Berlín strana 4 z 5

V Berlíně i Londýně se sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco jinde ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřili lidé v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelských úderů v Gaze se sešly v Paříži.

Do ulic Londýna v sobotu vyšli lidé na podporu Palestinců. Podle policejního odhadu se do průvodu zapojilo až sto tisíc lidí. Organizátoři protestu vyzvali k okamžitému zastavení bombardování Pásma Gazy, které Izrael zahájil v odvetě za krvavý útok palestinského teroristického hnutí Hamás na izraelské území ze 7. října. Demonstranti rovněž žádali konec izraelské blokády Gazy. Protestní akce se v sobotu konaly i v Irsku, Francii, Německu či Itálii.

Už v dubnu 2024 by měla odstartovat z německé části Severního moře ke zkušební vesmírné misi první raketa. Oznámil to v Berlíně na konferenci o vesmíru šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Projekt, který podporuje německá vláda, počítá s tím, že v budoucnu by ze Severního moře mohlo do kosmu startovat až 25 raket ročně.

V Berlíně se znovu rozhořel svár o někdejší letiště Tempelhof. Radnice by ráda na okraji rozsáhlého rekreačního areálu postavila nové domy. Velká část obyvatel je ale proti. I přesto, že v německé metropoli chybí na 100 tisíc bytů. O situaci informoval zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Mezi muslimskými komunitami v západní Evropě se kvůli válce na Blízkém východě rychle šíří napětí. Po pondělní vraždě dvou Švédů v Bruselu mají policie v mnoha zemích vysoký stupeň pohotovosti. Radikální muslimové navíc organizují spolu s krajní levicí demonstrace na podporu Palestinců. Ty berlínské opakovaně přerostly v pouliční násilí. Ministři vnitra zemí EU se v Lucemburku shodli na tom, že vidí řešení zejména v deportacích neúspěšných žadatelů o azyl.

Bröhanovo muzeum v Berlíně nabízí náhled do české avantgardy, jedné z klíčových etap české moderny. Výstava nazvaná česky Hej rup! s německým dovětkem Die Tschechische Avantgarde (česká avantgarda) ukazuje, jak se české avantgardní hnutí projevovalo v malbě, sochařství, designu, ale i v hudbě či filmu.

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

Velké potíže ve středu přetrvaly ještě dlouho poté, co z Česka odešly prudké noční bouřky, a to hlavně na železnici. Skončila již úplná výluka na trati mezi Prahou a Kralupy nad Vltavou, která ovlivňovala dopravu na severovýchodě Čech i mezistátní provoz na lince Praha–Berlín. Hasiči v noci a nad ránem zasahovali na desítkách míst, stromy padaly nejen na tratě, ale i na silnice, domy či zaparkovaná auta. Počasí se zklidnilo již v noci, žádné bouřky nyní nejsou a přes den ani nemají být.

V Praze 3 začala výměna uličních nápisů v Hartigově ulici, která do neděle nesla název Koněvova. Jednu z prvních nových cedulí spolu s tabulí přibližující osobnost prvního žižkovského starosty Karla Hartiga odhalili zástupci Prahy 3 u křížení ulice s Tachovským náměstím. Výměna nápisů má být uzavřena do konce října, obyvatelé ulice mají nyní půl roku na výměnu dokladů.

Němečtí policisté budou kvůli boji proti nelegální migraci hlídkovat společně s českými a polskými kolegy na české a polské straně hranice. V pátek to oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, která se na tom dohodla s českým a polským protějškem Vítem Rakušanem (STAN) a Mariuszem Kamińským. Dle Rakušana jde o stejný model, jaký nyní policie využívá na Slovensku. Trojice ministrů se podle Berlína rovněž dohodla na vytvoření společné operační skupiny proti převaděčům.

Německá policie s okamžitou platností zahajuje zesílené pružné a mobilní kontroly na hranicích s Českem a Polskem, cílem je boj proti převaděčům, oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Kontroly, které nebudou stacionární, ale přizpůsobené aktuální situaci, jsou podle ministryně dohodnuty se sousedními státy, a nepodléhají tedy ohlášení Evropské unii (EU). Šéf českého resortu vnitra Vít Rakušan (STAN) doplnil, že namátkové mobilní kontroly navazují na dohodu s Faeserovou a řadu jednání české a německé policie v tomto týdnu.

Polsko kvůli nárůstu nelegální migrace zavede kontroly vozidel na hraničních přechodech se Slovenskem, uvedl podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Podobná opatření může Varšava zavést do budoucna také na hranicích s Německem, uvedla stanice Polsat News s odkazem na mluvčího polské vlády. Varšava a Berlín už dříve uvedly, že hodlají ohledně situace na hranicích brzy jednat. Kvůli migraci jedná Německo o opatřeních na hranicích i s Českem.

