Berlín strana 2 z 5

Jízdní řád pro rok 2024, který začíná platit už tuto neděli 10. prosince, není na českých kolejích nijak revoluční. Z pohledu cestujících přijdou největší novinky až později během příštího roku, kdy by se mělo postupně objevit výrazné množství nových vlaků pro dálkové i regionální spoje. Přesto ale není nový jízdní řád jen kopií toho starého. Na dvou tratích se střídají dopravci, mění se trasy některých dálkových vlaků a poněkud řídne provoz na vybraných lokálkách. Dopravu významně ovlivní také výluky. Až do března nepojedou každé pondělí mezistátní spoje do Německa, od března začne půlroční uzavírka hlavní trati na Vysočině.

V Německu začala jednodenní stávka strojvedoucích společnosti Deutsche Bahn. Protest má trvat od čtvrtečního večera do pátečních dvaadvaceti hodin. Nevyjedou tisíce spojů, omezeno má být také mezinárodní spojení s Českem. Vlaky do Berlína a Hamburku budou tak končit v Drážďanech nebo už v Děčíně, regionální dopravy se dotkne omezení na trati mezi Chebem a Norimberkem. Vedení odborů slíbilo, že stávka bude letos poslední.

Spolková vláda hledá cestu, jak v Německu dosáhnout plánovaného přechodu na elektrická auta. V roce 2030 jich chtěla mít na silnicích nejméně patnáct milionů, tempo nově registrovaných vozů je ale příliš pomalé. Berlín navíc v příštím roce na jejich nákup sníží dotace. Tlačí proto na domácí firmy, aby vyráběly levnější elektroauta pro střední třídu.

Restaurace v Německu budou od příštího roku zdražovat. Reagují tak na konce daňových úlev, které jim poskytla spolková vláda během pandemie. Namísto sedmi procent budou muset na dani z přidané hodnoty odvádět opět devatenáct procent. Většina restauratérů přenese vyšší daňovou zátěž na zákazníky. Tisíce majitelů podniků hrozí tím, že své restaurace uzavřou.

Začala stávka německých strojvedoucích sdružených v odborech GDL. Ovlivní i železniční dopravu v Česku. Omezen bude provoz dálkových spojů mezi Prahou a Berlínem a nepojedou vlaky z Chebu do Norimberku. Výstražná stávka za vyšší mzdy začala ve 22 hodin, skončit má ve čtvrtek v 18 hodin. Deutsche Bahn (DB) očekávají rozsáhlé dopady na provoz. Dopravce už kvůli stávkám odřekl čtvrteční a páteční jednání o mzdách s odbory strojvedoucích GDL.

Německo v příštím roce zdvojnásobí vojenskou podporu Ukrajině. Namísto dosud plánovaných čtyř miliard eur (98 miliard korun) poskytne zemi napadené Ruskem osm miliard eur (197 miliard korun). Berlínu to výrazně pomůže dát na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a splnit tak cíl NATO.

Před 85 lety došlo k takzvané křišťálové noci, pogromu, který nacisté rozpoutali proti židovskému obyvatelstvu. Během něj polovojenské oddíly a příznivci Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) zabili na stovku Židů, vypálili synagogy a ničili židovské obchody. Dalších třicet tisíc Židů nacisté odvlekli do koncentračních táborů. Výročí se připomíná v Česku i v Německu.

Lidé v Německu, Francii či Británii v sobotu znovu vyšli do ulic, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy a volali po zastavení izraelské ofenzivy proti teroristickému hnutí Hamás. Na demonstrace v Paříži a Londýně dorazily desetitisíce lidí, žádné výraznější bezpečnostní problémy hlášeny nejsou. Protestovalo se také v USA.

Německo od středy zakáže jakékoli aktivity palestinského islamistického hnutí Hamás, Berlínem považovaného za teroristickou organizaci. Rozpuštěna také bude propalestinská síť Samidún. Ve čtvrtek to oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ze Sociálnědemokratické strany Německa.

Německá vláda schválila zákon na zrychlení a usnadnění deportací neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců bez potřebných dokladů k pobytu. Oznámila to ministryně vnitra Nancy Faeserová. Podle nové legislativy nikdy nezískají občanství imigranti, kteří se dopustí antisemitistických činů. Po rozpoutání války mezi Hamásem a Izraelem v západní Evropě sílí propalestinské protesty a přibývá antisemitistických incidentů včetně útoků na synagogy. Židé se obávají, že hněv muslimů ještě posílí plánovaná izraelská invaze do Gazy, píší Financial Times.

V Berlíně i Londýně se sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco jinde ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřili lidé v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelských úderů v Gaze se sešly v Paříži.

Do ulic Londýna v sobotu vyšli lidé na podporu Palestinců. Podle policejního odhadu se do průvodu zapojilo až sto tisíc lidí. Organizátoři protestu vyzvali k okamžitému zastavení bombardování Pásma Gazy, které Izrael zahájil v odvetě za krvavý útok palestinského teroristického hnutí Hamás na izraelské území ze 7. října. Demonstranti rovněž žádali konec izraelské blokády Gazy. Protestní akce se v sobotu konaly i v Irsku, Francii, Německu či Itálii.

