Alexandr Lukašenko strana 3 z 5

Ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni, řekl v sobotu v první reakci na dění na jihu země prezident Vladimir Putin. Vojáci podle něj postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují, prezident však zároveň připustil, že situace v Rostově na Donu je velice složitá. Podporu Putinovi vyjádřili předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin i čečenský lídr Ramzan Kadyrov.

V případě agrese vůči Bělorusku nebudeme váhat s použitím jaderných zbraní, prohlásil běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské státní agentury TASS. Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku má podle něj sloužit jako odstrašující prostředek proti případnému „agresorovi“. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden uvedl, že Rusko tyto zbraně začne v sousední zemi rozmísťovat po dokončení výstavby jejich skladovacích objektů 7. až 8. července. Moskva opakovaně uvádí, že její jaderné zbraně na běloruském území zůstávají pod ruskou kontrolou.

I když Putinův režim vede válku proti Ukrajině stále bezohlednějšími způsoby, těší se podle průzkumů značné podpoře veřejnosti. V Rusku, stejně jako v jeho spřízněném Bělorusku, se nicméně najdou lidé, kteří o válce smýšlejí kriticky. Někteří z odpůrců diktatury skončili za mřížemi, jiní vlast opustili a z exilu různými způsoby proti Putinovi bojují. Potýkají se přitom s negativním přijetím i vlastním pocitem viny. Pro Reportéry ČT téma sledovali Lenka Klicperová a Tomáš Vlach.

Rusko začne s rozmisťováním jaderných zbraní v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin během páteční schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském ruském letovisku Soči.

Běloruský autoritativní vůdce Alexandr Lukašenko omilostnil Sofiji Sapegaovou, bývalou partnerku novináře Ramana Prataseviče, která byla loni v květnu odsouzena k šesti letům vězení. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na běloruskou státní agenturu Belta. Její reportér uvedl, že 25letá Sapegaová byla již propuštěna z věznice.

Sotva překonal neznámé onemocnění, začal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko znovu hrát s jadernou kartou. Vojenští odborníci však upozorňují, že zdaleka nejde o tak silnou kartu, jak by se mohlo zdát. Politologové pak dodávají, že jeho už tak značná závislost na Moskvě se tím bude ještě zvyšovat. Podle některých dokonce natolik, že Bělorusko může ještě v tomto desetiletí dojít z nadstandardních integračních vazeb se svým mocným sousedem až do stavu úplného pohlcení Ruskem.

Běloruský nejvyšší soud potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andrzeji Poczobutovi (bělorusky Andreji Pačobutovi). Trest dostal letos v únoru, mimo jiné za údajné podněcování k sociální nenávisti. Varšava, která už dříve proces označila za politicky motivovaný, v reakci chystá odvetné kroky. Informovala o tom polská agentura PAP.

Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Ministři obrany obou zemí ve čtvrtek podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku. Spojené státy to, že Rusko smí v Bělorusku rozmístit taktické zbraně, odsoudily.

Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, kterého běloruský režim tento měsíc odsoudil na osm let do vězení, byl omilostněn. Oznámila to státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. „Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ komentoval Pratasevič.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během své návštěvy Německa poprvé setkal s představitelkou běloruské opozice v exilu Svjatlanou Cichanouskou. Stalo se tak v neděli v Cáchách u příležitosti předání ceny Karla Velikého ukrajinskému lidu. Oba politici si ale jen podali ruku a k žádnému jednání mezi nimi nedošlo, což symbolizuje spíše chladné vztahy Kyjeva k běloruské opozici.

Od začátku roku se snažilo polsko-běloruskou hranici nelegálně překročit už přes sedm a půl tisíce lidí, většinou z Blízkého východu a Afriky. Migranty na hranici cíleně posílá režim diktátora Alexandra Lukašenka. Nejméně sedmatřicet běženců už na polské straně hranice zemřelo.

Běloruská státní média zveřejnila fotografie a video, které podle Minsku zachycují vůdce Alexandra Lukašenka na aktuální návštěvě velitelství letectva a protivzdušné obrany. Stalo se tak v době spekulací o jeho zdravotním stavu. Představitelka opozice Svjatlana Cichanouská v reakci na dohady o vůdcově údajné vážné nemoci uvedla, že je třeba se připravit „na jakýkoli scénář“.

Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko se v neděli neobjevil na ceremonii k poctě státní vlajky, která se konala v Minsku. Jak napsala agentura DPA, stalo se tak poprvé po 29 letech. Osmašedesátiletého vůdce zastoupil premiér Raman Haloučanka, což přiživilo spekulace o Lukašenkově zhoršujícím se zdravotním stavu. Ukrajinská média dokonce informovala, že je v nemocnici.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko ve čtvrtek v Moskvě hovořili o tom, jaké bezpečnostní záruky může Rusko poskytnout Bělorusku. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova však nejednali o rozmístění ruských strategických jaderných zbraní, tedy mezikontinentálních raket, v Bělorusku.

Bývalý kandidát na běloruského prezidenta Andrej Dzmitryjev byl v Minsku odsouzen k 18 měsícům vězení. Podle verdiktu se provinil tím, že se zúčastnil masových demonstrací, při kterých opozice protestovala proti oficiálním výsledkům voleb a označila je za zfalšované. Vítězem voleb úřady opět vyhlásily autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.

Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku povede k destabilizaci země, uvedl v reakci na oznámení šéfa Kremlu tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Bělorusko se stalo rukojmím ruského vládce Vladimira Putina, tvrdí Kyjev. Ukrajina chce kvůli ruským plánům svolat Radu bezpečnosti OSN. Za nezodpovědné označilo chování Moskvy i NATO.

Soud v Bělorusku uložil trest 12 let vězení šéfredaktorce informačního serveru Tut.by a generální ředitelce společnosti, která portál provozovala. Server Tut.by obsáhle informoval o běloruských protivládních protestech z roku 2020 a běloruské opozici, než ho úřady v roce 2021 zakázaly. Rozsudek je podle agentury AFP ukázkou nelítostných represí proti kritikům režimu v Minsku.

Běloruské úřady podle vůdce Alexandra Lukašenka zatkly dvacet lidí v souvislosti s útokem na ruský radarový letoun A-50 na letišti Mačuliščy u Minsku. K dronovému náletu z konce února se přihlásila protirežimní odbojová skupina. Běloruské vedení nyní poprvé přiznalo, že k incidentu došlo. Škody jsou podle Lukašenka malé, opozice však tvrdí opak. Ukrajinská diplomacie odmítla jakékoliv zapojení Kyjeva.

Běloruský soud v pondělí vynesl verdikt nad opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou a vyměřil jí 15 let vězení. Někdejší opoziční kandidátka na prezidentku žije v litevském exilu, soudní proces se konal v její nepřítomnosti.

Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.

Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží využít čínský mírový plán ke zpomalení západních dodávek zbraní na Ukrajinu. Rétoriku mírových rozhovorů údajně Moskva použila i ke zpoždění dodávek moderních tanků Leopard 2. Nyní pro tuto strategii Rusko využívá i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je na návštěvě Číny. Peking ovšem svým mírovým plánem podle experta sleduje výhradně vlastní zájmy.

Před rokem stál v čele jednotek, které zastavily postup ruských sil na Kyjev. Sám přitom není Ukrajinec, pochází ze sousedního Běloruska, které ruskému lídrovi Vladimiru Putinovi poskytlo své území k zahájení invaze. Alexej, zvaný „Psycholog“, při střetu v Buči přišel o nohu. Putinův pád by vedl i k pádu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, řekl v rozhovoru s moderátorem ČT Michalem Kubalem.