Berlín strana 5 z 5

Policie v Berlíně vyšetřuje spoluzakladatele britské rockové kapely Pink Floyd Rogera Waterse kvůli možnému šíření nenávisti proti určité náboženské, národnostní nebo etnické skupině. Informuje o tom internetový portál týdeníku Der Spiegel. Případ souvisí s Watersovým koncertem z minulého týdne, na kterém vystoupil v černém kabátu s červenou páskou na paži. Tento kostým podle mluvčího policie připomínal uniformu, jakou nosili důstojníci nacistické organizace SS.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace letos výrazně stupňují své nátlakové akce. Organizace je aktivní především v Německu, Itálii a Rakousku, kde často blokuje dopravu. Její členové se snaží strhnout pozornost třeba i poškozováním historických památek či uměleckých děl. I v tradičně pro-ekologických městech, jako jsou Berlín a Vídeň, ale roste kritika hnutí. Nátlakové akce podle některých politiků i obyvatel už překročily únosnou mez. A snahy reagovat na klimatické změny naopak podkopávají.

Bezpečnost je nedělitelná komodita, neexistuje něco jako jenom středoevropská nebo evropská bezpečnost, je to transregionální fenomén, řekl v pořadu Události, komentáře vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst. Německý velvyslanec v Česku Andreas Kühne uvedl, že Německo je připraveno převzít v Evropě  vůdčí roli v systému kolektivní bezpečnosti, ale to neznamená, že by něco podnikalo samo bez koordinace s partnery.

Ministerstvo dopravy řeší problémy s kvalitou vlaků na rychlíkových železničních spojích. U nově podepisovaných kontraktů chce resort zrušit limit na výši pokut. V součtu za loňský rok činily asi jedenáct milionů korun.

Na popravišti v berlínské věznici Plötzensee skončil za druhé světové války život 677 Čechoslováků, což bylo nejvíce ze všech cizinců, které tam nacisté věznili. Jejich oběti ale byly v komunistickém Československu upozaďovány, protože většina z nich nepatřila ke komunistickým odbojářům. České vězně v Plötzensee chce připomenout polohraný dokument Když přišla noc…, který odvysílá ČT2 v úterý ve 21:40. Režisérka Zora Cejnková vycházela z dosud nezveřejněných archivů gestapa a vzpomínek rodinných příslušníků českých odbojářů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Berlín, kde se setkal s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem i kancléřem Olafem Scholzem, který jej ujistil, že pomoc Ukrajině bude pokračovat. Poté v Cáchách převzal za sebe a celý ukrajinský lid cenu Karla Velikého udělovanou za přínos evropské jednotě. Nakonec v Paříži povečeřel s Emmanuelem Macronem.

Při nehodě polského autobusu na východě Německa se v úterý zranilo 52 lidí, z toho deset vážně. Autobus se na dálnici A12 mezi obcemi Storkow a Friedersdorf srazil s nákladním vozem. Informovala o tom podle agentury DPA odpoledne policie. Na místě zasahují záchranné složky. Všichni zranění jsou podle úřadů polští občané.

Bavorsko s Českem i přes složitou historii pojí úzké přátelství, sdělil na výjezdním zasedání bavorské vlády v Řezně bavorský premiér Markus Söder svému českému kolegovi Petru Fialovi (ODS). Ten se jako první český předseda vlády spolu s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) zúčastnil jednání bavorského kabinetu. Söder na tiskové konferenci po jednání s Fialou řekl, že Bavorsko kvůli migrantům nepožaduje obnovení hraničních kontrol s Českem. Také prohlásil, že odstavení posledních tří německých jaderných elektráren byla chyba.

Na čtyři sta lidí se v Berlíně zúčastnilo Ruskem pořádaných akcí k 78. výročí konce druhé světové války. Z Česka přijeli také podporovatelé klubu Noční vlci, který má úzké vazby na ruského vůdce Vladimira Putina. Noční vlci porušili zákaz nošení vlajek u památníků, takže je museli odevzdat. Německý soud zakázal jak ruské, tak i ukrajinské vlajky v obavách z šíření ruské válečné propagandy.

Ruský prezident Vladimir Putin si zaslouží být souzen v Haagu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je si jist, že se to stane. Prohlásil to při návštěvě Nizozemska, kam přiletěl poprvé, a to z Finska. Později Zelenskyj v Haagu hovořil také s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexanderem De Crooem, kteří Ukrajině přislíbili pokračující podporu. Prezident napadené země rovněž prohlásil, že věří v úspěch chystané protiofenzivy, Rusové jsou podle něj demoralizovaní.

Česko si připomíná 1. máj – Svátek práce. V Praze i dalších městech se uskuteční shromáždění a demonstrace politických stran, organizují se majálesy, stavění máje, průvody a další akce. Návštěvníky například mimořádně přivítal Hrzánský palác v Praze, náhradní sídlo vlády, kde krátce žil i Tomáš Garrigue Masaryk.

Ruský motorkářský klub Noční vlci vyrazil na „vlasteneckou“ spanilou jízdu z Moskvy do Berlína. Píše to agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje. Motorkáři vybavení symboly na podporu války na Ukrajině chtějí dojet do německé metropole 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa. Noční vlci mají blízko k šéfovi Kremlu a od loňska jsou na sankčním seznamu Evropské unie kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině.

