K ISS zamířila nová posádka. Je v ní i kontroverzní běloruská kosmonautka

K Mezinárodní vesmírné stanici z kosmodromu Bajkonur zamířila po odloženém startu kosmická loď Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou. K orbitální stanici, která je jednou z posledních výsep spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy, letí americká astronautka Tracy C. Dysonová, ruský kosmonaut Oleg Novickij a také první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská. Její výběr pro misi ovšem vyvolává otázky.

Trojice kosmonautů se má podle plánu připojit k ISS po zhruba třech hodinách letu. Pro Dysonovou jde o třetí vesmírný let, pro Novického čtvrtý a pro Vasileuskou první. Ruský kosmonaut a jeho běloruská kolegyně na orbitě stráví jen dvanáct dní a 2. dubna se vrátí zpátky na Zemi, spolu s astronautkou amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Loral O'Harovou, která ISS opustí po více než půlročním pobytu.

Dysonovou návrat čeká za půl roku, s kosmonauty ruské kosmické agentury Roskosmos Nikolajem Čubem a Olegem Kononěnkem. Ti na ISS přiletěli loni 15. září. Kononěnko už letos v únoru překonal rekord nejdelšího nesouvislého pobytu ve vesmíru. Na konci současné mise se stane prvním člověkem, který ve ve vesmíru strávil tisíc dnů. Prvenství si na misi připíše i Vasileuská, která se stane první Běloruskou v kosmu.

Mise odletěla poté, co se ve čtvrtek její start nepodařil. Jen přibližně dvacet sekund před tím, než se měl Sojuz MS-25 z kazachstánského kosmodromu Bajkonur vydat k Mezinárodní vesmírné stanici, byl start zrušený kvůli poklesu napětí v chemickém zdroji elektrického proudu. Podle komentátorů se jednalo o velmi vzácnou situaci pro Sojuz, který má za sebou téměř dva tisíce startů, z toho jen nižší desítky byly zrušené za podobných okolností.

7 minut
Redaktor ČT Martin Lulák o misi Sojuz MS-25
Zdroj: ČT24

Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince Roskosmos oznámil, že se s NASA dohodl na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.

Běloruská kosmonautka

Kontroverze u některých expertů na cesty do kosmu vyvolává účast Bělorusky. Pro misi má totiž minimální kvalifikaci – například je prakticky prvním profesionálním cestovatelem do vesmíru, který nemá univerzitní vzdělání. Astronauti nebo kosmonauti s nižším vzděláním totiž do kosmu létali jen na samotném počátku letů, když se jednalo hlavně o testovací piloty, kteří museli ovládat řízení stroje.

Projekt prvního letu občana samostatného Běloruska byl oficiálně podepsán Vladimírem Putinem a Alexandrem Lukašenkem v dubnu 2022. Již dříve sice lidé narození v Bělorusku do kosmu létali, ale vždy měli ruské občanství, to se týká například i Olega Novického.

Maryna Vasyleuská před startem k ISS
Zdroj: Reuters/Yuri Kochetkov

Už o dva měsíce později uvedla Běloruská akademie věd, že má sto zájemců. Podle webu Spacesleuth nebylo vyhlášeno veřejné výběrové řízení a není tedy jasné, jak výběr vypadal. Jisté naopak je, že do finále výběru se dostalo 29 mužů a žen, jenže pak náhle byli všichni mužští aspiranti vyřazeni.

Na výcvik do Hvězdného městečka u Moskvy se v prosinci roku 2022 dostala už jen šestice žen. Všechny tam potom údajně prošly náročnými testy.

V této elitní skupině byly dvě lékařky, dvě vědkyně a dvě letušky. Poslední den výběru se na místo dostavil i osobně běloruský prezident Alexandr Lukašenko a nechal se vyfotit se dvěma kandidátkami – lékařkou Anastasií Lenkovou a právě Marynou Vasileuskou. Později už běloruský prezident preferoval snímky jen s Vasileuskou.

Kdo s koho: špičková vědkyně proti tanečnici

Oficiální údaje běloruské strany jsou velmi omezené. O osmadvacetileté doktorce Anastasii Lenkové říkají jen její profesi a specializaci – je pediatrička a radioložka. Spacesleuth ale zjistil víc: roku 2019 získala běloruské ocenění jako vynikající mladá lékařka, studovala a pracovala ve Velké Británii a v Rusku. Je autorkou mnoha lékařských a vědeckých prací a svou práci prezentovala na konferencích v západní Evropě.

Přesto nevyhrála.

Maryna Vasileuská
Zdroj: https://cosmos.1.bg/

Vítězkou a první běloruskou kosmonautkou se naopak stala třiatřicetiletá Maryna Vasileuská, jejíž kariéra ke kosmonautice příliš nesměřovala. Oficiální životopis mluví o tom, že od roku 2017 se živí jako letuška a také vyučuje palubní posádky letadel. Mezi lety 2002 a 2017 pracovala jako tanečnice společenských tanců, ale blogerům se nepodařil najít žádný její úspěch v tomto oboru. Co se týká jejího vzdělání, ukončila ho údajně v šestnácti letech, aby se mohla plně věnovat tanci.

Na svém školním tablu se popisuje jako „veselá, nikoliv frivolní“ – a přiznává se, že je schopná „zoufalých činů.“

Školní tablo Maryny Vasileuské
Zdroj: Zerkalo.io

Do roku 2017 o ní není ani žádná vysledovatelná zmínka na sociálních sítích a není tedy vlastně vůbec jasné, co v té době dělala. „Pravděpodobně dělala ve své kariéře jiné věci, které jí umožnily být vybrána jako astronautka. Nebo možná cokoli jiného, ​​co dělala, jí poskytlo spojení, jež jí pomohla najít vlivnou podporu. Každopádně jí přeji hodně štěstí,“ dodává Tonny Quinn, který blog Spesleuth provozuje.

Důležité je, že musela projít všemi testy a školeními, jež jsou k letu na ISS nutné a její kolegové její schopnosti v rozhovorech chválili. Není ale jasné, co bude na ISS dělat. Běloruská akademie věd, která má tento let na starost, nezveřejnila detaily o tom, jaký by měl být obsah projektů Vasileuské.

Ani její poražená konkurentka se ale podle Lukašenka nemusí obávat. Při výběru kandidátkám řekl: „Nebojte se. Kdo nepoletí poprvé, poletí příště. Práce je dost pro všechny. Děkuji mnohokrát. Myslím, že se potkáme víckrát.“

Pro srovnání: Loral O'Harová z NASA, která se bude vracet z ISS společně s Vasileuskou, získala roku 2005 bakalářský titul v oboru leteckého inženýrství na University of Kansas a magisterský titul v oboru letectví a kosmonautiky na Purdue University v roce 2009. Během školy pracovala pro Rocketplane Limited v Oklahoma City, od roku 2009 začala pracovat v oceánografickém institutu Woods Hole. Podílela se tam na modernizacích hlubinné ponorky DSV Alvin a pracovala jako inženýrka a datová analytička dálkově ovládaného vozidla Jason.

Loral O'Harová
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 30 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...