K ISS zamířila nová posádka. Je v ní i kontroverzní běloruská kosmonautka

K Mezinárodní vesmírné stanici z kosmodromu Bajkonur zamířila po odloženém startu kosmická loď Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou. K orbitální stanici, která je jednou z posledních výsep spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy, letí americká astronautka Tracy C. Dysonová, ruský kosmonaut Oleg Novickij a také první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská. Její výběr pro misi ovšem vyvolává otázky.

Trojice kosmonautů se má podle plánu připojit k ISS po zhruba třech hodinách letu. Pro Dysonovou jde o třetí vesmírný let, pro Novického čtvrtý a pro Vasileuskou první. Ruský kosmonaut a jeho běloruská kolegyně na orbitě stráví jen dvanáct dní a 2. dubna se vrátí zpátky na Zemi, spolu s astronautkou amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Loral O'Harovou, která ISS opustí po více než půlročním pobytu.

Dysonovou návrat čeká za půl roku, s kosmonauty ruské kosmické agentury Roskosmos Nikolajem Čubem a Olegem Kononěnkem. Ti na ISS přiletěli loni 15. září. Kononěnko už letos v únoru překonal rekord nejdelšího nesouvislého pobytu ve vesmíru. Na konci současné mise se stane prvním člověkem, který ve ve vesmíru strávil tisíc dnů. Prvenství si na misi připíše i Vasileuská, která se stane první Běloruskou v kosmu.

Mise odletěla poté, co se ve čtvrtek její start nepodařil. Jen přibližně dvacet sekund před tím, než se měl Sojuz MS-25 z kazachstánského kosmodromu Bajkonur vydat k Mezinárodní vesmírné stanici, byl start zrušený kvůli poklesu napětí v chemickém zdroji elektrického proudu. Podle komentátorů se jednalo o velmi vzácnou situaci pro Sojuz, který má za sebou téměř dva tisíce startů, z toho jen nižší desítky byly zrušené za podobných okolností.

7 minut
Redaktor ČT Martin Lulák o misi Sojuz MS-25
Zdroj: ČT24

Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince Roskosmos oznámil, že se s NASA dohodl na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.

Běloruská kosmonautka

Kontroverze u některých expertů na cesty do kosmu vyvolává účast Bělorusky. Pro misi má totiž minimální kvalifikaci – například je prakticky prvním profesionálním cestovatelem do vesmíru, který nemá univerzitní vzdělání. Astronauti nebo kosmonauti s nižším vzděláním totiž do kosmu létali jen na samotném počátku letů, když se jednalo hlavně o testovací piloty, kteří museli ovládat řízení stroje.

Projekt prvního letu občana samostatného Běloruska byl oficiálně podepsán Vladimírem Putinem a Alexandrem Lukašenkem v dubnu 2022. Již dříve sice lidé narození v Bělorusku do kosmu létali, ale vždy měli ruské občanství, to se týká například i Olega Novického.

Maryna Vasyleuská před startem k ISS
Zdroj: Reuters/Yuri Kochetkov

Už o dva měsíce později uvedla Běloruská akademie věd, že má sto zájemců. Podle webu Spacesleuth nebylo vyhlášeno veřejné výběrové řízení a není tedy jasné, jak výběr vypadal. Jisté naopak je, že do finále výběru se dostalo 29 mužů a žen, jenže pak náhle byli všichni mužští aspiranti vyřazeni.

Na výcvik do Hvězdného městečka u Moskvy se v prosinci roku 2022 dostala už jen šestice žen. Všechny tam potom údajně prošly náročnými testy.

V této elitní skupině byly dvě lékařky, dvě vědkyně a dvě letušky. Poslední den výběru se na místo dostavil i osobně běloruský prezident Alexandr Lukašenko a nechal se vyfotit se dvěma kandidátkami – lékařkou Anastasií Lenkovou a právě Marynou Vasileuskou. Později už běloruský prezident preferoval snímky jen s Vasileuskou.

Kdo s koho: špičková vědkyně proti tanečnici

Oficiální údaje běloruské strany jsou velmi omezené. O osmadvacetileté doktorce Anastasii Lenkové říkají jen její profesi a specializaci – je pediatrička a radioložka. Spacesleuth ale zjistil víc: roku 2019 získala běloruské ocenění jako vynikající mladá lékařka, studovala a pracovala ve Velké Británii a v Rusku. Je autorkou mnoha lékařských a vědeckých prací a svou práci prezentovala na konferencích v západní Evropě.

Přesto nevyhrála.

Maryna Vasileuská
Zdroj: https://cosmos.1.bg/

Vítězkou a první běloruskou kosmonautkou se naopak stala třiatřicetiletá Maryna Vasileuská, jejíž kariéra ke kosmonautice příliš nesměřovala. Oficiální životopis mluví o tom, že od roku 2017 se živí jako letuška a také vyučuje palubní posádky letadel. Mezi lety 2002 a 2017 pracovala jako tanečnice společenských tanců, ale blogerům se nepodařil najít žádný její úspěch v tomto oboru. Co se týká jejího vzdělání, ukončila ho údajně v šestnácti letech, aby se mohla plně věnovat tanci.

Na svém školním tablu se popisuje jako „veselá, nikoliv frivolní“ – a přiznává se, že je schopná „zoufalých činů.“

Školní tablo Maryny Vasileuské
Zdroj: Zerkalo.io

Do roku 2017 o ní není ani žádná vysledovatelná zmínka na sociálních sítích a není tedy vlastně vůbec jasné, co v té době dělala. „Pravděpodobně dělala ve své kariéře jiné věci, které jí umožnily být vybrána jako astronautka. Nebo možná cokoli jiného, ​​co dělala, jí poskytlo spojení, jež jí pomohla najít vlivnou podporu. Každopádně jí přeji hodně štěstí,“ dodává Tonny Quinn, který blog Spesleuth provozuje.

Důležité je, že musela projít všemi testy a školeními, jež jsou k letu na ISS nutné a její kolegové její schopnosti v rozhovorech chválili. Není ale jasné, co bude na ISS dělat. Běloruská akademie věd, která má tento let na starost, nezveřejnila detaily o tom, jaký by měl být obsah projektů Vasileuské.

Ani její poražená konkurentka se ale podle Lukašenka nemusí obávat. Při výběru kandidátkám řekl: „Nebojte se. Kdo nepoletí poprvé, poletí příště. Práce je dost pro všechny. Děkuji mnohokrát. Myslím, že se potkáme víckrát.“

Pro srovnání: Loral O'Harová z NASA, která se bude vracet z ISS společně s Vasileuskou, získala roku 2005 bakalářský titul v oboru leteckého inženýrství na University of Kansas a magisterský titul v oboru letectví a kosmonautiky na Purdue University v roce 2009. Během školy pracovala pro Rocketplane Limited v Oklahoma City, od roku 2009 začala pracovat v oceánografickém institutu Woods Hole. Podílela se tam na modernizacích hlubinné ponorky DSV Alvin a pracovala jako inženýrka a datová analytička dálkově ovládaného vozidla Jason.

Loral O'Harová
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 6 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 7 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 10 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 12 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 15 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...