

Novou vládu Petra Fialy (ODS), která ve čtvrtek získala ve sněmovně důvěru, čeká těžké období. Vypořádat se musí například s rostoucí inflací, cenami energií nebo zadlužením státu. Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová tvrdí, že ušetřit peníze bude těžké. V programovém prohlášení ji ale těší snaha o přijetí důchodové reformy. I na to však bude třeba najít finance. Opatření, která by je zajistila, jsou podle sociologa, ředitele agentury STEM a člena MeSES Martina Buchtíka nepopulární, vládu podle něj čeká nelehký úkol.

Budoucí vládní koalice se zavázala snížit schodek veřejných financí na tři procenta HDP. Chce zvýšit slevu na poplatníka či snížit sociální pojištění. Vyplývá to z programového prohlášení, které má ČT k dispozici. Uskupení také plánují dostát závazku dvou procent HDP pro armádu a tuto hranici legislativně zakotvit. Program dohodnutý vyjednavači nyní čeká na schválení uvnitř jednotlivých stran.

Důchody dodatečně vzrostou od ledna o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Od roku 2023 bude zaveden příspěvek 500 korun za vychované dítě. Předpokládá to novela, jejíž přijetí umožnil Senát. Na návrh Václava Lásky (SEN 21) se rozhodl, že se předlohou nebude zabývat. Dostane ji k podpisu prezident Miloš Zeman.

Vládní ČSSD uspořádala dvoudenní on-line sjezd strany. Po páteční volbě vedení, ve které k sobě dostal z velké části nový tým předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček, vyhradili sociální demokraté sobotu programové diskusi. Mluvilo se o důchodové reformě, privatizaci zdravotnictví či podpoře nájemního bydlení. Hamáček vyjádřil přesvědčení, že ČSSD má nejlepší program, lidi i řešení a podaří se jí po podzimních volbách setrvat ve sněmovně.

V souvislosti s novým vydáváním dokladů pro občany Evropské unie bude asi přesněji vymezen okruh lidí, kteří budou považováni za jejich rodinné příslušníky. Předpokládá to návrh cizineckého zákona, který ve čtvrtek podpořili poslanci. Nyní normu posoudí bezpečnostní výbor. Sněmovna dále podpořila návrh na přeměnu nynějších dětských skupin na jesle. Poslanci se odpoledne také věnovali interpelacím na členy vlády.

Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem deset tisíc korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se po reformě rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Plán představily na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová. Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) ovšem už ve čtvrtek prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu předkládat nebude.

Spuštění kurzarbeitu by mělo být automatické, nemělo by tedy záležet na rozhodnutí vlády,  uvedla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová. Kabinet se přípravou kurzarbeitu zabýval tento týden hned na dvou zasedáních, ale nepodařilo se mu domluvit se na všech parametrech, proto bude jednání pokračovat i příští týden.

Jednorázový příspěvek pro seniory ve výši pět tisíc korun, na kterém se v pátek domluvila koalice, je politické rozhodnutí, které mezi lidmi vyvolává nejistotu. Shodli se na tom hosté Otázek Václava Moravce. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je makroekonomická užitečnost tohoto příspěvku nejistá. Hosté zkritizovali i nekoncepčnost řešení.

O mimořádném příspěvku pro důchodce by mohla koalice rozhodnout do týdne. Novinářům to řekl po pondělním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Hovořit o tom chtějí ještě s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu neprovede a ani nenavrhne zvýšení věku odchodu do důchodu. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a hlavní ekonom Deloitte David Marek za to kabinet kritizovali s tím, že současná situace není dlouhodobě udržitelná, víme to desetiletí a každá vláda zatím řešení jen odkládala.

Důchodovou reformu do konce volebního období lze přijmout. V Událostech, komentářích to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navzdory tomu, že po úterním jednání koalice připustil premiér Andrej Babiš (ANO), že reformu vláda možná přijmout nestihne. Maláčová je připravena brzy předložit konkrétní znění normy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí při svých úvahách o budoucnosti důchodů peníze jenom rozděluje, ale nezamýšlí se nad tím, kde na penze vzít. Myslí si to předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, jejíž strana by současnou podobu důchodů chtěla modernizovat na nízkou fixní složku a dobrovolné spoření občanů.

Předseda vládní ČSSD Jan Hamáček si pochvaluje výsledky státního rozpočtu, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda STAN Vít Rakušan současný kabinet kritizují za to, že nemyslí na budoucnost. V Otázkách Václava Moravce hosté debatovali o důchodové reformě i reorganizaci policie, řeč přišla i na superhrubou mzdu či stravenky.

Růst důchodů bude pokračovat nezávisle na ekonomické situaci země a v roce 2021 dosáhnou v průměru 15 tisíc korun. V pořadu Partie na televizi Prima to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl také tvrzení, že českému důchodovému účtu hrozí propad kvůli odchodu silných ročníků do penze v příštích deseti až dvaceti letech. Podle něj se tento pokles nahradí vyššími sociálními odvody ze stoupajících mezd. Babišovy výroky kritizovali představitelé ODS, TOP 09 i Piráti.

Francouzská vláda nabídla odborům, které pátým týdnem stávkují proti připravované důchodové reformě, že z textu reformy zatím stáhne hranici 64 let pro přiznání plné penze. V dopise to odborářům navrhl premiér Édouard Philippe. Odborový svaz CFDT, který agentura DPA označila za umírněný, ústupek přivítal.