Alexandr Lukašenko strana 4 z 5

K silnějším sankcím proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a k podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, vyzvala běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Uvedla to v projevu na konferenci o ruské hybridní válce proti demokratickému světu, která se ve čtvrtek dopoledne konala v Praze.

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.

Neschopnost Běloruska splácet dluhy dopadne především na občany země, vůdce Alexandr Lukašenko řeší, jak moc se přiklonit ke Kremlu a zároveň se Ruskem nenechat „sežrat“, řekla v Událostech, komentářích publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Současnou situaci v Bělorusku připodobnila k období normalizace v Československu.

Bělorusko ve středu oznámilo, že kvůli sankcím, které vůči němu zavedly Spojené státy a Evropská unie, nedokáže splácet dluh v cizí měně. V pondělí Světová banka uvedla, že s okamžitou platností zařadila všechny půjčky poskytnuté Bělorusku do kategorie nesplácených, protože se Minsk opozdil s platbou 68,43 milionu dolarů (1,7 miliardy korun).

Rusko vyslalo do Běloruska až devět tisíc vojáků a stovky kusů bojové techniky, oznámilo v pondělí běloruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci zde mají působit v rámci nového rusko-běloruského vojenského uskupení. Do Běloruska ruská armáda přesunuje mimo jiné přibližně 170 tanků, dvě stě bojových obrněných vozidel a dělostřelectvo.

Rusko a Bělorusko se dohodly na rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na pondělní poradě o bezpečnosti země. Podle státní agentury Belta obvinil Severoatlantickou alianci, že zvažuje agresi proti Bělorusku, a to včetně jaderného úderu. Lukašenko, jak zdůrazňují ukrajinská média, avizoval, že se ruští vojáci brzy vrátí do Běloruska, odkud na počátku invaze podnikli neúspěšný útok na Kyjev.

Obliba ruského prezidenta Vladimira Putina mezi Rusy poprvé od začátku invaze na Ukrajinu klesla k sedmdesáti procentům – hlavně kvůli vyhlášení částečné mobilizace. Někteří ruští opoziční politici ho již vyzvali k odstoupení. V pátek měl 70. narozeniny, ale oslavy byly střídmé.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Soud v Minsku v pondělí udělil tresty až jedenácti let vězení pěti lidem, které běloruská prokuratura obvinila z pokusu o státní převrat. Mezi odsouzenými je šéf opoziční strany, politolog či právník s americkým pasem, informovala lidskoprávní organizace Vjasna.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na konferenci ve Vilniusu ohlásila vytvoření prozatímní exilové vlády. Cichanouská se v projevu zmínila, že počítá s otevřením zastoupení nového kabinetu v Estonsku, v Praze a v Bruselu. Hlavním cílem nové vlády bude „zbavit zemi faktické okupace a uspořádání svobodných voleb“, zdůraznila Cichanouská druhý den vilniuské „konference demokratických sil nového Běloruska“.

Běloruský soud poslal na řadu let do vězení další nezávislou novinářku. Dvaapadesátiletou Irynu Slaunikavovou z polského televizního kanálu Belsat shledal vinnou ze založení extremistické organizace a účasti na protestech, za což jí vyměřil pětiletý nepodmíněný trest. Pokračuje tak vládní tažení proti opozičním aktivistům, kritickým médiím a nezávislým reportérům. Výše trestu je o rok delší, než žádala prokuratura.

Někteří Rusové a Bělorusové žijící na Ukrajině čelí problému –⁠ země je chce pomocí byrokratických pastí dostat pryč. Snaží se tak zbavit lidí, u nichž hrozí kolaborace s invazními silami, a ruší jim legálně získaná víza a povolení k pobytu. Část z nich se přitom postavila proti své zemi původu a pomáhala bránící se Ukrajině. Doma jim proto hrozí za jejich názory stíhání. Ukrajinští představitelé tvrdí, že postupují v souladu se zákonem. Roli mohou hrát i informace tajných služeb o jednotlivcích.

Západ rozpoutal proti Bělorusku hybridní válku a „novodobí křižáci z NATO“ plánovali zaútočit na Rusko, prohlásil běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Jeho režim právě v těchto dnech provádí armádní cvičení u hranic s Ukrajinou a v posledních týdnech se opět spekuluje o přímém zapojení Minsku do bojů. Lukašenko se podle mnohých expertů snaží vtažení země do války vyhnout, další ale upozorňují, že hlavní slovo v této věci bude mít zřejmě Kreml.

