Alexandr Lukašenko strana 4 z 5

Přestože k sobě chovají osobní averzi, jsou lídři Ruska a Běloruska aktuálně nejbližšími spojenci. Vladimir Putin pomohl Alexandru Lukašenkovi udržet se po masových protestech u moci, on mu za to poskytuje přístup k ukrajinské hranici. Za rok velké ruské invaze na Ukrajinu se ale spekuluje o mezích tohoto spojenectví z rozumu a zda nemůže přerůst v přímé zapojení běloruských jednotek do bojů proti Ukrajině. Už jen samotná hrozba zapojení Běloruska do konfliktu je podle analytiků pro bránící se Ukrajince dostatečnou zátěží.

Nejméně šest lidí zahynulo při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson, informují ukrajinská média. Další lidé jsou zranění. Podle místních novinářů, kteří se odvolávají na výpovědi svědků, ostřelovala okupační vojska mimo jiné centrum města, přičemž zasáhla zastávku veřejné dopravy, kde se zdržovalo mnoho lidí. Agresivní rétoriku vůči Ukrajině mezitím stupňuje Bělorusko, Kyjev ale nyní akutní hrozbu ze strany Minsku nevidí.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Do bojů na východě Ukrajiny proti ruským okupantům se zapojil i pluk Kalinovského, který je složený z běloruských dobrovolníků. Pět měsíců v něm sloužil také Hleb Huňko. Přihlásil se hned na začátku války, 25. února 2022. Ten den mu bylo osmnáct let. Dokud bude v Bělorusku u moci Alexandr Lukašenko, do vlasti se Huňko vrátit nemůže. Hrozí mu tam totiž smrt nebo dlouhé vězení za zapojení do bojů na Ukrajině. Huňko však věří, že režim brzy padne. Natáčel s ním David Miřejovský.

Rusko se snaží v Srbsku naverbovat bojovníky do konfliktu na Ukrajině. Protestoval proti tomu srbský prezident Aleksandar Vučić, který tento týden také prohlásil, že Krym i Donbas vnímá jako část Ukrajiny. Tradiční evropský spojenec Moskvy však nepřijal žádné protiruské sankce a z federace levně nakupuje zemní plyn. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho navíc uvedla, že americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má zcela jiný styl než šéf Kremlu Vladimir Putin, který jen vnukává strach. Ve čtvrtečních Událostech, komentářích to řekl bývalý velitel amerických vojsk v Evropě Ben Hodges. Systém Patriot, který slíbily dodat válkou sužované zemi Spojené státy, podle něj zlepší bojeschopnost Ukrajiny, je ale potřeba mít realistická očekávání.

Zdá se, že Rusům se útoky na energetickou infrastrukturu daří zahltit velení ukrajinské armády, takže po dobytí Chersonu nedošlo k další velké akci. Je ovšem otázkou, jak dlouho tato eskalace vydrží, řekl v úterních Událostech, komentářích bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka. Politolog Emil Aslan připustil, že pokračující konflikt, který trvá už tři sta dní, svým způsobem českou veřejnost unavuje, podobné je to podle něj i v dalších státech.

Volodymyr Zelenskyj v úterý navštívil město Bachmut v Doněcké oblasti, kde se mezi ukrajinskými vojáky a ruskými invazními silami odehrávají ty nejtěžší boje. Informovala o tom kancelář ukrajinského prezidenta a tamní média na Telegramu. Ruská plnohodnotná pozemní invaze na Ukrajinu trvá už tři sta dní.

Diplomat Jiří Čistecký bude v Rusku působit jako zástupce velvyslance. Velvyslancem zůstane Vítězslav Pivoňka, jeho post Česko rušit nebude. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj nechce prozatím ambasadorskou pozici v Moskvě nahradit místem chargé d'affaires. Tématem nedělního pořadu byly také útoky ruských sil na ukrajinskou infrastrukturu. „Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že prohrává,“ sdělil náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s Lipavským shodl, že pomoc Ukrajině musí pokračovat. Lipavský také prozradil, že na resortu zahraničí vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím vůči Rusku.

Zatímco Ukrajinu ve válce proti ruským okupantům podporuje řada západních zemí, Rusko má jen omezené množství spojenců. Mezi nejvýznamnější patří Bělorusko, které s Ukrajinou sousedí. Moskvě poskytlo své území k vedení operací proti Kyjevu a okupačním silám dodává vojenské vybavení. Kreml však na Minsk zřejmě tlačí k většímu zapojení do konfliktu. Ukrajinské tajné služby mluví o hrozbě útoku pod falešnou vlajkou na běloruskou jadernou elektrárnu nebo o podezřelém úmrtí běloruského ministra zahraničí.

