Asi nejznámější soubor nového cirkusu Cirque du Soleil si vybral Berlín jako místo, kde příští rok otevře svou vůbec první rezidenci v Evropě. Dechberoucí show původem kanadského uskupení naplňují klišé tohoto přívlastku: jsou plné akrobatických čísel, barev, světel a hudby. Pod pestrobarevnými fantaziemi a vizuálními efekty se točí pragmatický stroj na byznys.
Cirque du Soleil se poprvé usadí v Evropě. Je fantazií poháněnou penězi
„Díky kosmopolitnosti a mezinárodní přitažlivosti je Berlín ideálním místem pro první stálou show Cirque du Soleil v evropské metropoli,“ uvedl soubor v prohlášení. Rezidenci našel na Postupimském náměstí v centru města. Tamní divadlo je s více než sedmnácti sty místy jedním z největších v Německu. Mimo jiné se v únoru stává dějištěm filmového festivalu Berlinale.
Nyní budovu čeká přestavba, aby splňovala technické požadavky náročné produkce. Světová premiéra rezidenčního představení se má odehrát za rok – v listopadu 2025, lístky jsou už v prodeji. Cirque du Soleil slibuje, že nová show s názvem Alizé vezme obecenstvo do surrealistického světa a posune hranice představivosti.
Z ulice do hal
Megalomanský projekt se show po celém světě určitě předčil fantazírování o budoucnosti, s nímž Guy Laliberté a parta pouličních umělců Cirque du Soleil v první polovině osmdesátých let zakládali. Město Quebec tehdy hledalo show, kterou by v celé provincii oslavilo 450. výročí objevení Kanady Jacquesem Cartierem. „Dnes je spojení akrobacie s různými formami umění velmi běžné, ale když jsme začínali, byli jsme tam se svým stylem téměř osamoceni,“ připomněl spoluzakladatel Gilles Ste-Croix před desetiletím v rozhovoru pro BBC.
Z ulic městečka nedaleko Quebecu, kde žonglovali, balancovali na chůdách a polykali oheň, se novocirkusoví umělci dostali do hal s tisícihlavým publikem. Aby získali v začátcích finance, Ste-Croix ušel 56 mil (asi devadesát kilometrů) na chůdách. Dnes se v cirkusových kasách točí miliardy a „Sluneční cirkus“ se stal jedním z nejslavnějších vývozních artiklů Kanady.
Za nejdůležitější milník označuje Cirque du Soleil úspěch při vystoupení na festivalu umění v Los Angeles, kde své akrobatické kejkle poprvé předvedl americkým sousedům. Evropská premiéra následovala začátkem devadesátých let v Londýně a Paříži.
První stálou show hostilo Las Vegas
V roce 1993 zakotvil Cirque du Soleil v Las Vegas. V šoubyznysové mece podepsal kontrakt na svou první stálou show Mystère. I po více než třiceti letech se stále hraje. Scénu si cirkus udržuje také na Floridě, v Mexiku, kde zázemí poskytuje řetězec luxusních rezortů, a v čínském městě Chang-čou. Snaha uspět v Číně byla vedena i zájmem tamního trhu o novocirkusovou show. Ten se projevoval kopírováním. „Říkají, že je to pocta, kterou vám vzdáváme,“ podotkl zástupce Cirque du Soleil pro BBC.
Stálé místo naopak už Sluneční cirkus opustil v Los Angeles, Tokiu či v Macau. Magazín Variety loni psal, že Cirque du Soleil se zajímá o londýnské Divadlo Saville, kde kdysi koncertovali Rolling Stones, Chuck Berry nebo Jimi Hendrix. Sonduje ho jako prostor, kde by si návštěvníci „mohli vychutnat neuvěřitelná představení po celý rok“.
Spoluzakladatel Cirque de Soleil Guy Laliberté dostává Řád Kanady
Vedle stálých pobytů Cirque du Soleil zároveň se svými show vyjíždí na tour po celém světě, v Česku se naposledy zastavil letos na podzim, kdy do pražské O2 areny přivezl přestavení Corteo.
