Berlín ruší některé cyklostezky. Nové vedení chce chránit práva řidičů

Nahrávám video

Řada evropských měst se v posledních letech snaží vytěsnit motorová vozidla ze svých center nebo jejich množství aspoň omezit. Zaměřují se na budování kvalitnějších sítí dopravních pruhů pro cyklisty. Nové vedení spolkové země Berlín ale od podpory městské cyklistiky, kterou dokázala metropole v minulosti úspěšně rozvíjet, částečně ustupuje – chce začít více chránit práva řidičů.

Podstatná část evropských velkoměst – například Kodaň, Brusel, Amsterdam nebo Paříž – stále více investuje do cyklistiky. A změny v městském provozu se jim osvědčily.

Francie už řadu let rozšiřuje síť cyklistických tras, letos vyčlenila v rozpočtu na podporu cyklistiky 250 milionů eur. „Můžeme říci, že tento plán byl úspěšný. Používání jízdních kol jsme rozvinuli a zejména v roce 2021 šlo o nejprodávanější způsob dopravy,“ uvedla dříve francouzská premiérka Elizabeth Borneová.

Berlín naopak začal podle kritiků zaostávat. Postupimské náměstí mnoho cyklistů neoslní. „Jsem z Freiburgu v jižním Německu, což je pro cyklisty ráj. V porovnání s tím je to zde dost těžké. Ale lepší se to,“ konstatovala v rozhovoru pro Českou televizi berlínská cyklistka Eva Albersová.

Řidiči motorových vozidel komentují situaci v německé metropoli z jiného úhlu pohledu. „Město cyklostezky bezesporu potřebuje. Ale nemůžete ukrást prostor autům a dát ho cyklistům,“ zdůraznil berlínský řidič Sergej.

Zapovězená auta se vrátila

Berlín je město i spolková země. V nedávných volbách do jejího parlamentu sehrála doprava velkou roli. Křesťanští demokraté téma uchopili a jsou u moci. Některé cyklostezky už neplatí. Na ulici Friedrichstrasse se dříve zapovězená auta vrátila. Další projekty jsou odložené nebo se revidují.

„V zásadě odstraňují všechny výhody udržitelné mobility obyvatel. Všechny je mažou ve prospěch aut ve městě,“ upozornila mluvčí nezávislé instituce Changing Cities Ragnhild Sörensenová.

Berlínští křesťanští demokraté tvrdí, že jen korigují priority předchozích vlád, které byly podle nich nespravedlivé. „Bezpečnost všech druhů dopravy je důležitá. Pro všechny. To zahrnuje chodce, což znamená MHD jako metro, příměstské vlaky a autobusy. Ale také auta,“ kontroval mluvčí německých křesťanských demokratů (CDU) pro dopravu Johannes Kraft.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německé úřady vyšetřují dva útoky na rozvodny, mohlo jít podle nich o sabotáže

Německé úřady vyšetřují dva úterní útoky na rozvodny na východě a na západě země. V obou případech se domnívají, že šlo o sabotáže. V úterý ráno neznámí pachatelé způsobili zkrat v rozvodně u elektrárny Jänschwalde v Braniborsku, ve středu policie ještě informovala o úmyslně způsobeném zkratu v rozvodně v Bergheimu v Severním Porýní-Vestfálsku.
08:21Aktualizovánopřed 12 mminutami

Migrační vlnu do Ceuty z konce července řídilo Maroko, tvrdí španělská policie

Zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě tvrdí, že nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do tohoto španělského města na severu Afriky na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Že tuto informaci policejní zpráva obsahuje, potvrdily ve středu televizi TVE zdroje z justice. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v noci na středuu požádal policejního šéfa Franciska Pardu, aby mu potvrdil informace z policejní zprávy, o které v úterý informoval web El Espaňol.
před 42 mminutami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 50 mminutami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 2 hhodinami

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.