Německo příští rok spustí plovoucí kosmodrom. Chce vypouštět hlavně menší satelity

Už v dubnu 2024 by měla odstartovat z německé části Severního moře ke zkušební vesmírné misi první raketa. Oznámil to v Berlíně na konferenci o vesmíru šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Projekt, který podporuje německá vláda, počítá s tím, že v budoucnu by ze Severního moře mohlo do kosmu startovat až 25 raket ročně.

Německo nechce stavět velký kosmodrom, má v plánu zaměřit se raději na malé satelity, které poskytují důležitá data pro rozvoj digitalizace, zemědělství, dopravy nebo třeba předpovědí počasí. BDI vidí ve vesmíru značný hospodářský potenciál, proto vyzývá vládu, aby do rozvoje ekonomiky spojené s vesmírem výrazně investovala.

„V dubnu 2024 v rámci zkušební mise poprvé vzlétne z mobilní startovací platformy German-Offshore Spaceport Alliance (GOSA) v Severním moři raketa nizozemské společnosti T-Minus,“ slíbil Russwurm. T-Minus Engineering na svém webu uvádí, že se zaměřuje na vědecké suborbitální lety. To je takový let, při kterém raketa může vstoupit do vesmíru, nedosáhne ale oběžné dráhy kolem Země.

Plovoucí kosmodrom

Zmíněná odpalovací plošina je speciální loď, ze které mohou startovat malé rakety. Domovským přístavem bude podle BDI severoněmecký Bremerhaven. Území, ze kterého raketa odstartuje, je v německé výlučné ekonomické zóně, což je oblast do 370 kilometrů od pobřeží.

Německý průmysl vidí v komercializaci kosmu velkou příležitost pro rozvoj ekonomiky země. Okamžitá data, která satelity mohou poskytovat, vnímá jako nepostradatelná pro digitalizaci hospodářství a pro chytré zemědělství, neobejde se bez nich ani autonomní doprava.

„V Německu se musíme vyvarovat zopakování chyb z minulosti v oblastech technologií budoucnosti, jako tomu bylo v případě výroby mikročipů. Následky a náklady těchto chyb nás zatěžují do dnešních dnů,“ řekl Russwurm. „Ve vesmíru nyní hrozí další závislost na jiných zemích a technologických firmách. Nyní nastal čas jednat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...