V Oslu v sobotu převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů – ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta a zakladatele organizace Vjasna Alese Bjaljackého. Místo Bjaljackého, kterému běloruský režim neumožnil vycestovat do norské metropole, se ceremoniálu zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Později odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny – za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii. Jména laureátů Nobelův výbor oznámil v říjnu.

V Minsku se naposled rozloučili s Uladzimirem Makejem, který v sobotu náhle zemřel ve věku 64 let ve funkci běloruského ministra zahraničí. Web k režimu kritického listu Naša Niva napsal, že podle jeho zdrojů blízkých rodině Makej zemřel na infarkt. Příčinou prý mohla být ruská invaze na Ukrajinu, která ministra silně zasáhla a po jejímž zahájení se u něj objevily problémy se zdravím. Smrt, a především absence oficiálního oznámení příčiny vyvolaly mnohé spekulace.

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.

K silnějším sankcím proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a k podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, vyzvala běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Uvedla to v projevu na konferenci o ruské hybridní válce proti demokratickému světu, která se ve čtvrtek dopoledne konala v Praze.

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.

Neschopnost Běloruska splácet dluhy dopadne především na občany země, vůdce Alexandr Lukašenko řeší, jak moc se přiklonit ke Kremlu a zároveň se Ruskem nenechat „sežrat“, řekla v Událostech, komentářích publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Současnou situaci v Bělorusku připodobnila k období normalizace v Československu.

Bělorusko ve středu oznámilo, že kvůli sankcím, které vůči němu zavedly Spojené státy a Evropská unie, nedokáže splácet dluh v cizí měně. V pondělí Světová banka uvedla, že s okamžitou platností zařadila všechny půjčky poskytnuté Bělorusku do kategorie nesplácených, protože se Minsk opozdil s platbou 68,43 milionu dolarů (1,7 miliardy korun).

Rusko vyslalo do Běloruska až devět tisíc vojáků a stovky kusů bojové techniky, oznámilo v pondělí běloruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci zde mají působit v rámci nového rusko-běloruského vojenského uskupení. Do Běloruska ruská armáda přesunuje mimo jiné přibližně 170 tanků, dvě stě bojových obrněných vozidel a dělostřelectvo.

Rusko a Bělorusko se dohodly na rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na pondělní poradě o bezpečnosti země. Podle státní agentury Belta obvinil Severoatlantickou alianci, že zvažuje agresi proti Bělorusku, a to včetně jaderného úderu. Lukašenko, jak zdůrazňují ukrajinská média, avizoval, že se ruští vojáci brzy vrátí do Běloruska, odkud na počátku invaze podnikli neúspěšný útok na Kyjev.

Obliba ruského prezidenta Vladimira Putina mezi Rusy poprvé od začátku invaze na Ukrajinu klesla k sedmdesáti procentům – hlavně kvůli vyhlášení částečné mobilizace. Někteří ruští opoziční politici ho již vyzvali k odstoupení. V pátek měl 70. narozeniny, ale oslavy byly střídmé.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Soud v Minsku v pondělí udělil tresty až jedenácti let vězení pěti lidem, které běloruská prokuratura obvinila z pokusu o státní převrat. Mezi odsouzenými je šéf opoziční strany, politolog či právník s americkým pasem, informovala lidskoprávní organizace Vjasna.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na konferenci ve Vilniusu ohlásila vytvoření prozatímní exilové vlády. Cichanouská se v projevu zmínila, že počítá s otevřením zastoupení nového kabinetu v Estonsku, v Praze a v Bruselu. Hlavním cílem nové vlády bude „zbavit zemi faktické okupace a uspořádání svobodných voleb“, zdůraznila Cichanouská druhý den vilniuské „konference demokratických sil nového Běloruska“.

Běloruský soud poslal na řadu let do vězení další nezávislou novinářku. Dvaapadesátiletou Irynu Slaunikavovou z polského televizního kanálu Belsat shledal vinnou ze založení extremistické organizace a účasti na protestech, za což jí vyměřil pětiletý nepodmíněný trest. Pokračuje tak vládní tažení proti opozičním aktivistům, kritickým médiím a nezávislým reportérům. Výše trestu je o rok delší, než žádala prokuratura.