Alena Schillerová strana 4 z 5

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení. Ve středu 1. října přijali pozvání k debatě moderované Danielem Takáčem na téma ekonomika Jana Bobošíková (Stačilo!), Libor Dušek (Piráti), Vladimír Pikora (Motoristé), Lucie Sedmihradská (STAN), Alena Schillerová (ANO), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Markéta Šichtařová (SPD) a Petr Vokřál (Přísaha).

Vláda Petra Fialy (ODS) na úterním zasedání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda oproti prvnímu návrhu zvýšila příjmy a výdaje o 28 miliard. Plánovaný schodek ale zůstal stejný. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočtové příjmy pro příští rok zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele a vyšším očekávaným příjmům z EU.

V novém návrhu rozpočtu na příští rok budou výdaje na dopravu o desítky miliard korun vyšší proti původnímu plánu, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétní částku neuvedl, ujistil ale, že zastavování dopravních staveb nehrozí. Exministryně financí Alena Schillerová (ANO), stejně jako zástupce SPD Jan Hrnčíř, tvrdí, že se celý rozpočet bude muset vrátit k přepracování. Ještě spolu s ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem (STAN) debatovali o výhledu ekonomiky, zvyšování platů ve státní sféře či dostupnosti bydlení.

Velká většina politických stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, slibuje, že nebude zvyšovat žádné přímé daně ani další přímé odvody. Vyplývá to z jejich odpovědí pro ČT. Výjimkou je hnutí STAN, které plánuje zvýšit daně bohatším lidem a zároveň je snížit těm chudším. Co se daně z přidané hodnoty týče, zvyšování neplánuje nikdo. Část uskupení ale připouští růst nebo zavedení některých spotřebních daní – třeba z tichého vína.

Prostor k jednání o růstu platů ve veřejné sféře je omezen prostředky, které má státní rozpočet k dispozici. Před nadcházejícím jednáním s odbory o růstu platů to uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Patrika Nachera však vláda „nedodržuje zákon“, když nenavýšila platy učitelů na 130 procent průměrné mzdy. O problematice tvorby státního rozpočtu oba politici diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Sněmovna kvůli obsáhlým vystoupením zástupců koalice i opozice schválila program schůze, která bude v nynějším volebním období zřejmě poslední, téměř po devíti hodinách od začátku zasedání. Nevyhověla žádnému z návrhů na doplnění programu schůze, který zahrnuje především schvalování dvou novel upravených Senátem. Poslanci o nich rozhodnou na základě dohody poslaneckých frakcí až ve středu, kdy bude schůze pokračovat od 09:00.

Důchodový účet se vrátí do plusových hodnot poprvé od roku 2019. Stát podle prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok vybere na penze o deset miliard víc, než za ně vyplatí, spočítala Česká televize. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvádí několik důvodů: mzdy porostou rychleji než důchody, platí přísnější podmínky pro předčasné penze a nezaměstnanost zůstává nízká.

Pokud bude po volbách vládnout ANO, začne stát příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomněl, že rozpočet zahrnuje výdaje na Dukovany a obranu. Právě kvůli výdajům na obranu společně s náklady na Green Deal budou podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) schodky stále růst. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zmínil důležitost vnitřní struktury rozpočtu a investice.

Opoziční strany kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ANO a SPD tvrdí, že předloha neumožňuje reálně hospodařit a že plánované zadlužení způsobí růst inflace. Piráti míní, že návrh upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty. Vládní TOP 09 vnímá jako podhodnocené kapitoly ministrů zdravotnictví a pro vědu, podobně se o svém resortu vyjádřil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na podporu školství a vědy se chce v další debatě o rozpočtu zaměřit vládní STAN. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí kabinet najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky.

