Alena Schillerová strana 4 z 5

Státní rozpočet v červnu skončil se schodkem 178 miliard a 600 milionů korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Výsledek je klíčový mimo jiné pro vyjednávání o navýšení platů ve veřejném sektoru. Výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka. Loni na konci června byl rozpočtový deficit 215,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun.

Členové vlády požadují pro příští rok do rozpočtů svých ministerstev o zhruba 250 miliard korun více, než mohou podle plánovaného schodku státního rozpočtu dostat. Informaci potvrdili nezávisle na sobě tři členové kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvá na dodržení plánovaného deficitu 235 miliard korun, s nímž návrh státního rozpočtu počítá.

Hnutí STAN navrhne vládě na post nového českého eurokomisaře zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN), řekl předseda strany Vít Rakušan. Lídři vládní koalice opakovaně uvádějí, že by Česko mělo získat silné portfolio, nejlépe ekonomické.

Cizinec podezřelý ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku z minulého týdne jednal sám a neměl v Česku žádné komplice. Ve sněmovně o tom informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podezření ze zapojení ruských tajných služeb se ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) prověřuje a jeho pravděpodobnost je vysoká. Soud poslal v pondělí šestadvacetiletého cizince do vazby. Zástupci opozičního ANO nebyli s informacemi od vládních představitelů spokojení. Podle předsedkyně klubu tohoto hnutí Aleny Schillerové podnítí svolání mimořádného jednání sněmovního bezpečnostního výboru.

Sněmovna v pátek po poledni rozhodla, že poslanci budou o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí hlasovat příští pátek od 13 hodin. Pevný termín stanovila dolní komora na návrh vládního tábora. Opoziční návrhy na stanovení jiného pevného termínu pro zahájení hlasování o volbě poštou dolní komora zamítla. Předseda poslanců SPD Radim Fiala navrhoval 30. srpen 2025. Protože toto datum připadá na sobotu, Radek Vondráček (ANO) chtěl, aby se hlasovalo po 30. srpnu příštího roku.

Letošní výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) vzrostou o 4,38 miliardy korun na 6,32 miliardy. Příjmy se zvýší o 3,72 miliardy korun na 5,66 miliardy. Navýšení rozpočtu umožní podle vlády vyčlenit více peněz například na poskytování zvýhodněných úvěrů na podporu výstavby dostupného bydlení. Sněmovna podpořila také novelu, která stanoví podmínky pro možnost ucházet se o status umělce pro lidi působící v kultuře. Poslanci ve čtvrtek neukončili s ohledem na omluvy členů vlády debatu o žádné z desítky písemných poslaneckých interpelací, které mohli projednat. Vystoupil jen premiér Petr Fiala (ODS) k dotazu předsedkyně opozičního klubu ANO Aleny Schillerové o údajné hospodářské stagnaci.

Opoziční ANO podalo ve čtvrtek Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce, uvedla předsedkyně sněmovního klubu Alena Schillerová. Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle dřívějšího vyjádření Asociace penzijních společností zhruba milion aktuálně spořicích penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému. Příspěvky přestane stát poskytovat od července.

Poslanci ve středu začali schvalovat sporné zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Vládní tábor nechal svolat ke koaliční novele mimořádnou schůzi, která zužuje možnosti opozičních obstrukcí v debatě o návrhu programu. Ani tak se však poslanci k hlasování nedostali, v závěru jednacího dne chtěly vystoupit v řádné diskusi čtyři desítky výhradně opozičních zástupců. V jednání budou pokračovat v pátek.

Poslanci v úterý na řádné schůzi podpořili zavedení povinnosti prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé nákupy. Návrh novely hojně kritizovali zástupci opozice. Do závěrečného kola dolní komora poslala návrh na nový významný den, který by připomněl samizdatový tisk.

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jednal s předáky odborových svazů veřejného sektoru, dohodli se na zvýšení platů. Podle Jurečky jej nepožadují pouze odboráři, ale i zaměstnavatelé, kteří chtějí zvýšit svou konkurenceschopnost v porovnání se soukromým sektorem. Zvýšení by se mělo nejdříve dotknout profesí v nejsložitější situaci, konkrétní plán však podle Jurečky zatím není. Na postupu shoda v koalici zatím nepanuje, oznámil.

