K ISS zamířila nová posádka. Je v ní i kontroverzní běloruská kosmonautka

K Mezinárodní vesmírné stanici z kosmodromu Bajkonur zamířila po odloženém startu kosmická loď Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou. K orbitální stanici, která je jednou z posledních výsep spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy, letí americká astronautka Tracy C. Dysonová, ruský kosmonaut Oleg Novickij a také první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská. Její výběr pro misi ovšem vyvolává otázky.

Trojice kosmonautů se má podle plánu připojit k ISS po zhruba třech hodinách letu. Pro Dysonovou jde o třetí vesmírný let, pro Novického čtvrtý a pro Vasileuskou první. Ruský kosmonaut a jeho běloruská kolegyně na orbitě stráví jen dvanáct dní a 2. dubna se vrátí zpátky na Zemi, spolu s astronautkou amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Loral O'Harovou, která ISS opustí po více než půlročním pobytu.

Dysonovou návrat čeká za půl roku, s kosmonauty ruské kosmické agentury Roskosmos Nikolajem Čubem a Olegem Kononěnkem. Ti na ISS přiletěli loni 15. září. Kononěnko už letos v únoru překonal rekord nejdelšího nesouvislého pobytu ve vesmíru. Na konci současné mise se stane prvním člověkem, který ve ve vesmíru strávil tisíc dnů. Prvenství si na misi připíše i Vasileuská, která se stane první Běloruskou v kosmu.

Mise odletěla poté, co se ve čtvrtek její start nepodařil. Jen přibližně dvacet sekund před tím, než se měl Sojuz MS-25 z kazachstánského kosmodromu Bajkonur vydat k Mezinárodní vesmírné stanici, byl start zrušený kvůli poklesu napětí v chemickém zdroji elektrického proudu. Podle komentátorů se jednalo o velmi vzácnou situaci pro Sojuz, který má za sebou téměř dva tisíce startů, z toho jen nižší desítky byly zrušené za podobných okolností.

7 minut
Redaktor ČT Martin Lulák o misi Sojuz MS-25
Zdroj: ČT24

Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince Roskosmos oznámil, že se s NASA dohodl na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.

Běloruská kosmonautka

Kontroverze u některých expertů na cesty do kosmu vyvolává účast Bělorusky. Pro misi má totiž minimální kvalifikaci – například je prakticky prvním profesionálním cestovatelem do vesmíru, který nemá univerzitní vzdělání. Astronauti nebo kosmonauti s nižším vzděláním totiž do kosmu létali jen na samotném počátku letů, když se jednalo hlavně o testovací piloty, kteří museli ovládat řízení stroje.

Projekt prvního letu občana samostatného Běloruska byl oficiálně podepsán Vladimírem Putinem a Alexandrem Lukašenkem v dubnu 2022. Již dříve sice lidé narození v Bělorusku do kosmu létali, ale vždy měli ruské občanství, to se týká například i Olega Novického.

Maryna Vasyleuská před startem k ISS
Zdroj: Reuters/Yuri Kochetkov

Už o dva měsíce později uvedla Běloruská akademie věd, že má sto zájemců. Podle webu Spacesleuth nebylo vyhlášeno veřejné výběrové řízení a není tedy jasné, jak výběr vypadal. Jisté naopak je, že do finále výběru se dostalo 29 mužů a žen, jenže pak náhle byli všichni mužští aspiranti vyřazeni.

Na výcvik do Hvězdného městečka u Moskvy se v prosinci roku 2022 dostala už jen šestice žen. Všechny tam potom údajně prošly náročnými testy.

V této elitní skupině byly dvě lékařky, dvě vědkyně a dvě letušky. Poslední den výběru se na místo dostavil i osobně běloruský prezident Alexandr Lukašenko a nechal se vyfotit se dvěma kandidátkami – lékařkou Anastasií Lenkovou a právě Marynou Vasileuskou. Později už běloruský prezident preferoval snímky jen s Vasileuskou.

Kdo s koho: špičková vědkyně proti tanečnici

Oficiální údaje běloruské strany jsou velmi omezené. O osmadvacetileté doktorce Anastasii Lenkové říkají jen její profesi a specializaci – je pediatrička a radioložka. Spacesleuth ale zjistil víc: roku 2019 získala běloruské ocenění jako vynikající mladá lékařka, studovala a pracovala ve Velké Británii a v Rusku. Je autorkou mnoha lékařských a vědeckých prací a svou práci prezentovala na konferencích v západní Evropě.

Přesto nevyhrála.

Maryna Vasileuská
Zdroj: https://cosmos.1.bg/

Vítězkou a první běloruskou kosmonautkou se naopak stala třiatřicetiletá Maryna Vasileuská, jejíž kariéra ke kosmonautice příliš nesměřovala. Oficiální životopis mluví o tom, že od roku 2017 se živí jako letuška a také vyučuje palubní posádky letadel. Mezi lety 2002 a 2017 pracovala jako tanečnice společenských tanců, ale blogerům se nepodařil najít žádný její úspěch v tomto oboru. Co se týká jejího vzdělání, ukončila ho údajně v šestnácti letech, aby se mohla plně věnovat tanci.

Na svém školním tablu se popisuje jako „veselá, nikoliv frivolní“ – a přiznává se, že je schopná „zoufalých činů.“

Školní tablo Maryny Vasileuské
Zdroj: Zerkalo.io

Do roku 2017 o ní není ani žádná vysledovatelná zmínka na sociálních sítích a není tedy vlastně vůbec jasné, co v té době dělala. „Pravděpodobně dělala ve své kariéře jiné věci, které jí umožnily být vybrána jako astronautka. Nebo možná cokoli jiného, ​​co dělala, jí poskytlo spojení, jež jí pomohla najít vlivnou podporu. Každopádně jí přeji hodně štěstí,“ dodává Tonny Quinn, který blog Spesleuth provozuje.

Důležité je, že musela projít všemi testy a školeními, jež jsou k letu na ISS nutné a její kolegové její schopnosti v rozhovorech chválili. Není ale jasné, co bude na ISS dělat. Běloruská akademie věd, která má tento let na starost, nezveřejnila detaily o tom, jaký by měl být obsah projektů Vasileuské.

Ani její poražená konkurentka se ale podle Lukašenka nemusí obávat. Při výběru kandidátkám řekl: „Nebojte se. Kdo nepoletí poprvé, poletí příště. Práce je dost pro všechny. Děkuji mnohokrát. Myslím, že se potkáme víckrát.“

Pro srovnání: Loral O'Harová z NASA, která se bude vracet z ISS společně s Vasileuskou, získala roku 2005 bakalářský titul v oboru leteckého inženýrství na University of Kansas a magisterský titul v oboru letectví a kosmonautiky na Purdue University v roce 2009. Během školy pracovala pro Rocketplane Limited v Oklahoma City, od roku 2009 začala pracovat v oceánografickém institutu Woods Hole. Podílela se tam na modernizacích hlubinné ponorky DSV Alvin a pracovala jako inženýrka a datová analytička dálkově ovládaného vozidla Jason.

Loral O'Harová
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 8 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 13 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 13 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...