Německo příští rok spustí plovoucí kosmodrom. Chce vypouštět hlavně menší satelity

Už v dubnu 2024 by měla odstartovat z německé části Severního moře ke zkušební vesmírné misi první raketa. Oznámil to v Berlíně na konferenci o vesmíru šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Projekt, který podporuje německá vláda, počítá s tím, že v budoucnu by ze Severního moře mohlo do kosmu startovat až 25 raket ročně.

Německo nechce stavět velký kosmodrom, má v plánu zaměřit se raději na malé satelity, které poskytují důležitá data pro rozvoj digitalizace, zemědělství, dopravy nebo třeba předpovědí počasí. BDI vidí ve vesmíru značný hospodářský potenciál, proto vyzývá vládu, aby do rozvoje ekonomiky spojené s vesmírem výrazně investovala.

„V dubnu 2024 v rámci zkušební mise poprvé vzlétne z mobilní startovací platformy German-Offshore Spaceport Alliance (GOSA) v Severním moři raketa nizozemské společnosti T-Minus,“ slíbil Russwurm. T-Minus Engineering na svém webu uvádí, že se zaměřuje na vědecké suborbitální lety. To je takový let, při kterém raketa může vstoupit do vesmíru, nedosáhne ale oběžné dráhy kolem Země.

Plovoucí kosmodrom

Zmíněná odpalovací plošina je speciální loď, ze které mohou startovat malé rakety. Domovským přístavem bude podle BDI severoněmecký Bremerhaven. Území, ze kterého raketa odstartuje, je v německé výlučné ekonomické zóně, což je oblast do 370 kilometrů od pobřeží.

Německý průmysl vidí v komercializaci kosmu velkou příležitost pro rozvoj ekonomiky země. Okamžitá data, která satelity mohou poskytovat, vnímá jako nepostradatelná pro digitalizaci hospodářství a pro chytré zemědělství, neobejde se bez nich ani autonomní doprava.

„V Německu se musíme vyvarovat zopakování chyb z minulosti v oblastech technologií budoucnosti, jako tomu bylo v případě výroby mikročipů. Následky a náklady těchto chyb nás zatěžují do dnešních dnů,“ řekl Russwurm. „Ve vesmíru nyní hrozí další závislost na jiných zemích a technologických firmách. Nyní nastal čas jednat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.