Už v dubnu 2024 by měla odstartovat z německé části Severního moře ke zkušební vesmírné misi první raketa. Oznámil to v Berlíně na konferenci o vesmíru šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Projekt, který podporuje německá vláda, počítá s tím, že v budoucnu by ze Severního moře mohlo do kosmu startovat až 25 raket ročně.

V Berlíně se znovu rozhořel svár o někdejší letiště Tempelhof. Radnice by ráda na okraji rozsáhlého rekreačního areálu postavila nové domy. Velká část obyvatel je ale proti. I přesto, že v německé metropoli chybí na 100 tisíc bytů. O situaci informoval zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Mezi muslimskými komunitami v západní Evropě se kvůli válce na Blízkém východě rychle šíří napětí. Po pondělní vraždě dvou Švédů v Bruselu mají policie v mnoha zemích vysoký stupeň pohotovosti. Radikální muslimové navíc organizují spolu s krajní levicí demonstrace na podporu Palestinců. Ty berlínské opakovaně přerostly v pouliční násilí. Ministři vnitra zemí EU se v Lucemburku shodli na tom, že vidí řešení zejména v deportacích neúspěšných žadatelů o azyl.

Bröhanovo muzeum v Berlíně nabízí náhled do české avantgardy, jedné z klíčových etap české moderny. Výstava nazvaná česky Hej rup! s německým dovětkem Die Tschechische Avantgarde (česká avantgarda) ukazuje, jak se české avantgardní hnutí projevovalo v malbě, sochařství, designu, ale i v hudbě či filmu.

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

Velké potíže ve středu přetrvaly ještě dlouho poté, co z Česka odešly prudké noční bouřky, a to hlavně na železnici. Skončila již úplná výluka na trati mezi Prahou a Kralupy nad Vltavou, která ovlivňovala dopravu na severovýchodě Čech i mezistátní provoz na lince Praha–Berlín. Hasiči v noci a nad ránem zasahovali na desítkách míst, stromy padaly nejen na tratě, ale i na silnice, domy či zaparkovaná auta. Počasí se zklidnilo již v noci, žádné bouřky nyní nejsou a přes den ani nemají být.

V Praze 3 začala výměna uličních nápisů v Hartigově ulici, která do neděle nesla název Koněvova. Jednu z prvních nových cedulí spolu s tabulí přibližující osobnost prvního žižkovského starosty Karla Hartiga odhalili zástupci Prahy 3 u křížení ulice s Tachovským náměstím. Výměna nápisů má být uzavřena do konce října, obyvatelé ulice mají nyní půl roku na výměnu dokladů.

Němečtí policisté budou kvůli boji proti nelegální migraci hlídkovat společně s českými a polskými kolegy na české a polské straně hranice. V pátek to oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, která se na tom dohodla s českým a polským protějškem Vítem Rakušanem (STAN) a Mariuszem Kamińským. Dle Rakušana jde o stejný model, jaký nyní policie využívá na Slovensku. Trojice ministrů se podle Berlína rovněž dohodla na vytvoření společné operační skupiny proti převaděčům.

Německá policie s okamžitou platností zahajuje zesílené pružné a mobilní kontroly na hranicích s Českem a Polskem, cílem je boj proti převaděčům, oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Kontroly, které nebudou stacionární, ale přizpůsobené aktuální situaci, jsou podle ministryně dohodnuty se sousedními státy, a nepodléhají tedy ohlášení Evropské unii (EU). Šéf českého resortu vnitra Vít Rakušan (STAN) doplnil, že namátkové mobilní kontroly navazují na dohodu s Faeserovou a řadu jednání české a německé policie v tomto týdnu.

Polsko kvůli nárůstu nelegální migrace zavede kontroly vozidel na hraničních přechodech se Slovenskem, uvedl podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Podobná opatření může Varšava zavést do budoucna také na hranicích s Německem, uvedla stanice Polsat News s odkazem na mluvčího polské vlády. Varšava a Berlín už dříve uvedly, že hodlají ohledně situace na hranicích brzy jednat. Kvůli migraci jedná Německo o opatřeních na hranicích i s Českem.

Řada evropských měst se v posledních letech snaží vytěsnit motorová vozidla ze svých center nebo jejich množství aspoň omezit. Zaměřují se na budování kvalitnějších sítí dopravních pruhů pro cyklisty. Nové vedení spolkové země Berlín ale od podpory městské cyklistiky, kterou dokázala metropole v minulosti úspěšně rozvíjet, částečně ustupuje – chce začít více chránit práva řidičů.

Německo kvůli nelegální migraci potřebuje dohodu spolkové vlády, regionů a obcí. Musí také zastavit mimořádné programy pro přijímání běženců a vyslat do pohraničí nejméně deset tisíc nových spolkových policistů. Během středy to ve Freilassingu na pomezí s Rakouskem prohlásil bavorský premiér Markus Söder. V projevu řekl, že Německo může letos očekávat na čtyři sta tisíc azylových žádostí. Znovuzavedení hraničních kontrol s Českou republikou během své řeči nezmínil.