Předsedu ANO Andreje Babiše napadl na předvolebním mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku jeden z občanů. Policejní mluvčí Soňa Štětínská uvedla, že incident se stal po 16:00. Babiše podle ní udeřil do hlavy francouzskou berlí muž seniorského věku. Babiš následně odjel do nemocnice a lékaři mi udělali CT vyšetření hlavy, poté měl být propuštěn, uvedl mluvčí ANO Martin Vodička. Ihned po incidentu podezřelého zadržela policie.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) popsal na středečním jednání s vládními kolegy prognózy, ze kterých vychází pracovní návrh rozpočtu na příští rok, a informoval je o všech povinných výdajích. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) potvrdil, že návrh počítá se schodkem 280 miliard korun. Rozpočet bude zahrnovat i národní dotace, uvedl stejně jako ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministerstvo spravedlnosti se připojí jako poškozené k trestnímu řízení proti obviněnému dárci bitcoinů Tomáši Jiřikovskému. Nárok na náhradu škody vyčíslí dodatečně. Vysvětlilo, že si připojením zajistí své procesní postavení a právo na vyrozumění o dalším průběhu řízení. Z informací ministerstva nevyplývá, že by policie při zadržení Jiřikovského postupovala v rozporu s předpisy. Podle ministryně Evy Decroix (ODS) položky doplněné do časové osy nevedou ke změně právního hodnocení. Resort také dál jedná s kupci státních bitcoinů.

Lidé napříč republikou si připomínají výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. „Náš pohled na historii by měl být co nejobjektivnější,“ prohlásil v projevu prezident Petr Pavel při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze, kde v roce 1968 došlo k největším střetům. Zúčastnili se také premiér Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a další čelní politici, kteří za melodie smuteční hudby k pamětním deskám položili květinové věnce.

Uvnitř vládní koalice trvá spor o růst platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhlo dvě základní varianty, z nichž se má vybrat: od příštího roku zvýšit tarify buď o pět, nebo o sedm procent. Ministerstvo financí obě odmítá. Rozhodnutí má padnout několik týdnů před říjnovými parlamentními volbami. Sněmovní opozice soudí, že kabinet by měl peníze přidat ještě letos, a to těm státním zaměstnancům, jejichž platy se v uplynulých letech reálně nejvíce propadly. Odbory nevylučují protestní akce.

Nejméně dva další soudci uspěli s žalobou na stát kvůli pomalejšímu růstu platů, zjistila České televize. Podle rozhodnutí okresních soudů vláda výrazným zpomalením výdělků v justici porušila evropské právo. To je nadřazené českému. Žaloby podaly desítky mužů a žen v talárech. V mnoha případech ale soudy řízení přerušily a čekají na verdikt Ústavního soudu. Ten o jejich výdělcích rozhodne zřejmě na podzim.

Lidé, kteří vydělají na prodeji firmy nebo její části více než čtyřicet milionů korun ročně, nakonec asi nebudou muset z tohoto prodeje platit daň z příjmu. A to přesto, že vládní koalice od letošního ledna právě toto zdanění v konsolidačním balíčku zavedla. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž ve sněmovně prakticky jistě prosadí svůj návrh, aby stát taxu zrušil. Plán podporuje i opoziční hnutí ANO.

Vedení Starostů a nezávislých (STAN) považuje za důležité, aby se k bitcoinové kauze zveřejnil bezodkladně úplný audit, nejpozději do konce srpna. Sdělilo to po jednání s ministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS). Předsednictvo STAN ocenilo, že šéfka resortu připustila chybu v komunikaci kolem koordinátora pro objasnění případu Davida Uhlíře. Decroix na síti X napsala, že okolnosti jeho odchodu objasní znovu na páteční tiskové konferenci.

Hospodaření obcí a krajů skončilo za pololetí v plusu skoro 65 miliard korun. Je to o osmnáct miliard méně než loni, ale stále jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Podle ministerstva financí tak samosprávy dál investují hluboko pod svými reálnými možnostmi. Starostové se ale brání, že si na své projekty musí nejdřív naspořit. Zůstatky na bankovních účtech radnic dál rostou. V červnu činily rekordních 590 miliard korun.

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.

Měsíc před parlamentními volbami chce ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) představit plán na podporu méně rozvinutých regionů, tedy Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. V materiálu se zatím – ještě čtrnáct dnů je možné ho připomínkovat – počítá hlavně s větší podporou místních podniků, s novými investory či s přesunem státních úřadů z Prahy. Opoziční hnutí ANO namítá, že kabinet přichází s iniciativou pozdě.

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.