Schodek rozpočtu ke konci května byl podle pondělního oznámení ministerstva financí 210,4 miliardy korun, tedy o 61 miliard nižší než loni. Ekonom David Marek to považuje za dobrý signál, ke skutečnému pokroku ohledně schodků je ale podle něj ještě třeba udělat hodně práce. V Interview ČT24 řekl, že je nutné přijmout další konsolidační balíček.

Státní rozpočet skončil na konci května s deficitem 210,4 miliardy korun. Oproti dubnu se schodek prohloubil o více než pětapadesát miliard korun. Přesto je letošní manko o jedenašedesát miliard nižší než ve stejném období loni. Schválený schodek pro celý letošní rok je 252 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly silnější daňové příjmy a nižší výdaje v energetice. Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová výsledek rozpočtu kritizovala.

Stát v tomto volebním období spotřební daň z tichého vína velmi pravděpodobně nezavede. Jak zjistila ČT, k odporu opozičních ANO a SPD se definitivně přiklonili i lidovci. Jejich předseda Marian Jurečka řekl, že by byl ochotný o nové taxe uvažovat jen v případě, že by ji Česko dokázalo prosadit na celoevropské úrovni.

Už nyní požadují ministři zvýšení rozpočtů svých resortů na příští rok o víc než 100 miliard, vyplynulo z odpovědí členů vlády a koaličních lídrů pro Českou televizi. Například ministři dopravy a školství mluví každý o desítkách miliard navíc oproti letošnímu roku.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Předpokládá například zvyšování důchodového věku nad nynější hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.

Poslanci se v úterý začali zabývat širšími změnami v důchodech během mimořádné schůze svolané koaličními zákonodárci. Ve 23 hodin přerušili první den jednání, pokračovat budou ve středu od devíti. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) představuje neudržitelnost penzijního systému zásadní zátěž pro Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš pokládá změny v penzích za návrh, jak okrást důchodce.

Soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu (ÚS) to byl ale neústavní zásah. Se stejným argumentem také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, zpětně se ale dorovnávat nebudou, zdůraznil ÚS v nálezu Josefa Baxy. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Naopak zmrazení soudcovských platů v roce 2021 ústavnímu pořádku neodporovalo, rozhodl ÚS.

Lidé, kterým je dnes pětadvacet let, půjdou podle vládního návrhu důchodové reformy do penze v sedmdesáti, třicátníci v šedesáti devíti a padesátníci za šestnáct let. Nově to vypočetla Česká demografická společnost. Změny systému začnou v úterý projednávat poslanci.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku ve čtvrtek vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo devadesát procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

Sněmovna měla ve čtvrtek na programu projednávání mezinárodních smluv v prvním i ve druhém čtení. Poslanci schválili například dohodu s Německem o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Odpoledne jsou na programu ústní interpelace. Premiér Petr Fiala (ODS) při nich například hájil zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině. V odpovědi na dotazy Jana Volného (ANO) se také ohradil proti výtkám o účelovosti. Volný se mimo jiné ptal, zda korespondenční volba nemá přinést koaličním stranám nové hlasy, když v Česku už jim podle něho „nikdo nevěří“. Fiala opáčil, že to se ukáže ve volbách. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvily dvě třetiny z celkového počtu členů vlády a několik desítek poslanců, což bývá o čtvrtcích obvyklé.

Nárůst platů ve veřejné sféře o patnáct procent je adekvátní požadavek, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v pořadu Události, komentáře k požadavku odborů s tím, že v minulosti zde byla vysoká inflace. Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček zmínil, že není možné si myslet, že by mohla být dvouciferná inflace dohnána nárůstem platů. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo uvedl, že patnáctiprocentní požadavek odborů není nic „hrůzostrašného.” Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar zmínil, že požadavky musí být skromnější, protože kondice například průmyslu není vůbec dobrá.

V Poslanecké sněmovně i Senátu je letos celkem 270 návrhů na státní vyznamenání. Poslanci přitom část jmen již vyřadili. Během června by měly obě komory odsouhlasit definitivní seznam, který odešlou prezidentovi Petru Pavlovi.