Alexandr Lukašenko strana 2 z 5

Bezprostřední nebezpečí Česku nehrozí, řekl v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s nárůstem migrace a hrozbou teroristických útoků v předvánočním čase. Zmínil také, že policie zvýšila kontroly vytipovaných míst. Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je současná situace pro vládu výzvou. Podle ní je migrace velké bezpečnostní riziko a to, že je Česko prozatím v bezpečí, je zásluhou i minulých vlád, které se ostře vymezily proti přerozdělování uprchlíků. Zmínila, že je potřeba se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Odborná asistentka z Ústavu politologie Filozofické fakulty univerzity Karlovy Zora Hesová zmínila, že nestačí jen postavit plot, ale je potřeba migraci řešit komplexněji.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je přesvědčen o tom, že Rusko a Ukrajina se ve válce ocitly v patové situaci. Podle něj by měly usednout k jednacímu stolu a diskutovat o ukončení konfliktu. Lukašenko, který je nejbližším spojencem Moskvy, to podle agentury Reuters řekl ve videu zveřejněném na webu běloruské státní agentury Belta.

Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.

Premiéra filmu Hranice od režisérky Agnieszky Hollandové vzbudila v Polsku kontroverze. Snímek sleduje dramatickou cestu nelegálních migrantů skrze pralesy na východě země. Vůči filmu se ostře ohradil polský prezident, premiér i většina členů tamní vlády. Tvůrkyni chodí výhružné zprávy a přemýšlí o tom, že si najme ochranku.

Masové únosy a deportace ukrajinských dětí ruskými agresory na dočasně okupovaných územích jsou jednoznačně genocidou, řekl ve svém úterním vystoupení ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve stejný den se objevila zpráva o tom, že desítky dětí z Donbasu byly převezeny do Běloruska – údajně na ozdravný pobyt.

Když se před třemi lety běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil vítězem voleb a v zemi se bouřlivě protestovalo, našel podporu u Vladimira Putina. Dnes je jeho nejvěrnějším spojencem a pomáhá mu nejen ve válce proti Ukrajině. Lukašenkův režim organizuje provokace s posíláním migrantů ke svým evropským sousedům, které se tím snaží destabilizovat. Směrem dovnitř se pak vypořádává s každým, kdo projeví sebemenší vzdor. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Běloruský soud poslal na tři a půl roku do vězení nezávislou novinářku Larysu Ščyrakovovou, kterou uznal vinnou z „napomáhání extremistickým činnostem“ a „diskreditaci“ Běloruska. Vyšetřovatelé žurnalistku obvinili z toho, že poskytovala informace nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna a stanici Belsat, která vysílá z Polska pro Bělorusy. Informovala o tom Běloruská asociace novinářů. Represe režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka vůči disentu pokračují, podotklo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Tlak na východní hranici Polska roste. Za poslední měsíce se ji pokusilo zdolat na dvacet tisíc lidí, což je o pětinu víc než za celý loňský rok. Většinou míří do Německa. Berlín už na pět set migrantů deportoval zpátky do Polska, celkem chce v první fázi vrátit asi tři tisíce lidí. Zároveň tlačí na Varšavu, aby nelegální migraci zastavila.

Už podruhé za posledních čtrnáct dní musela lotyšská pohraniční stráž varovně vystřelit kvůli nelegální migraci z Běloruska. Podobných případů podle úřadů přibývá. Podle Rigy posílá běžence převážně z Afriky a Blízkého východu do Lotyšska podobně jako do Polska a Litvy totalitní režim Alexandra Lukašenka. V pondělí bude Varšava s baltskými státy jednat o úplném společném uzavření hranic s Běloruskem.

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

Varšava si připomíná Den polské armády přehlídkou, které se v metropoli účastní na dva tisíce vojáků, dvě stovky kusů vojenské techniky a 92 letadel, včetně nově pořízených západních zbraní. Podle listu Rzeczpospolita jsou v ulicích například tanky Abrams nebo raketomety HIMARS. Součástí vojenského defilé, které je u příležitosti tohoto dne prvním od roku 2019, jsou i zahraniční vojáci například ze Spojených států, Británie, Rumunska nebo Chorvatska, napsala stanice TVN 24 na svém webu.

