TÉMA

NERV

Reálné mzdy porostou, ale stále zaostáváme, řekl ekonom Stroukal. Podle Dolejše česká ekonomika potřebuje nové paradigma

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.
17. 3. 2024|

Zrychlení investic i dostupnost předškolní péče. K návrhům na podporu hospodářství se vyjádřila ministerstva

K sedmatřiceti návrhům na podporu českého hospodářství se už vyjádřila všechna ministerstva. Opatření doporučila Národní ekonomická rada vlády. Teď čeká, kolik z nich získá podporu všech vládních stran. Jejich definitivní seznam by mohl být hotový do několika týdnů.
16. 3. 2024|

Od léta budou v tuzemsku opět dostupné náramky pro odsouzené v domácím vězení

Snižování recidivy a vysokého počtu vězňů je jedno z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní je potřeba investovat mimo jiné do digitalizace, jako jsou elektronické náramky. Ty by v Česku měly být znovu dostupné od léta. Využívat se budou pro odsouzené v domácím vězení. Loni soudy tento typ alternativního trestu uložily ve čtyřiašedesáti případech.
10. 3. 2024|

Je dobře, že se o euru zase hovoří, říká ekonom Zahradník

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník byl začátkem února jmenován zmocněncem ministra Martina Dvořáka (STAN) pro přijetí eura. Po roztržce v koalici a dohodovacím řízení byla sice Zahradníkova pozice rychle zrušena, sám ekonom ale zadání pro zmocněnce považuje za objektivní a věcné. „Za politické tance, které se kolem toho vedly, opravdu nemůžu,“ vrátil se Zahradník v Interview ČT24 ke čtrnáct dní starým událostem.
21. 2. 2024|

Nový blok může být jeden i čtyři, řekl Stanjura. Opozice chce o tendru více informací, dostane je až později

Kolik nových jaderných bloků v Česku vznikne, bude jasné teprve, až vláda dostane závaznou nabídku na čtyři bloky, kterou si vyžádala od francouzské EDF a korejské KHNP. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) připadají v úvahu možnosti, že vyroste jen jeden blok, dva nebo všechny čtyři. Bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem zdůraznil, že financování čtyř nových bloků by bylo velmi náročné, domnívá se, že by například mohly vzrůst daně. Další exministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová podotkla, že vláda není s opozicí ve věci výstavby nových jaderných bloků v zásadním rozporu, chtěla by ale, aby se opoziční politici o situaci dozvěděli víc. Podle Stanjury to ale zatím nejde, protože tendr probíhá. Stanjura, Schillerová a Kalousek diskutovali o výstavbě jaderných bloků v Otázkách Václava Moravce.
4. 2. 2024|

NERV vyzval vládu ke zlepšení zdravotní prevence. Větší investice schvalují zástupci vlády i opozice

Větší důraz na zdravotní prevenci a investice do této oblasti jsou jedny z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Věří, že právě tyto cílené kroky by se vrátily formou miliard korun ročně. Podle NERV je zdravotní stav lidí v Česku významně horší než v západní Evropě.
4. 2. 2024|

Vládě se podle Kupky podaří zrychlit povolování staveb, Havlíček by z návrhů NERV zavedl jednotné inkasní místo

Ministerstvo financí očekává horší výsledek ekonomiky, Česko se tak letos pravděpodobně nevrátí na předcovidovou úroveň výkonu národního hospodářství. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto představila 37 návrhů, jak výkon tuzemské ekonomiky zlepšit. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) vláda již řadu doporučení realizuje, do konce volebního období dotáhne například zkrácení doby povolování staveb. Karel Havlíček (ANO) mu v pořadu Události, komentáře oponoval, že se vláda chová příliš rozpočtově, a i když je nezbytné šetřit, je současně třeba se koukat na strukturu HDP.
30. 1. 2024|

Vládu čeká debata, co z návrhů NERV realizovat. Podle opozice se řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila tento týden 37 návrhů, jak nastartovat ekonomický růst Česka. Opatření se například týkají zákoníku práce, vzdělávání nebo investic. Kabinet čeká debata o tom, co z toho vybrat, co by mohl začít uskutečňovat do konce svého funkčního období. Podle opozice ale vláda řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě.
27. 1. 2024|

NERV navrhuje výpovědi bez udání důvodu. Má to pomoci nastartovat ekonomiku

Jedním z návrhů, který tento týden představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci plánu na pomoc ekonomice, je i výpověď bez udání důvodu. Podle rady je potřeba pracovní trh rozpohybovat, což by mělo firmám pomoci s výběrem pracovníků. Návrh se ale nelíbí zástupcům zaměstnanců, Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Podle jejich předáka by to byl návrat do doby před rokem 1989.
26. 1. 2024|

„Česko vyčerpalo ekonomické výhody.“ NERV předložil vládě 37 opatření pro udržitelný růst

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Týkají se trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Kabinet nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, reagoval úřad vlády.
23. 1. 2024|

Koalice by mohla jednat o zavedení spotřební daně na sladké nápoje. Může to pomoci v boji s obezitou

Většina stran vládní koalice zvažuje zavedení nové spotřební daně na nápoje s vysokým obsahem cukru. Politikům to navrhla zdravotnická skupina Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní by opatření mohlo snížit spotřebu nezdravých nápojů, a tak pomoci v boji s obezitou nebo jinými civilizačními chorobami. Mezi nápoje, kterých by se daň týkala, patří sladké limonády, coly, ale také džusy nebo energetické nápoje. Zavedení opatření by mohlo do zadluženého státního rozpočtu zároveň přinést téměř tři miliardy ročně.
17. 10. 2023|

Teplárny možná 17 miliard nedostanou. Ceny energií klesají, tvrdí Bartoš. Podle Dostálové by vláda měla slib splnit

