Berlín strana 3 z 5

Centrum Berlína na protest proti zvyšování mýta zablokovali nákladní dopravci s více než stovkou kamionů. Do ulic německé metropole opět vyrazili také nespokojení farmáři, kteří odmítají škrtání dotací na diesel pro zemědělství. Farmáři k protestu využili potravinářský veletrh Grüne Woche, který je považován za největší svého druhu na světě.

Demonstrace nákladních dopravců ve čtvrtek narušila provoz v centru Berlína, přerušeno je také několik autobusových linek. K protestu se přidali rovněž zemědělci, kteří zablokovali nájezdy na dálnici A15, spojující německou metropoli s polskou hranicí. Dopravci demonstrují proti zvyšování mýta a poplatku za emise oxidu uhličitého. Dvoudenní akce vyvrcholí v pátek v poledne protestem u Braniborské brány.

Sněžení a ledovka komplikují dopravu napříč Evropou. Několik velkých letišť v Německu preventivně zrušilo stovky letů a na některých místech zůstanou zavřené i školy. Meteorologové navíc varovali, že v západní a severní části země by mohlo během 24 hodin napadnout dalších 15 až 35 centimetrů sněhu. Kvůli rozmarům počasí byl pozastaven provoz také na mezinárodním letišti Gardermoen v Oslu a problémy v dopravě hlásí také jih Švédska a Dánsko.

Němečtí zemědělci nespokojení s vládními škrty zablokovali dopravu nejen v centru Berlína, ale také v dalších částech metropole a na příjezdu do města. V pondělí hlásila blokády policie nejen z Berlína, kde farmáři uspořádali velkou demonstraci, ale také z dalších německých měst, například z Hamburku nebo Brém. Do hlavního města se farmáři s traktory, nákladními auty a dalšími stroji sjížděli už od víkendu. Na dálku protestní akci podpořili čeští zemědělci, kteří zároveň mají výhrady vůči tuzemské vládě.

Glinický most mezi Berlínem a Postupimí během studené války sloužil k výměně osob mezi Východem a Západem. Režiséra Stevena Spielberga inspiroval ke snímku Most špionů, pod stejným názvem nyní vydává knihu i Jaroslav Javorský, který je jedním z aktérů výměny z roku 1986. Své paměti opatřil podtitulem Má cesta z pekla ke svobodě.

Němečtí farmáři na protest proti chystaným vládním škrtům v zemědělství blokují po celé zemi řadu dálničních nájezdů a silnic. Část z nich se přesunula také k českému pohraničí. Neprůjezdné byly od rána hraniční přechody v Božím Daru na Karlovarsku a ve Strážném na Prachaticku, podle informací ČT jsou nyní oba zpřístupněny. Uzavírka se dotkla také přechodu Vejprty na Chomutovsku, odblokován byl zhruba o půl třetí odpoledne. Podobná situace by se podle německé policie mohla opakovat ještě ve středu nebo v pátek.

Tři lidé na různých místech Německa zemřeli při silvestrovských oslavách kvůli výbuchu zábavní pyrotechniky. Podle tamních médií o tom informovala policie. Jeden smrtelný případ je hlášen z města Koblenz v Porýní, druhý z bavorské obce Eschlkam nedaleko hranic s Českem a třetí z východního Saska. V německé metropoli policisté v noci na pondělí zadrželi 390 lidí, uvedla mluvčí berlínské policie. Více než padesát jejích příslušníků při potyčkách utrpělo zranění.

Konkurence v podobě aut, ale hlavně poměrně levných letadel v posledních desetiletích mohutně zasáhla dálkovou železniční dopravu v Evropě. A zvlášť silně postihla noční vlaky. Po tvrdém dopadu prakticky na dno v polovině minulého desetiletí ale začal návrat – zprvu nenápadný, postupně čím dál důraznější. Letošní prosincová změna jízdních řádů železniční dopravy v Evropě znamenala další významný krok. Nejenže se obnovují další dříve zrušená spojení, navíc přicházejí na scénu jednotky Nightjet – tedy noční obdoba i v Česku známých Railjetů.

Německé tajné služby varují před zvýšeným nebezpečím islamistického útoku v zemi. Tamní kontrarozvědka zaznamenává po útoku Hamásu na Izrael ve sledovaných chatovacích platformách rostoucí radikalizaci. Jen za poslední měsíc provedla spolková policie mnoho razií a zadržela několik osob, které měly útoky plánovat.

V části Berlína se musí zopakovat spolkové volby z roku 2021, protože hlasování tehdy doprovázely nesrovnalosti a chaos. Rozhodl o tom Spolkový ústavní soud, který nové volby nařídil ve 455 z 2256 berlínských volebních okrsků. Nové spolkové volby se v Berlíně musí konat nejdéle do šedesáti dní od vynesení verdiktu. Šéf berlínské volební komise Stephan Bröchler již oznámil, že hlasování se uskuteční v neděli 11. února.

Jízdní řád pro rok 2024, který začíná platit už tuto neděli 10. prosince, není na českých kolejích nijak revoluční. Z pohledu cestujících přijdou největší novinky až později během příštího roku, kdy by se mělo postupně objevit výrazné množství nových vlaků pro dálkové i regionální spoje. Přesto ale není nový jízdní řád jen kopií toho starého. Na dvou tratích se střídají dopravci, mění se trasy některých dálkových vlaků a poněkud řídne provoz na vybraných lokálkách. Dopravu významně ovlivní také výluky. Až do března nepojedou každé pondělí mezistátní spoje do Německa, od března začne půlroční uzavírka hlavní trati na Vysočině.

