K ISS zamířila nová posádka. Je v ní i kontroverzní běloruská kosmonautka

K Mezinárodní vesmírné stanici z kosmodromu Bajkonur zamířila po odloženém startu kosmická loď Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou. K orbitální stanici, která je jednou z posledních výsep spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy, letí americká astronautka Tracy C. Dysonová, ruský kosmonaut Oleg Novickij a také první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská. Její výběr pro misi ovšem vyvolává otázky.

Trojice kosmonautů se má podle plánu připojit k ISS po zhruba třech hodinách letu. Pro Dysonovou jde o třetí vesmírný let, pro Novického čtvrtý a pro Vasileuskou první. Ruský kosmonaut a jeho běloruská kolegyně na orbitě stráví jen dvanáct dní a 2. dubna se vrátí zpátky na Zemi, spolu s astronautkou amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Loral O'Harovou, která ISS opustí po více než půlročním pobytu.

Dysonovou návrat čeká za půl roku, s kosmonauty ruské kosmické agentury Roskosmos Nikolajem Čubem a Olegem Kononěnkem. Ti na ISS přiletěli loni 15. září. Kononěnko už letos v únoru překonal rekord nejdelšího nesouvislého pobytu ve vesmíru. Na konci současné mise se stane prvním člověkem, který ve ve vesmíru strávil tisíc dnů. Prvenství si na misi připíše i Vasileuská, která se stane první Běloruskou v kosmu.

Mise odletěla poté, co se ve čtvrtek její start nepodařil. Jen přibližně dvacet sekund před tím, než se měl Sojuz MS-25 z kazachstánského kosmodromu Bajkonur vydat k Mezinárodní vesmírné stanici, byl start zrušený kvůli poklesu napětí v chemickém zdroji elektrického proudu. Podle komentátorů se jednalo o velmi vzácnou situaci pro Sojuz, který má za sebou téměř dva tisíce startů, z toho jen nižší desítky byly zrušené za podobných okolností.

Nahrávám video

Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince Roskosmos oznámil, že se s NASA dohodl na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.

Běloruská kosmonautka

Kontroverze u některých expertů na cesty do kosmu vyvolává účast Bělorusky. Pro misi má totiž minimální kvalifikaci – například je prakticky prvním profesionálním cestovatelem do vesmíru, který nemá univerzitní vzdělání. Astronauti nebo kosmonauti s nižším vzděláním totiž do kosmu létali jen na samotném počátku letů, když se jednalo hlavně o testovací piloty, kteří museli ovládat řízení stroje.

Projekt prvního letu občana samostatného Běloruska byl oficiálně podepsán Vladimírem Putinem a Alexandrem Lukašenkem v dubnu 2022. Již dříve sice lidé narození v Bělorusku do kosmu létali, ale vždy měli ruské občanství, to se týká například i Olega Novického.

Maryna Vasyleuská před startem k ISS
Zdroj: Reuters/Yuri Kochetkov

Už o dva měsíce později uvedla Běloruská akademie věd, že má sto zájemců. Podle webu Spacesleuth nebylo vyhlášeno veřejné výběrové řízení a není tedy jasné, jak výběr vypadal. Jisté naopak je, že do finále výběru se dostalo 29 mužů a žen, jenže pak náhle byli všichni mužští aspiranti vyřazeni.

Na výcvik do Hvězdného městečka u Moskvy se v prosinci roku 2022 dostala už jen šestice žen. Všechny tam potom údajně prošly náročnými testy.

V této elitní skupině byly dvě lékařky, dvě vědkyně a dvě letušky. Poslední den výběru se na místo dostavil i osobně běloruský prezident Alexandr Lukašenko a nechal se vyfotit se dvěma kandidátkami – lékařkou Anastasií Lenkovou a právě Marynou Vasileuskou. Později už běloruský prezident preferoval snímky jen s Vasileuskou.

Kdo s koho: špičková vědkyně proti tanečnici

Oficiální údaje běloruské strany jsou velmi omezené. O osmadvacetileté doktorce Anastasii Lenkové říkají jen její profesi a specializaci – je pediatrička a radioložka. Spacesleuth ale zjistil víc: roku 2019 získala běloruské ocenění jako vynikající mladá lékařka, studovala a pracovala ve Velké Británii a v Rusku. Je autorkou mnoha lékařských a vědeckých prací a svou práci prezentovala na konferencích v západní Evropě.

Přesto nevyhrála.

Maryna Vasileuská
Zdroj: https://cosmos.1.bg/

Vítězkou a první běloruskou kosmonautkou se naopak stala třiatřicetiletá Maryna Vasileuská, jejíž kariéra ke kosmonautice příliš nesměřovala. Oficiální životopis mluví o tom, že od roku 2017 se živí jako letuška a také vyučuje palubní posádky letadel. Mezi lety 2002 a 2017 pracovala jako tanečnice společenských tanců, ale blogerům se nepodařil najít žádný její úspěch v tomto oboru. Co se týká jejího vzdělání, ukončila ho údajně v šestnácti letech, aby se mohla plně věnovat tanci.

Na svém školním tablu se popisuje jako „veselá, nikoliv frivolní“ – a přiznává se, že je schopná „zoufalých činů.“

Školní tablo Maryny Vasileuské
Zdroj: Zerkalo.io

Do roku 2017 o ní není ani žádná vysledovatelná zmínka na sociálních sítích a není tedy vlastně vůbec jasné, co v té době dělala. „Pravděpodobně dělala ve své kariéře jiné věci, které jí umožnily být vybrána jako astronautka. Nebo možná cokoli jiného, ​​co dělala, jí poskytlo spojení, jež jí pomohla najít vlivnou podporu. Každopádně jí přeji hodně štěstí,“ dodává Tonny Quinn, který blog Spesleuth provozuje.

Důležité je, že musela projít všemi testy a školeními, jež jsou k letu na ISS nutné a její kolegové její schopnosti v rozhovorech chválili. Není ale jasné, co bude na ISS dělat. Běloruská akademie věd, která má tento let na starost, nezveřejnila detaily o tom, jaký by měl být obsah projektů Vasileuské.

Ani její poražená konkurentka se ale podle Lukašenka nemusí obávat. Při výběru kandidátkám řekl: „Nebojte se. Kdo nepoletí poprvé, poletí příště. Práce je dost pro všechny. Děkuji mnohokrát. Myslím, že se potkáme víckrát.“

Pro srovnání: Loral O'Harová z NASA, která se bude vracet z ISS společně s Vasileuskou, získala roku 2005 bakalářský titul v oboru leteckého inženýrství na University of Kansas a magisterský titul v oboru letectví a kosmonautiky na Purdue University v roce 2009. Během školy pracovala pro Rocketplane Limited v Oklahoma City, od roku 2009 začala pracovat v oceánografickém institutu Woods Hole. Podílela se tam na modernizacích hlubinné ponorky DSV Alvin a pracovala jako inženýrka a datová analytička dálkově ovládaného vozidla Jason.

Loral O'Harová
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 16 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 18 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 18 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 19 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 21 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.