Auto je rychlejší – vlak pohodlnější (pokud se nerozbije vagon a nejede se ve staré „kožence“ nebo rovnou ve stoje). Taková rovnice sice leckdy platí, ale ne beze zbytku. Při cestování po Evropě, ale i po Česku se najdou destinace, kde je vlak výrazně rychlejší než auto, a to i za ideálních podmínek, kdy jsou silnice plně průjezdné. Kdo cestuje z Prahy do ciziny, ocení rychlost vlaku zejména při cestě na východ Slovenska a na sever Německa. Při vnitrostátním cestování obvykle platí, že má vlak výhodu hlavně tam, kde nevedou dálnice anebo vedou příliš velkou oklikou, takže auta ztrácejí rozhodující výhodu. Zkoumaná srovnání jsou zaměřená na hlavní města sousedních států a další velká města (Mnichov, Hamburk, Linec, Graz, Košice).

Švédsko vyhostí pět ruských diplomatů, oznámil tamní ministr zahraničí Tobias Billström veřejnoprávní televizi SVT. Pracovníci ruské ambasády podle něj vykonávali činnosti neslučitelné s jejich diplomatickým statusem.

Desítky zemí mnohdy za dramatických okolností evakuovaly své občany ze Súdánu. V zemi dál bojují znesvářené ozbrojené skupiny o moc, v pondělí pozdě večer podle amerického minstra zahraničí souhlasily s příměřím. Několik předchozích však nedodržovaly. V bezpečí už jsou tisíce lidí včetně dvou Čechů, kteří ráno přistáli v Berlíně. Jeden z nich pro Českou televizi (ČT) anonymně vypověděl o průběhu svého návratu do Evropy. Do té doby se musel skrývat mimo místa bojů, ale výbuchy měl stále na doslech.

V Berlíně v pondělí přistál německý evakuační letoun ze Súdánu. Mezi stovkou cestujících jsou i dva čeští občané, potvrdil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Tuzemská diplomacie podle něj intenzivně pracuje na tom, aby dostala do bezpečí i další Čechy, kteří v zemi nyní zůstávají. V Súdánu už déle než týden probíhá boj o moc mezi armádou a polovojenskými jednotkami. Podle BBC je v hlavním městě Chartúmu poprvé od začátku konfliktu relativní klid.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Letzte Generation (Poslední generace) v pondělí ráno v Berlíně zablokovali dopravu zhruba na třiceti místech. Postiženy byly hlavní tahy, rušné křižovatky a také vytížená městská dálnice. Berlínská dopravní informační centrála VIZ Berlin uvedla, že vzhledem k rozsahu protestů a nepřehlednosti situace nebylo zpočátku možné vypracovat celkový přehled akcí klimatických demonstrantů.

Provoz na německých letištích komplikuje stávka, kvůli které musely být v pondělí odřeknuty desítky letů. K původně ohlášené akci kontrolního personálu na Letišti Willyho Brandta na pomezí Berlína a Braniborska se ráno přidali jejich kolegové z letiště v severoněmeckém Hamburku. Přímý dopad na cestující z Česka by stávka mít neměla.

Němečtí klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace od pondělí plánují nenásilné protestní akce po celém městě. Chtějí tak přimět spolkovou vládu, aby dodržovala pařížskou klimatickou dohodu a udržela oteplování na hranici jednoho a půl stupně Celsia. Jiným ekologickým skupinám se ale metody Poslední generace nelíbí.

Německou železnici v pátek dopoledne ochromila stávka. Ta sice v 11:00 podle plánu skončila, problémy ale potrvají celý den. Německé dráhy Deutsche Bahn (DB) oznámily, že první dálkové spoje vypraví až odpoledne. Železniční společnosti po celém Německu předem vyzývaly cestující, aby v pátek pokud možno vůbec necestovali. Stávkuje se i na německých letištích.

Německo se blíží konci více než šedesátileté éry jaderných elektráren. V sobotu odpojí poslední tři reaktory, které projdou v příštích patnácti letech demolicí. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. S následky jaderné kapitoly se budou Němci podle ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové potýkat dalších třicet tisíc generací. Berlín stále hledá úložiště pro radioaktivní odpad.

Rychlostní omezení na třicet kilometrů za hodinu zavádí některá města v západní Evropě. Ke snížení rychlosti se už připojila Paříž, Brusel, Helsinky nebo Stockholm, další velká města omezení chystají. V Praze a v Brně toto požadují někteří aktivisté, od třicetikilometrové rychlosti si slibují vyšší bezpečnost a nižší emise. V pořadu Události, komentáře debatovali o tématu Eva Tylová (Piráti), Matěj Michal Žaloudek (Zelení), Marek Benda (ODS) a Petr Macinka (Motoristé sobě).

Britský král Karel III. ve čtvrtečním projevu před poslanci Spolkového sněmu označil vztahy Německa a Británie jako výjimečné a zdůraznil, že přátelství obou zemí velmi leželo na srdci jeho zesnulé matce Alžbětě II. Němcům poděkoval za projevy soustrasti po jejím skonu. Ocenil také jednotu v pomoci napadené Ukrajině a o válce prohlásil, že je hrozbou nejen pro bezpečnost Evropy, ale také pro evropské demokratické hodnoty.

Státy Evropské unie schválily zpoplatnění všech emisí CO2 z nových aut od roku 2035. Norma prakticky znemožňuje prodej nových benzinových a naftových aut po tomto datu. Souhlasu unijních ministrů předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy. Proti návrhu se nakonec vyslovilo pouze Polsko, což k zablokování pravidel nestačilo. Protože s normou již dříve souhlasili i europoslanci, může nyní vstoupit v platnost. Státy EU se shodly také na prodloužení dobrovolného patnáctiprocentního snížení spotřeby plynu do března 2024.