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.
8. 10. 2023|

Tripartita projednala návrh rozpočtu, na růstu minimální mzdy se neshodla

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.
25. 9. 2023Aktualizováno25. 9. 2023, 23:11|

Česko má zpoždění patnáct let, řekl Rafaj. K velkým změnám potřebujeme krizi, soudí Horská

Je evidentní, že česká ekonomika má deset nebo patnáct let zpoždění, můžeme to sledovat na zemích kolem nás, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. A dodal: „Podstatné je, že konat musí stát.“ Poradkyně premiéra, členka NERV a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská řekla, že Česko má silné stránky, ale kumulují se a přibývají nemoci. Dříve byly skryté, dnes vyplouvají na povrch, doplnila. Rafaj a Horská v této diskusi navázali na již několik týdnů probíhající velmi kritickou debatu o ekonomické budoucnosti Česka i o roli současné vlády.
3. 9. 2023|

Inflace v červenci zpomalila na 8,8 procenta

Tempo meziroční inflace opět zmírnilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o půl procenta. K menšímu meziročnímu růstu přispělo podle analytiků zpomalení zdražování potravin a energií. V dalších měsících podle nich bude inflace klesat pomaleji.
10. 8. 2023Aktualizováno10. 8. 2023, 21:39|

Důchodový systém je v pololetí v deficitu přes čtyřicet miliard korun

Schodek systému důchodového pojištění přesáhl letos za první pololetí čtyřicet miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký jako za celý krizový covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.
20. 7. 2023Aktualizováno20. 7. 2023, 12:01|

Reforma zhorší situaci penzistů, varuje Špidla. Důchod dle Pilipa nemá stačit k pohodlnému životu

Bývalý premiér Vladimír Špidla (Socdem) o reformě penzí míní, že výrazně zhorší situaci současných i budoucích důchodců. Za deset let bude až čtvrtina penzistů pod hranicí příjmové chudoby, prohlásil v Událostech, komentářích. Podle členky Národní ekonomické rady vlády Heleny Horské by se Česko v případě nečinnosti začalo velmi rychle a krutě zadlužovat. Ekonom Ivan Pilip říká, že reforma by měla v každém posílit vlastní zodpovědnost. Penze nemá být částkou, ze které se pohodlně žije, stát ji vyplácí, aby lidé neupadli do extrémní chudoby, sdělil.
20. 7. 2023|

Rodičovská se zkrátí ze čtyř na tři roky, řekl Jurečka. Chce také přidat 50 tisíc

Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku by se mohla zkrátit ze čtyř let na tři roky. Rodiče ale budou moci s potomkem dál zůstávat doma na rodičovské do jeho čtyř let. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku a návrh by měli projednat během příštích dvou týdnů. Přidat by se mělo 50 tisíc korun k nynějším 300 tisícům, a to od ledna.
23. 6. 2023Aktualizováno23. 6. 2023, 20:04|

Pokud vláda neinvestuje do výzkumu, zadělává si na budoucí problémy, řekla Langšádlová

Pokud vláda nebude investovat do vzdělání a výzkumu, zadělává si na problémy do budoucna, uvedla v pořadu Interview ČT24 ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Zdůraznila, že současný návrh rozpočtu je teprve začátek politické diskuse.
22. 6. 2023|

Úsporný balíček neřeší nerovnosti v populaci, míní sociolog Prokop

Nemyslím, že vládní úsporný balíček je tak zničující, jak tvrdí odbory, ale vůbec nereaguje na to, co se tu dělo poslední tři roky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle se neobává vyššího počtu exekucí. Zmínil, že výrazně pomůže přijetí evropské směrnice o oddlužení.
18. 6. 2023|

Kalousek by podpořil zestátnění ČEZu i přes miliardové výdaje. Důležitá je dostupná cena energií, míní Středula

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by podpořil státní převzetí energetické společnosti ČEZ, pokud by to znamenalo jednorázový výdaj kolem 200 miliard korun, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si myslí, že zásadní při debatě o budoucnosti ČEZu by mělo být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele. Podle ekonomických odborníků není zestátnění ČEZu v době rozpočtové konsolidace na místě.
4. 6. 2023|

Rodná čísla se neruší, jen tlumí. Studie odhadující náklady na 56 miliard je nesmysl, tvrdí Bartoš

Za naprostý nesmysl označil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) studii, podle níž by odklon od rodných čísel stál zhruba 56 miliard korun, neboť dle něj mylně počítá s jejich úplným zrušením. Zadavatelé studie se proti tomu ohradili. Vicepremiér chce do 1. července projednat, zda by v současné rozpočtové situaci nebylo vhodné opět odložit ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů, plánované na počátek roku 2025, například s ohledem na insolvenční rejstřík.
26. 5. 2023Aktualizováno26. 5. 2023, 21:41|

Hamplovi i Kalouskovi se úsporný balíček zamlouvá. Obávají se ale, aby se ve sněmovně nerozmělnil

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.
19. 5. 2023|

Pro reformy je ještě prostor, věří ekonom Marek. Nerudová apeluje na dlouhodobou strategii

Úsporný balíček a reforma penzí by podle Davida Marka, ekonomického poradce prezidenta, mohly přinést likvidaci strukturního rozpočtového salda v dalších třech letech. Většinu vládních opatření vnímá jako důležitý krok. Ekonomka Danuše Nerudová varuje před blížícím se „nárazem do zdi“ a apeluje na dlouhodobou strategii. Sociolog Stanislav Biler v Událostech, komentářích řekl, že kabinet by nemusel přistupovat k drastickým krokům, kdyby strany koalice i opozice nezrušily superhrubou mzdu.
11. 5. 2023|