Řada evropských měst se v posledních letech snaží vytěsnit motorová vozidla ze svých center nebo jejich množství aspoň omezit. Zaměřují se na budování kvalitnějších sítí dopravních pruhů pro cyklisty. Nové vedení spolkové země Berlín ale od podpory městské cyklistiky, kterou dokázala metropole v minulosti úspěšně rozvíjet, částečně ustupuje – chce začít více chránit práva řidičů.

Německo kvůli nelegální migraci potřebuje dohodu spolkové vlády, regionů a obcí. Musí také zastavit mimořádné programy pro přijímání běženců a vyslat do pohraničí nejméně deset tisíc nových spolkových policistů. Během středy to ve Freilassingu na pomezí s Rakouskem prohlásil bavorský premiér Markus Söder. V projevu řekl, že Německo může letos očekávat na čtyři sta tisíc azylových žádostí. Znovuzavedení hraničních kontrol s Českou republikou během své řeči nezmínil.

Ve dvoraně sídla Poslanecké sněmovny v pondělí začala výstava s názvem České oběti Plötzensee, která návštěvníky seznámí s českými oběťmi vraždění v této německé věznici. Z více než 2800 popravených vězňů bylo 667 československých občanů, z nichž 613 bylo prokazatelně popraveno za protinacistický odboj. Výstava měla v podobném rozměru premiéru letos v červenci v Berlíně, ve sněmovně potrvá do 5. října.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace v pondělí na rušných křižovatkách a dopravních tepnách v Berlíně vytvořili přes dvacet blokád. Policie po zhruba dvou hodinách místa zprůjezdnila. V pohotovosti zůstává na pět set policistů, kteří varovali řidiče, aby zachovali klid a nezasahovali sami proti demonstrantům. Už v neděli hnutí červenou a oranžovou barvou postříkalo pilíře slavné Braniborské brány. Policie kvůli tomu zadržela 14 lidí.

V berlínské rezidenci německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v sobotu proběhly Slavnosti občanské společnosti. Akce, kterou spolu s Durynskem pořádala Česká republika, zaznamenala velký zájem veřejnosti, jež měla zájem o český kulturní program i národní kuchyni.

Německo mělo podle spolkového prezidenta více naslouchat státům střední a východní Evropy, které varovaly před Ruskem a závislostí na jeho plynu. Frank-Walter Steinmeier to řekl v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi. Berlín je po Washingtonu druhým největším vojenským i finančním podporovatelem Ukrajiny. Německý prezident doufá, že Západ zůstane v této pomoci nadále jednotný.

Po sabotážích na železniční infrastruktuře nevyjelo mnoho dálkových spojů mezi Hamburkem a Berlínem. Vyšetřovatelé předpokládají, že za nimi je „politický“ motiv, uvedla policie v Hamburku podle agentury DPA, která píše o požárech v kabelových šachtách. Mezitím se podle DPA na krajně levicové platformě Indymedia objevil text, který se k organizaci sabotáže hlásí. Do brzkého odpoledne bylo zcela zrušeno 11 spojů a dalších 19 částečně.

Výcvik ukrajinských vojáků na Západě se proměňuje. Ještě na přelomu roku nechávalo ukrajinské velení připravovat jednotky hlavně pro obranu, nyní trénují především ofenzivní operace. Klíčovou roli v tom hraje výcvik na tancích Leopard v severoněmeckém Klietzu, z něhož informoval zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Už čtvrt roku se dá v Německu jezdit městskou hromadnou dopravou a regionálními vlaky pouze s jednou jízdenkou. Měsíčně vyjde na 49 eur, tedy zhruba 1200 korun, a platí na území celé spolkové republiky. Čísla dopravců ukazují, že lidé začali více používat vlaky a autobusy. Budoucnost jízdenky v příštím roce je ale nejistá, a to kvůli nevyřešenému financování.

Německo si připomíná výročí vzniku své ústavy. Přesně před 75 lety začali zástupci území pod západní okupační správou pracovat na nových základních zákonech. Po zkušenostech s nacismem chtěli budoucnost země postavit na právech a svobodách jednotlivce. V centru tak stojí nedotknutelnost lidské důstojnosti, ale i svoboda projevu a vyznání. Tvůrci počítali s tím, že ústava bude jen provizorní, nakonec ale platí dodnes.

Kyjev už dva měsíce žádá po Německu moderní střely Taurus s plochou dráhou letu. Pro ukrajinskou protiofenzivu je klíčové ničit ruskou logistiku a zásobovací cesty hluboko za frontovou linií. Střely Taurus německo-švédské výroby mají dosah až pět set kilometrů. Berlín zatím ukrajinské žádosti odmítal, německé ne ale přestává být jednoznačné.

Další historický artefakt pomáhá osvětlit, co se dělo v berlínské věznici Plötzensee. Za 2. světové války tam nacisté zavraždili 613 československých odbojářů. Mezi nimi i člena Obrany národa Artura Schwarze. Právě jeho dopis na rozloučenou tento týden identifikoval historik Jan Boris Uhlíř. K rodině se psaní nikdy nedostalo.