K ISS zamířila nová posádka. Je v ní i kontroverzní běloruská kosmonautka

K Mezinárodní vesmírné stanici z kosmodromu Bajkonur zamířila po odloženém startu kosmická loď Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou. K orbitální stanici, která je jednou z posledních výsep spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy, letí americká astronautka Tracy C. Dysonová, ruský kosmonaut Oleg Novickij a také první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská. Její výběr pro misi ovšem vyvolává otázky.

Trojice kosmonautů se má podle plánu připojit k ISS po zhruba třech hodinách letu. Pro Dysonovou jde o třetí vesmírný let, pro Novického čtvrtý a pro Vasileuskou první. Ruský kosmonaut a jeho běloruská kolegyně na orbitě stráví jen dvanáct dní a 2. dubna se vrátí zpátky na Zemi, spolu s astronautkou amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Loral O'Harovou, která ISS opustí po více než půlročním pobytu.

Dysonovou návrat čeká za půl roku, s kosmonauty ruské kosmické agentury Roskosmos Nikolajem Čubem a Olegem Kononěnkem. Ti na ISS přiletěli loni 15. září. Kononěnko už letos v únoru překonal rekord nejdelšího nesouvislého pobytu ve vesmíru. Na konci současné mise se stane prvním člověkem, který ve ve vesmíru strávil tisíc dnů. Prvenství si na misi připíše i Vasileuská, která se stane první Běloruskou v kosmu.

Mise odletěla poté, co se ve čtvrtek její start nepodařil. Jen přibližně dvacet sekund před tím, než se měl Sojuz MS-25 z kazachstánského kosmodromu Bajkonur vydat k Mezinárodní vesmírné stanici, byl start zrušený kvůli poklesu napětí v chemickém zdroji elektrického proudu. Podle komentátorů se jednalo o velmi vzácnou situaci pro Sojuz, který má za sebou téměř dva tisíce startů, z toho jen nižší desítky byly zrušené za podobných okolností.

Nahrávám video

Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince Roskosmos oznámil, že se s NASA dohodl na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.

Běloruská kosmonautka

Kontroverze u některých expertů na cesty do kosmu vyvolává účast Bělorusky. Pro misi má totiž minimální kvalifikaci – například je prakticky prvním profesionálním cestovatelem do vesmíru, který nemá univerzitní vzdělání. Astronauti nebo kosmonauti s nižším vzděláním totiž do kosmu létali jen na samotném počátku letů, když se jednalo hlavně o testovací piloty, kteří museli ovládat řízení stroje.

Projekt prvního letu občana samostatného Běloruska byl oficiálně podepsán Vladimírem Putinem a Alexandrem Lukašenkem v dubnu 2022. Již dříve sice lidé narození v Bělorusku do kosmu létali, ale vždy měli ruské občanství, to se týká například i Olega Novického.

Maryna Vasyleuská před startem k ISS
Zdroj: Reuters/Yuri Kochetkov

Už o dva měsíce později uvedla Běloruská akademie věd, že má sto zájemců. Podle webu Spacesleuth nebylo vyhlášeno veřejné výběrové řízení a není tedy jasné, jak výběr vypadal. Jisté naopak je, že do finále výběru se dostalo 29 mužů a žen, jenže pak náhle byli všichni mužští aspiranti vyřazeni.

Na výcvik do Hvězdného městečka u Moskvy se v prosinci roku 2022 dostala už jen šestice žen. Všechny tam potom údajně prošly náročnými testy.

V této elitní skupině byly dvě lékařky, dvě vědkyně a dvě letušky. Poslední den výběru se na místo dostavil i osobně běloruský prezident Alexandr Lukašenko a nechal se vyfotit se dvěma kandidátkami – lékařkou Anastasií Lenkovou a právě Marynou Vasileuskou. Později už běloruský prezident preferoval snímky jen s Vasileuskou.

Kdo s koho: špičková vědkyně proti tanečnici

Oficiální údaje běloruské strany jsou velmi omezené. O osmadvacetileté doktorce Anastasii Lenkové říkají jen její profesi a specializaci – je pediatrička a radioložka. Spacesleuth ale zjistil víc: roku 2019 získala běloruské ocenění jako vynikající mladá lékařka, studovala a pracovala ve Velké Británii a v Rusku. Je autorkou mnoha lékařských a vědeckých prací a svou práci prezentovala na konferencích v západní Evropě.

Přesto nevyhrála.

Maryna Vasileuská
Zdroj: https://cosmos.1.bg/

Vítězkou a první běloruskou kosmonautkou se naopak stala třiatřicetiletá Maryna Vasileuská, jejíž kariéra ke kosmonautice příliš nesměřovala. Oficiální životopis mluví o tom, že od roku 2017 se živí jako letuška a také vyučuje palubní posádky letadel. Mezi lety 2002 a 2017 pracovala jako tanečnice společenských tanců, ale blogerům se nepodařil najít žádný její úspěch v tomto oboru. Co se týká jejího vzdělání, ukončila ho údajně v šestnácti letech, aby se mohla plně věnovat tanci.

Na svém školním tablu se popisuje jako „veselá, nikoliv frivolní“ – a přiznává se, že je schopná „zoufalých činů.“

Školní tablo Maryny Vasileuské
Zdroj: Zerkalo.io

Do roku 2017 o ní není ani žádná vysledovatelná zmínka na sociálních sítích a není tedy vlastně vůbec jasné, co v té době dělala. „Pravděpodobně dělala ve své kariéře jiné věci, které jí umožnily být vybrána jako astronautka. Nebo možná cokoli jiného, ​​co dělala, jí poskytlo spojení, jež jí pomohla najít vlivnou podporu. Každopádně jí přeji hodně štěstí,“ dodává Tonny Quinn, který blog Spesleuth provozuje.

Důležité je, že musela projít všemi testy a školeními, jež jsou k letu na ISS nutné a její kolegové její schopnosti v rozhovorech chválili. Není ale jasné, co bude na ISS dělat. Běloruská akademie věd, která má tento let na starost, nezveřejnila detaily o tom, jaký by měl být obsah projektů Vasileuské.

Ani její poražená konkurentka se ale podle Lukašenka nemusí obávat. Při výběru kandidátkám řekl: „Nebojte se. Kdo nepoletí poprvé, poletí příště. Práce je dost pro všechny. Děkuji mnohokrát. Myslím, že se potkáme víckrát.“

Pro srovnání: Loral O'Harová z NASA, která se bude vracet z ISS společně s Vasileuskou, získala roku 2005 bakalářský titul v oboru leteckého inženýrství na University of Kansas a magisterský titul v oboru letectví a kosmonautiky na Purdue University v roce 2009. Během školy pracovala pro Rocketplane Limited v Oklahoma City, od roku 2009 začala pracovat v oceánografickém institutu Woods Hole. Podílela se tam na modernizacích hlubinné ponorky DSV Alvin a pracovala jako inženýrka a datová analytička dálkově ovládaného vozidla Jason.

Loral O'Harová
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 15 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...