Důchodová reforma strana 3 z 5

Deficit důchodového systému v červenci přesáhl dvaačtyřicet miliard korun. Podle zástupců vlády to ukazuje na potřebnost výrazných změn. Penzijní reformu by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí dát během příštího měsíce k připomínkám a ještě letos by ji měla pak dostat k posouzení vláda.

Bývalý premiér Vladimír Špidla (Socdem) o reformě penzí míní, že výrazně zhorší situaci současných i budoucích důchodců. Za deset let bude až čtvrtina penzistů pod hranicí příjmové chudoby, prohlásil v Událostech, komentářích. Podle členky Národní ekonomické rady vlády Heleny Horské by se Česko v případě nečinnosti začalo velmi rychle a krutě zadlužovat. Ekonom Ivan Pilip říká, že reforma by měla v každém posílit vlastní zodpovědnost. Penze nemá být částkou, ze které se pohodlně žije, stát ji vyplácí, aby lidé neupadli do extrémní chudoby, sdělil.

Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) navrhne, aby se návrh změn v důchodech, který nyní projednává sněmovna v závěrečném čtení, vrátil do čtení druhého. Chce, aby dílčí změny, které se týkají budoucích valorizací a předčasných důchodů, nahradila plnohodnotná důchodová reforma, na níž by se shodly všechny politické strany. Zopakovala, že vládní změny v podobě, v jaké je nyní poslanci projednávají, SPD odmítá. Lucie Šafránková odpovídala v Interview ČT24 na otázky Martina Jonáše.

Možnost odejít do důchodu pro lidi vykonávající namáhavé a zdraví škodlivé profese musí přijít dříve, než zpřísňování podmínek pro odchod do předčasného důchodu, řekl v pondělních Událostech, komentářích místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Vzniká to v zásadě ve stejném čase, reagoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Avizoval zároveň, že v aktuálně projednávaných úpravách nepřistoupí na žádný z opozičních pozměňujících návrhů.

Od začátku příštího roku by mohl být průměrný důchod zhruba 20 700 korun, sdělil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj se totiž s přelomem roku zvýší penze v průměru o asi 400 korun. Tomáš Machanec z ministerstva práce a sociálních věcí upozornil, že na lednovou valorizaci nebude mít ještě vliv novela, která mění pravidla pro výpočet růstu penzí.

Premiér Petr Fiala (ODS) označil za letošní vládní priority schválení úsporného balíčku a důchodové reformy. Opatření proti deficitnímu hospodaření začne sněmovna projednávat příští týden. Úpravu penzijního systému pak chce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předložit na podzim. Kabinet má ale letos na programu řadu dalších návrhů – šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN) se například chystá předložit změnu krizové legislativy. Reaguje i na zkušenosti s covidem.

Penze by měly být s novým výpočtem po reformě ve vztahu ke mzdě nižší. Při stanovení výše důchodu by se měla započítávat menší část z výdělku než nyní, méně by se mohly zohledňovat i odpracované roky. O změnách ve čtvrtek jednal důchodový poradní tým ministra práce. Na vzorci se však zatím neshodl. Novinářům to po jednání oznámila náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Odborná komise k dřívější penzi pro náročné profese vyhodnotí v příštích týdnech dopady všech třinácti rizikových faktorů jako hluk, prach či chlad na zdraví pracovníků. Podle toho pak stanoví podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky. Sejít by se měla znovu za čtyři až šest týdnů. Novinářům to po prvním jednání odborného týmu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Schůzky zástupců resortů práce a zdravotnictví, odborů a zaměstnavatelů se neúčastnil.

Důchodové reformě, kterou představila nynější vláda, hrozí, že ji ta příští smete, pokud v ní budou nynější opoziční strany. Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) i bývalá ministryně práce a sociálních věcí z mimoparlamentní ČSSD Jana Maláčová ujistily, že pokud k tomu budou mít v budoucnu co říct, pokusí se chystaná opatření zrušit. Zároveň shodně tvrdí, že změny představené nynějším ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nejsou reformou, nýbrž jen souborem parametrických změn. Jurečka, Šafránková a Maláčová diskutovali o důchodové reformě a konsolidačním balíčku vlády v Otázkách Václava Moravce.

Navrhované změny vládního úsporného balíčku by se měly dotknout téměř každého. Míra bude záviset na výši příjmu, životní situaci i životním stylu. Největší sociální dopady dle odborníků bude mít třeba omezení slevy na nepracující manželku či manžela a zrušení školkovného. Úspory v rodinných položkách přitom přicházejí v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doufá, že už nebude nutné přistupovat na různé kompromisy v souvislosti s návrhem konsolidačního balíčku. Myslí si, že na větším množství změn by se už ministři nemuseli shodnout. Řekl to v Interview ČT24. S obstrukcemi opozice počítá, podle něj mají opoziční strany právo říct, jaký mají názor na konkrétní zákon.

Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, řekl po jednání zástupců odborových svazů předseda jejich konfederace Josef Středula. Ten již krátce poté, co vláda úsporná opatření představila, prohlásil, že jej považuje za nespravedlivou „deformu“. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o nezodpovědnost; vláda si za opatřeními stojí a je připravena svá rozhodnutí hájit.