Šéf doněcké oblastní administrativy Pavlo Kyrylenko vyzval obyvatele Slovjansku a Kramatorsku k urychlené evakuaci do bezpečí. Obě města jsou dalším cílem ruské armády, která se snaží zcela ovládnout Donbas. Velení ukrajinské armády ráno informovalo o tom, že se podařilo ofenzivu ruských vojáků u Slovjansku a v Chersonské oblasti odrazit. V současnosti vedou ruské jednotky útok u nedalekého Bachmutu a soustředí se na vytvoření kontroly nad územím Luhanské oblasti v rámci jejích administrativních hranic.

V Polsku se chýlí ke konci stavba plotu na hranici s Běloruskem, který polské úřady začaly budovat v reakci na snahu tisíců migrantů z krizových zemí dostat se do země. Informovala o tom stanice Polsat News. Od pátku také přestane platit výjimečný stav v příhraniční oblasti, který zde během migrační krize bránil působit novinářům či ochráncům lidských práv. Při snaze překročit polsko-běloruskou hranici podle agentury AP zemřelo nejméně dvacet lidí.

V pravidelném nočním projevu prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Bělorusko je podle ukrajinských úřadů Kremlem zatahováno do války mnohem aktivněji než na začátku ruské invaze. O víkendu navíc Moskva informovala o tom, že Bělorusku poskytne rakety Iskander, které mohou nést jaderné hlavice. Podle běloruské opozice je válka na Ukrajině i bojem o budoucnost jejich země.

Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Po schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to v ruské televizi řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu.

Velvyslanci zemí Evropské unie se ve čtvrtek shodli na podrobnostech šestého balíku sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy. Oznámilo to francouzské předsednictví EU. Podle diplomatických zdrojů ostatní země v zájmu schválení protiruského postupu opět ustoupily Maďarsku, které si již v minulých dnech vymohlo několik ústupků u ropného embarga.

Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být „maximální“, včetně embarga na ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to v pondělí řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině. Ruský lídr Vladimir Putin posléze v Soči řekl, že země dopady sankcí zvládá, zároveň ale přiznal, že ruská ekonomika je v komplikované situaci, k jejímuž zvládnutí je potřeba zvláštní úsilí vlády.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v nedávném rozhovoru pro agenturu AP překvapivě uvedl, že ruská invaze na Ukrajině „se táhne“ a že Minsk dělá „vše pro to, aby válka nebyla“. Představitelé běloruské opozice označili Lukašenkova slova za absurdní a varovali, že se diktátor pouze snaží zachovat si tvář. Londýn později uvedl, že Lukašenko balancuje mezi podporou Moskvy, dopady západních sankcí a potenciální domácí nespokojeností. Lukašenko v interview zároveň označil šéfa Kremlu Vladimira Putina za svého „velkého bratra“ a zdůraznil, že Bělorusko je jedinou zemí, která stojí při Moskvě.

Přes 260 ukrajinských vojáků, včetně 53 zraněných, bylo v pondělí evakuováno z obklíčených oceláren Azovstal v Mariupolu, oznámil Kyjev. Podle něj také jednotka domobrany v Charkovské oblasti vytlačila okupační síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem. U Charkova obránci před několika dny přešli do protiútoku a osvobodili řadu obcí. Rusové podle ukrajinského generálního štábu soustředí své útoky v Doněcké oblasti. Britské ministerstvo obrany upozorňuje, že Bělorusko přesouvá ke své jižní hranici speciální jednotky.

Česká televize rozkryla další majetek napojený na představitele režimu Vladimira Putina. Prezident Obchodní a průmyslové komory Ruské federace Sergej Katyrin, který je blízkým spojencem ruského prezidenta, vlastní hlavní část turistického areálu Gejzírpark poblíž Karlových Varů. Katyrin byl v minulosti podezřelý ze zpronevěry peněz obchodní komory.

Podle lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské nestojí Bělorusové na straně autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka a ruské agrese na Ukrajině. Řekla to v exkluzivním rozhovoru v pořadu Události, komentáře. Podpořila také západní sankce proti Bělorusku, režim je podle ní nutné vyčerpat.

České předsednictví v Evropské unii v druhé polovině letošního roku uspořádá několik akcí zaměřených na Východní partnerství, avizovala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) po úterním jednání s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Ta požádala, aby Praha učinila z běloruské otázky prioritu evropského předsednictví. Cichanouská se v Česku setká také s předsedou Senátu či ministrem zahraničí.