Parthenónské mramory, tedy sochařská výzdoba antické Akropole v Aténách, by se aspoň dočasně mohly vrátit do Řecka. Připustil to ředitel Britského muzea, kde jsou už víc než dvě století vystavené. Jejich osud je stejně dlouho zdrojem kontroverzí. Snahy Řecka o jejich navrácení daly nový impuls také lidem v Turecku, kteří se snaží z Berlína zpět do vlasti dostat Pergamonský oltář.
Nad krajinou u západotureckého Izmiru se tyčí akropole starověkého Pergamonu. Někdejší bohatství města stále připomínají rozlehlé ruiny. Ta nejvýznamnější památka zde ale už půldruhého století chybí.
Věhlasný Pergamonský oltář stál nedaleko areálu Akropole. Tam je pochovaný německý inženýr Carl Humann, který jej ve druhé polovině 19. století odvezl do Berlína. V muzeu pod kopcem, ve městě Bergama, je k vidění pouze maketa dva a půl tisíce let starého monumentu. Torzo sochy koně je jediným originálem z oltáře v budově.
„Každý archeologický nález odhaluje historii našeho regionu. Pergamonský oltář je z tohoto pohledu nejdůležitější. Je to mistrovské dílo, jehož absenci zde nemůže nic nahradit,“ uvedla ředitelka archeologického muzea Bergama Nilgün Usturaová.
Oltář byl odvezen bez povolení, tvrdí bývalý starosta
Boj za návrat památky před čtvrtstoletím odstartoval Sefa Taskin. Bývalý starosta města Bergama s odvoláním na archivy mluví o krádeži kulturního dědictví. „Nově prozkoumané dokumenty ukazují, že německý tým většinu oltáře vykopal a tajně odvezl bez povolení,“ prohlásil. Německá strana však tvrdí, že měla povolení od úřadů Osmanské říše. Transport podle ní oltář zachránil před destrukcí.
Pergamonský oltář dal jméno jednomu z nejnavštěvovanějších muzeí Německa. Kvůli rozsáhlé rekonstrukci je sice od loňského října zavřené, úřady v Berlíně jsou ale přesvědčené, že nejznámější exponát zde bude k vidění i po jejím dokončení.
Za návrat památky celé roky veřejně lobbují turečtí experti i politici – až na vedení země. Spolková vláda v Německu tvrdí, že oficiální žádost o navrácení oltáře z Ankary zatím nedostala.
