Berlín ruší některé cyklostezky. Nové vedení chce chránit práva řidičů

8 minut
Vedení Berlína chce více chránit práva řidičů, některé cyklostezky už neplatí
Zdroj: ČT24

Řada evropských měst se v posledních letech snaží vytěsnit motorová vozidla ze svých center nebo jejich množství aspoň omezit. Zaměřují se na budování kvalitnějších sítí dopravních pruhů pro cyklisty. Nové vedení spolkové země Berlín ale od podpory městské cyklistiky, kterou dokázala metropole v minulosti úspěšně rozvíjet, částečně ustupuje – chce začít více chránit práva řidičů.

Podstatná část evropských velkoměst – například Kodaň, Brusel, Amsterdam nebo Paříž – stále více investuje do cyklistiky. A změny v městském provozu se jim osvědčily.

Francie už řadu let rozšiřuje síť cyklistických tras, letos vyčlenila v rozpočtu na podporu cyklistiky 250 milionů eur. „Můžeme říci, že tento plán byl úspěšný. Používání jízdních kol jsme rozvinuli a zejména v roce 2021 šlo o nejprodávanější způsob dopravy,“ uvedla dříve francouzská premiérka Elizabeth Borneová.

Berlín naopak začal podle kritiků zaostávat. Postupimské náměstí mnoho cyklistů neoslní. „Jsem z Freiburgu v jižním Německu, což je pro cyklisty ráj. V porovnání s tím je to zde dost těžké. Ale lepší se to,“ konstatovala v rozhovoru pro Českou televizi berlínská cyklistka Eva Albersová.

Řidiči motorových vozidel komentují situaci v německé metropoli z jiného úhlu pohledu. „Město cyklostezky bezesporu potřebuje. Ale nemůžete ukrást prostor autům a dát ho cyklistům,“ zdůraznil berlínský řidič Sergej.

Zapovězená auta se vrátila

Berlín je město i spolková země. V nedávných volbách do jejího parlamentu sehrála doprava velkou roli. Křesťanští demokraté téma uchopili a jsou u moci. Některé cyklostezky už neplatí. Na ulici Friedrichstrasse se dříve zapovězená auta vrátila. Další projekty jsou odložené nebo se revidují.

„V zásadě odstraňují všechny výhody udržitelné mobility obyvatel. Všechny je mažou ve prospěch aut ve městě,“ upozornila mluvčí nezávislé instituce Changing Cities Ragnhild Sörensenová.

Berlínští křesťanští demokraté tvrdí, že jen korigují priority předchozích vlád, které byly podle nich nespravedlivé. „Bezpečnost všech druhů dopravy je důležitá. Pro všechny. To zahrnuje chodce, což znamená MHD jako metro, příměstské vlaky a autobusy. Ale také auta,“ kontroval mluvčí německých křesťanských demokratů (CDU) pro dopravu Johannes Kraft.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 4 mminutami

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
před 14 mminutami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggai. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 2 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 5 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 5 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 6 hhodinami
Načítání...