V Německu začala jednodenní stávka strojvedoucích společnosti Deutsche Bahn. Protest má trvat od čtvrtečního večera do pátečních dvaadvaceti hodin. Nevyjedou tisíce spojů, omezeno má být také mezinárodní spojení s Českem. Vlaky do Berlína a Hamburku budou tak končit v Drážďanech nebo už v Děčíně, regionální dopravy se dotkne omezení na trati mezi Chebem a Norimberkem. Vedení odborů slíbilo, že stávka bude letos poslední.

Spolková vláda hledá cestu, jak v Německu dosáhnout plánovaného přechodu na elektrická auta. V roce 2030 jich chtěla mít na silnicích nejméně patnáct milionů, tempo nově registrovaných vozů je ale příliš pomalé. Berlín navíc v příštím roce na jejich nákup sníží dotace. Tlačí proto na domácí firmy, aby vyráběly levnější elektroauta pro střední třídu.

Restaurace v Německu budou od příštího roku zdražovat. Reagují tak na konce daňových úlev, které jim poskytla spolková vláda během pandemie. Namísto sedmi procent budou muset na dani z přidané hodnoty odvádět opět devatenáct procent. Většina restauratérů přenese vyšší daňovou zátěž na zákazníky. Tisíce majitelů podniků hrozí tím, že své restaurace uzavřou.

Začala stávka německých strojvedoucích sdružených v odborech GDL. Ovlivní i železniční dopravu v Česku. Omezen bude provoz dálkových spojů mezi Prahou a Berlínem a nepojedou vlaky z Chebu do Norimberku. Výstražná stávka za vyšší mzdy začala ve 22 hodin, skončit má ve čtvrtek v 18 hodin. Deutsche Bahn (DB) očekávají rozsáhlé dopady na provoz. Dopravce už kvůli stávkám odřekl čtvrteční a páteční jednání o mzdách s odbory strojvedoucích GDL.

Německo v příštím roce zdvojnásobí vojenskou podporu Ukrajině. Namísto dosud plánovaných čtyř miliard eur (98 miliard korun) poskytne zemi napadené Ruskem osm miliard eur (197 miliard korun). Berlínu to výrazně pomůže dát na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a splnit tak cíl NATO.

Před 85 lety došlo k takzvané křišťálové noci, pogromu, který nacisté rozpoutali proti židovskému obyvatelstvu. Během něj polovojenské oddíly a příznivci Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) zabili na stovku Židů, vypálili synagogy a ničili židovské obchody. Dalších třicet tisíc Židů nacisté odvlekli do koncentračních táborů. Výročí se připomíná v Česku i v Německu.

Lidé v Německu, Francii či Británii v sobotu znovu vyšli do ulic, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy a volali po zastavení izraelské ofenzivy proti teroristickému hnutí Hamás. Na demonstrace v Paříži a Londýně dorazily desetitisíce lidí, žádné výraznější bezpečnostní problémy hlášeny nejsou. Protestovalo se také v USA.

Německo od středy zakáže jakékoli aktivity palestinského islamistického hnutí Hamás, Berlínem považovaného za teroristickou organizaci. Rozpuštěna také bude propalestinská síť Samidún. Ve čtvrtek to oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ze Sociálnědemokratické strany Německa.

Německá vláda schválila zákon na zrychlení a usnadnění deportací neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců bez potřebných dokladů k pobytu. Oznámila to ministryně vnitra Nancy Faeserová. Podle nové legislativy nikdy nezískají občanství imigranti, kteří se dopustí antisemitistických činů. Po rozpoutání války mezi Hamásem a Izraelem v západní Evropě sílí propalestinské protesty a přibývá antisemitistických incidentů včetně útoků na synagogy. Židé se obávají, že hněv muslimů ještě posílí plánovaná izraelská invaze do Gazy, píší Financial Times.

V Berlíně i Londýně se sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco jinde ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřili lidé v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelských úderů v Gaze se sešly v Paříži.

Do ulic Londýna v sobotu vyšli lidé na podporu Palestinců. Podle policejního odhadu se do průvodu zapojilo až sto tisíc lidí. Organizátoři protestu vyzvali k okamžitému zastavení bombardování Pásma Gazy, které Izrael zahájil v odvetě za krvavý útok palestinského teroristického hnutí Hamás na izraelské území ze 7. října. Demonstranti rovněž žádali konec izraelské blokády Gazy. Protestní akce se v sobotu konaly i v Irsku, Francii, Německu či Itálii.

Už v dubnu 2024 by měla odstartovat z německé části Severního moře ke zkušební vesmírné misi první raketa. Oznámil to v Berlíně na konferenci o vesmíru šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Projekt, který podporuje německá vláda, počítá s tím, že v budoucnu by ze Severního moře mohlo do kosmu startovat až 25 raket ročně.

V Berlíně se znovu rozhořel svár o někdejší letiště Tempelhof. Radnice by ráda na okraji rozsáhlého rekreačního areálu postavila nové domy. Velká část obyvatel je ale proti. I přesto, že v německé metropoli chybí na 100 tisíc bytů. O situaci informoval zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.