Polsko rozmístí poblíž hranic s Běloruskem kolem deseti tisíc vojáků. Varšava tak chce odradit agresora od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. O zvyšování počtu vojáků, kteří mají podpořit pohraniční stráž u hranic s Běloruskem, informovali polští činitelé už dříve. Varšava tyto kroky podle prohlášení činí v souvislosti s nárůstem migrace a přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

Polsko vyšle další dva tisíce vojáků na hranici s Běloruskem. Je to dvojnásobek toho, co původně žádala pohraniční stráž kvůli zvýšené migraci. Varšava a EU dříve obvinily Minsk, že běžence využil jako hybridní zbraň. V poslední době se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Rusko v reakci na „militarizaci Polska“ oznámilo posílení svých vojsk u západních hranic.

Polsko bedlivě sleduje situaci u hranic s Běloruskem. Na území sousední země, jen pár kilometrů od Polska, cvičí žoldnéři z Wagnerovy skupiny s běloruskou armádou. Varšava se rozhodla přesunout své vojáky zejména do okolí města Suvalky, které leží mezi Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningradem.

Šéf běloruského Červeného kříže Dzmitryj Šaucov řekl, že se jím vedená organizace podílí na odvážení dětí z Ruskem okupovaných ukrajinských území do Běloruska. Vyvolal tím mezinárodní pobouření, napsala agentura AP, podle níž Ukrajina i běloruská opozice odsuzují převoz dětí z obsazených ukrajinských oblastí jako nezákonnou deportaci. Postup běloruského Červeného kříže vyvolal kritiku z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).

Osmnáct dní po vzpouře wagnerovců se na veřejnosti poprvé objevily záběry náčelníka ruského generálního štábu. O osudu Valerije Gerasimova se doteď spekulovalo na mnoha úrovních. Stejně jako o ministru obrany Šojguovi, kterého ale státní média ukázala už dřív. Kreml zatím oznámil, že vůdce vzbouřenců Jevgenij Prigožin se pět dní po nepovedeném povstání setkal s ruským prezidentem a ujistil ho o své loajalitě.

Víkendová vzpoura ruských žoldnéřů, známých jako wagnerovci, která postupně nabrala – navenek – až kabaretních rysů, stále zaměstnává svým nejasným průběhem a výsledkem ruské, ukrajinské i západní vojenské experty či politology. Západní novináři si pak všímají přístupu ruských propagandistů. Ti po počátečním překvapení a nejistotě začali s postupem času význam událostí bagatelizovat. V jejich podání tak nešlo o puč či vzpouru, ale spíše jen o banální spor mezi vysoce postavenými lidmi. A postupně též snižovali roli běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a zdůrazňovali uklidňující i rozhodné vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ruský lídr Vladimir Putin v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. V úterý jejich památku uctil na kremelském náměstí. Podle Putinova spojence Alexandra Lukašenka byla kvůli povstání uvedena do bojové pohotovosti i běloruská armáda. Podle CNN o povstání měly Spojené státy s předstihem detailní informace, které však sdílely jen s některými spojenci.

U Minsku přistálo v úterý ráno před osmou místního času soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina, tvrdí s odvoláním na službu Flightradar24 agentura Reuters i běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských sil. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že wagnerovci předají svou těžkou armádní techniku jednotkám ruské armády. Zpravodajská služba FSB zastavila podle ruské státní agentury TASS Prigožinovo stíhání.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin po téměř dvoudenní odmlce zveřejnil na komunikační platformě Telegram audionahrávku. V ní podle Reuters uvedl, že cílem víkendového tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení. Tento odpor podle něj poukázal na závažné bezpečnostní problémy v Rusku. Bojovníci z řad wagnerovců se nyní přesouvají do Běloruska, kde vzniká tábor pro zhruba osm tisíc lidí, píší média s odkazem na ruský investigativní portál Vjorstka. Informaci ale zpochybnila běloruská opoziční monitorovací skupina.

Ani ne čtyřiadvacet hodin trval pokus o vzpouru, který spustil Jevgenij Prigožin a jeho Wagnerova skupina. Obsadili Rostov na Donu a vydali se směrem k Moskvě. Tým vyjednavačů navenek v čele s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem dokázal najít argumenty, které Prigožina přiměly se stáhnout. O jeho osudu, ale také o budoucnosti čelných ruských armádních představitelů se teď spekuluje.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

„Přiznám se, že mi to moc smysl nedává, alespoň ne ta fakta, která jsou na povrchu, která jsou zjevná. Je to jakési drama, které se zvrhlo nakonec v komedii, ale to neznamená, že pod povrchem neprobíhají jiné věci,“ hodnotí analytik a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) sobotní tažení Wagnerovy skupiny směrem k Moskvě.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.