Alena Schillerová strana 2 z 5

Sněmovna schválila po pěti hodinách projevů opozice program mimořádné schůze k růstu poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K novele se ale sejde až v pátek, protože ve středu už doba vymezená pro závěrečné schvalování zákonů skončila. Koalice chce na páteční poledne pro hlasování o podobě novely stanovit pevný termín. Během středečního jednání dolní komory se svého přednostního řečnického práva opět rozhodli využít opoziční předáci v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem.

Vláda chce ještě v letošním roce umožnit investice penzijních fondů do bydlení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou fondy připraveny investovat desítky miliard korun, řekl v Otázkách Václava Moravce. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to považuje za předvolební rétoriku. Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová pak upozornila na to, že překážkou pro větší výstavbu je v Česku zejména složité stavební řízení.

Vládou navržené výdaje na obranu zatím letos na plánovaná dvě procenta HDP nestačí. Zjistila to Česká televize. Podle nové Makroekonomické prognózy z konce ledna by mělo Česko ke splnění závazku vůči NATO poslat letos na obranu přes 168 miliard. Kabinet ale ve státním rozpočtu naplánoval o sedm miliard méně. Premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje, že dodržení závazku vůči NATO zůstává klíčovou prioritou vlády.

Část vládních politiků připouští, že do konce volebního období nestihnou prosadit úpravu rozdělení výnosů z daní. Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dál odmítá hnutí ANO. Některé regiony stávající systém rozpočtového určení daní (RUD) dlouhodobě označují za diskriminační. Na jeho úpravě se v březnu 2024 shodla Asociace krajů České republiky – pro bylo jedenáct členů.

Státní správa se oproti minulému roku rozrůstá, přibylo dvě stě úřednických míst. Celkem se v ní letos počítá s 73 520 posty. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministři argumentují tím, že noví zaměstnanci jsou potřeba kvůli čerpání peněz z Evropské unie. Na úřednické platy stát letos plánuje vydat téměř čtyřicet miliard korun.

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.

Příští vláda bude muset po volbách připravit další úsporná opatření, aby zlepšila hospodaření státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nový úsporný balíček bude nutností, přičemž opatření by měla být připravena do konce roku 2026. Opozice doporučuje soustředit se zejména na výběr daní. Část politiků přitom varuje před příliš velkými škrty.

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi sněmovny na středu 12. února, řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě předlohy by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín. Opozice zahájení posledního kola projednávání poplatkové novely v poslední lednový den znovu bránila.

Česká ekonomika podle makroekonomické prognózy ministerstva financí v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) nicméně resort zhoršil proti listopadovému odhadu činícímu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechal na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval, že tuzemský hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.

Ústavní soud se zastal vlády, která starobním důchodcům zrušila státní příspěvek na penzijní spoření. Poslanci ANO tak se svou snahou neuspěli. Šéfka klubu ANO Alena Schillerová v Interview ČT24 prohlásila, že tato vládní změna podkopává důvěru v systém. Vyjádřila se také k situaci na Slovensku – Česko by podle ní nemělo zasahovat do jeho problémů. Nikdo z hnutí ANO by však nejel za ruským vládcem Vladimirem Putinem, dodala. To koncem roku udělal slovenský premiér Robert Fico (Smer).

Starobní důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců ANO na zrušení právní úpravy, která od loňského července vyplácení zastavila u lidí pobírajících starobní důchod. Návrh se týkal konkrétně státních příspěvků k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. „ÚS dal za pravdu vládě, to je třeba respektovat,“ sdělila za poslance ANO Alena Schillerová.

Senát umožnil přijetí novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní komora na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února, což zkomplikuje výpočet lednových mezd.

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.

Sněmovna se v pátek nedostala k rozhodnutí o zvýšení rozhlasového a televizního poplatku. Důvodem byly obstrukční projevy předsedů opozičních hnutí Andreje Babiše (ANO), a především Tomia Okamury (SPD). Babiš obsadil řečniště na zhruba půldruhé hodiny, Okamura na zhruba tři a půl hodiny až do konce jednacího dne. Další pokus o schválení novely čeká sněmovnu příští týden ve středu, kdy chce předseda SPD v projevu pokračovat.

Premiér Petr Fiala (ODS) se přel ve sněmovně s předsedkyní opozičního klubu ANO Alenou Schillerovou o stav a výhled české ekonomiky. Schillerová ho vinila z toho, že je odtržený od reality. Fiala naopak tvrdil, že strašení a katastrofické scénáře prezentované politiky hnutí ANO jsou „úplně mimo“. Předseda vlády hájil během interpelací i navrhované řešení možného předčasného důchodu pro zaměstnance s rizikovou prací v takzvané třetí kategorii.

Sněmovna v úterý přerušila druhé čtení vládního návrhu zákona o digitální ekonomice. Návrh čelil kritice ze strany opozičního hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš řekl, že jde o pokus o omezení slova. Sněmovna nedokončila ani schvalování přísnějších pravidel pro financování volebních kampaní. ANO a SPD by chtěla ze zákona odstranit ustanovení o sankci až dvou milionů korun za zveřejnění nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi.

Senátorem ve volebním obvodu Brno-město bude Zdeněk Papoušek, někdejší senátor za KDU-ČSL, kterého nyní navrhla ODS s podporou SPOLU, STAN, Pirátů, Zelených a iniciativy Fakt Brno. Hned v prvním kole získal nadpoloviční počet hlasů, 59,4 procenta. Vyplývá to z volebních výsledků na webu www.volby.cz. Nově zvolený senátor se ujme mandátu s platností do října 2026. Obsadí místo po Romanu Krausovi (ODS), který náhle zemřel 30. října 2024. Druhá Karin Podivinská (ANO) získala 21,92 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 20,62 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.

Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele, která počítá s růstem platů ústavních činitelů pro letošek o téměř sedm procent. Schůze, kterou nechal svolat koaliční tábor, začala opoziční kritikou. Vystoupil předseda ANO Andrej Babiš i lídr SPD Tomio Okamura. Závěrečné kolo debaty bude pokračovat v pátek, kdy by podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který novelu za vládu předložil, měla sněmovna rozhodnout.

Ve věku 60 let zemřel v pátek ráno poslanec opozičního hnutí ANO a bývalý náměstek ministra dopravy Milan Feranec. Informaci Ekonomického deníku potvrdila na Facebooku Ferancova manželka. Podle informací deníku se léčil s nádorem na ledvině. Ve sněmovně zastával mimo jiné funkci místopředsedy mandátového a imunitního výboru, byl i členem rozpočtového výboru a místopředsedou poslaneckého klubu.

Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie požádali Poslaneckou sněmovnu o vydání předsedy SPD Tomia Okamury. Podezřívají ho ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní. Šéf SPD si za stylem kampaně stojí.

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.

Vláda upustila od dalšího slibu. Nakonec neprosadí automatické zvyšování měsíční daňové slevy na poplatníka, kterou využívají miliony zaměstnanců a podnikatelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) říká, že v době vysokého rozpočtového schodku si stát nemůže dovolit plošné snižování daně z příjmu o miliardy ročně. Zároveň podle něj už na změny s ohledem na volby není dost času.

Drobným podnikatelům, kuřákům nebo konzumentům tvrdého alkoholu od 1. ledna stouply odvody. Téměř 400 tisíc živnostníků s minimálním sociálním pojištěním zaplatí měsíčně na povinných zálohách o 907 korun více než dosud. Stát díky zvýšení vyměřovacího základu plánuje letos vybrat o čtyři a půl miliardy více.