Většina příjmů firmy Cirque du Soleil pochází z prodeje vstupenek, organizuje ale i soukromé akce, prodává merch a poskytuje licenci na svoji značku ubytovacímu a módnímu průmyslu. Provozuje i společný podnik s kanadským mediálním konglomerátem Bell Media, který má na starosti výrobu televizních pořadů, filmů a her.
Cirkus zastavila pandemie
Zdálo se, že novocirkusový moloch jede jako dobře namazaný stroj. Jeho kolečka se ale zadrhla – tak jako v případě mnoha podniků – s nástupem pandemie covidu-19. Cirque du Soleil musel zrušit všechna přestavení a propustit devadesát pět procent zaměstnanců (tedy tři a půl tisíce lidí). „S nulovými příjmy muselo vedení jednat rozhodně, aby ochránilo budoucnost firmy,“ vysvětlil tehdy generální ředitel Daniel Lamarre.
Koronavirová pandemie mimo jiné zrušila také plány na stálou show Cirque du Soleil v Evropě. Představení s názvem Nysa chtěl cirkus už tehdy uvádět v Postupimském divadle.
Většinový podíl v té době vlastnili američtí a čínští investoři. Už v červnu 2020 požádal Cirque du Soleil o soudní ochranu před věřiteli. Na podzim téhož roku oznámil, že podnik byl prodán věřitelům vedeným soukromou investiční společností Catalyst Capital Group. Vedení cirkusu vyjádřilo „nadšení, že vstoupíme do další kapitoly“. Omezené možnosti vystupování i Cirque du Soleil přimělo oslovovat své fanoušky digitálním obsahem.
Jak oslovit generaci Z
O rok později Keyvan Paymani, který restart Cirque du Soleil dostal na starosti, zdůrazňoval, že komercializace značky je propojená s jejími příznivci. „Vše začíná a končí u našich fanoušků,“ uvedl v rozhovoru pro magazín Forbes. „Když vytváříme novou kampaň nebo novou strategii pro budování komerčního záměru, první otázkou, na kterou si odpovídáme, je, jaký to má přínos pro naše fanoušky.“ V nich Cirque du Soleil chce, popsal Paymani marketingově vhodnými slovy, „podnítit jiskru představivosti, kouzlo úžasné podivnosti a neuchopitelný okamžik překvapení“.
Společnost si najala konzultanty, které by ze Slunečního cirkusu více vytvořili značku prodávající parfémy, sluneční brýle a tašky, a tím pádem by příjmy méně závisely na živých produkcích. S předpokladem, že by se cirkusu mohlo podařit více oslovit generaci Z, která má velkou spotřebitelskou sílu, ale za lístky na Cirque du Soleil zrovna neutrácí. Průměrnému návštěvníkovi je přes čtyřicet a na představení jde s dětmi, ukazovaly ještě loni statistiky.
Členové Cirque de Soleil při udělování cen BAFTA v Londýně
Že vybalancovat jistou očekávanou úroveň show a komerční zájmy není lehké, si Cirque du Soleil ověřil, když v roce 2008 společnost rozhodla znásobit produkci a místo jedné show ročně uvádět tři. Do té doby nebyly její představení propadák, ale toto rozhodnutí vedlo podle mnohých k poklesu kvality. Společnost musela poprvé ve své historii rušit představení a propouštět lidi. Prý si z toho vzala poučení.
Smrtelné pády
Negativně se o Cirque du Soleil mluvilo i v souvislosti s bezpečností. Akrobatická čísla často bez jištění vystavují pochopitelně artisty riziku. V paměti společnosti i fanoušků zůstává neštěstí, k němuž došlo v roce 2018, kdy se při představení v Tampě zřítil akrobat z výšky zhruba šesti metrů. Po převozu do nemocnice podlehl zraněním. O pět let dříve – rovněž po pádu z výšky – zemřela akrobatka při produkci v Las Vegas. Uvolnilo se jí bezpečnostní lano, společnost musela zaplatit pokutu.
A v roce 2016 při přípravách představení utrpěl smrtelný úraz syn spoluzakladatele cirkusu Gillese Ste-Croixe.
Letos se během show v Portlandu jedna z akrobatek neudržela na kruhu, na němž se točila nad jevištěm, a spadla. Vyvázla se zraněním. „Bezpečnost je naším nejvyšším zájmem,“ citovala následné ujištění cirkusu portlandská televize KOIN.