Změny v důchodovém systému, které ve čtvrtek představila vláda, se budou týkat převážně lidí, kterým ještě nebylo čtyřicet a částečně i dnešních padesátníků. Opatření mají pomoct k tomu, aby měl stát peníze na důchody i pro ně. Představené změny mají ve státním rozpočtu uspořit přes 200 miliard korun. Zástupci různých generací oslovení ČT vnímají vládní reformu odlišně – někteří s ní souhlasí, další jsou proti.

Strany vládní koalice SPOLU musely  podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) změnit předvolební sliby o nezvyšování daní, protože nečekaly, že se v loňském roce razantně změní ekonomická a společenská situace. „Pokud chceme splnit druhý slib, že budeme snižovat zadlužení této země a budeme směřovat k vyrovnaným rozpočtům, tak je bohužel nutné některé další sliby překročit,“ uvedl v Interview ČT 24. V pořadu vysvětloval nutnost reforem důchodů a plánované úpravy DPH, které obsahuje vládní úsporný balíček.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek s vládními kolegy představil návrh důchodové reformy a konsolidační balíček, jehož cílem je snížit strukturální deficit státního rozpočtu. Součástí balíčku jsou změny v dani z přidané hodnoty, zvýšení daní pro firmy, spotřebních nebo z nemovitostí, rušení řady dotací či snížení podpory stavebního spoření. Fiala plánované reformy vysvětlil v rozhovoru pro ČT24.

Věk odchodu do důchodu chce vláda navázat na dobu dožití s tím, že každý bude vědět, kdy přesně půjde do penze, v roce, kdy se dožije 50 let. Při představení důchodové reformy to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výši důchodu by v budoucnu mělo částečně zajistit penzijní připojištění. Příjmům má také mimo jiné pomoci častější odvádění pojistného při práci na dohodu a zvýšení minimálních odvodů osob samostatně výdělečně činných. Každý důchodce by měl mít garantovanou minimální penzi ve výši 20 procent průměrné mzdy.

Odbory kritizují vládu za to, že změny, které ve čtvrtek představila, míří hlavně proti zaměstnancům, jejich rodinám a důchodcům. Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly vláda dostatečně nekomunikovala se sociálními partnery a považuje jejich znění za nespravedlivé. Svaz průmyslu a dopravy si také stěžuje na chybějící diskuzi se zástupci podniků a míní, že reformy odnese konkurenceschopnost firem.

Vláda hodlá v rámci úsporného balíčku zrušit přes dvě desítky daňových výjimek, dosavadní snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane beze změny. Více zdaněný má být alkohol či tabák, méně naopak třeba zdravotnické prostředky či bydlení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024. Chce, aby návrhy prošly prvním čtením před sněmovními prázdninami. Kompletní reforma penzí by měla plně „naběhnout“ po 1. lednu 2025.

Vláda má ve čtvrtek představit podobu takzvaného úsporného konsolidačního balíčku. Nejen o tom, jak by měl vypadat ozdravný proces veřejných financí, kde škrtat státní výdaje, a kde naopak zvýšit příjmy, hovořil v Interview ČT24 bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Francouzská Ústavní rada ve středu zamítla návrh parlamentní opozice na uspořádání referenda o nepopulární důchodové reformě, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestují. Informovala o tom agentura Reuters. První návrh rada, která je francouzskou obdobou ústavního soudu, odmítla už v polovině dubna. Reforma mimo jiné posouvá věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.

Při prvomájových demonstracích ve Francii bylo v pondělí zraněno 406 policistů a četníků, z toho 259 v Paříži. Kvůli násilnostem policie zadržela 540 lidí, z toho 305 v hlavním městě. Ve vysílání stanice BFM TV to shrnul francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Na straně demonstrantů je 61 zraněných. Odbory na 6. června svolaly další kolo protestů proti důchodové reformě.

Penzijní věk by neměl být v budoucnu stejný pro všechny. Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku. Po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlavu státu seznámil s obrysy chystané reformy, kterou chce vláda veřejnosti představit v polovině května. Její obsah podle šéfa resortu cílí na udržitelný důchodový systém.

V řadě měst po celé Francii na prvního máje opět protestovaly statisíce lidí kvůli sporné důchodové reformě. V Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář. V Nantes zase rozhořčení Francouzi házeli dělobuchy. Na bezpečnost dohlížely tisíce policistů. V několika městech včetně Paříže nasadili proti demonstrantům slzný plyn. Podle úřadů demonstrovalo celkem 782 tisíc lidí, podle odborů jich bylo v ulicích 2,3 milionu.

Opozice si myslí, že by měl kabinet Petra Fialy (ODS) znovu předstoupit před sněmovnu se žádostí o důvěru. Důvodem je programové prohlášení vlády, které počátkem roku prošlo změnami. Původní dokument vznikal ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Podle premiéra změny reagují právě na aktuální dění. Programové prohlášení letos zavazuje vládu například k prosazení důchodové reformy nebo úpravě státní energetické koncepce.