Uprchlíci

Česko by mohlo podle nového migračního paktu přispívat jiným zemím EU na migranty částkou asi 480 milionů korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opoziční ANO bude hledat cestu, jak unijní dohodu změnit, pokud zvítězí v příštích sněmovních volbách, prohlásil místopředseda ANO Radek Vondráček. Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) naopak může Česko pakt potřebovat, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině a do Česka by odtamtud mířily vysoké počty válečných uprchlíků.

Obvodní soud pro Prahu 5 potrestal podmínkou muže, který na internetu zveřejnil video, ve kterém vyhrožoval Ukrajincům. České televizi to řekla mluvčí soudu Kateřina Kaspar Studecká. Rozhodnutí není pravomocné.

Dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu chodí do tuzemských škol skoro padesát tisíc ukrajinských dětí, které utekly do Česka. Jen polovina z nich ale prošla speciálními hodinami češtiny, na které mají v prvním roce nárok všichni cizinci. Část dětí pak vzdělávací systém opouští předčasně.

Strach ze štěnic, který se loni na podzim rozšířil ve Francii, byl uměle zesílen Ruskem. Podle agentury AFP to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Francie Jean-Noël Barrot. V zemi se loni prudce zvýšil počet případů pokousání tímto hmyzem. Entomologové a zdravotničtí odborníci však varovali, že epidemie vedla také k nárůstu falešných pozorování a neopodstatněné hysterii.

Tuto sobotu jsou to přesně dva roky, co ruská vojska vpadla na Ukrajinu. Od té doby přišlo do Česka víc než 360 tisíc ukrajinských uprchlíků. Tři čtvrtiny z nich v tuzemsku našly také práci. A pro zdejší firmy už jsou často nepostradatelnými členy pracovních týmů, mnohdy totiž zastávají pozice, které jsou na českém trhu dlouhodobě nedostatkové.

V České republice je přes 384 tisíc ukrajinských uprchlíků, v přepočtu na obyvatele nejvíc z celé Evropské unie. Zhruba 100 tisíc jsou děti od narození do 18 let, mezi dospělými převládají ženy. Podle novinářky Silvie Lauder řada lidí brala pobyt jako dočasný, což má dopady na integraci. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové se v řadě aspektů podařilo uprchlickou vlnu zvládnout, nevznikly například segregované školy. Zaznělo to v pořadu 90' ČT24.

Přes 40 tisíc uprchlíků žije dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu na území Jihomoravského kraje se statutem dočasné ochrany. Ve Zlínském kraji je to podle údajů ministerstva vnitra zhruba jedenáct a půl tisíce lidí. Větší část příchozích, kteří v obou krajích zůstali, tvoří ženy a děti. Právě ty si musely ve školách zvykat na nové kamarády a neznámý jazyk.

Společnost se podle prezidenta Petra Pavla nesmí nechat unavit vývojem ruské agrese na Ukrajině. Zdůraznil, že neutuchající podpora Kyjeva v boji s Ruskem je i v zájmu Česka. Prezident to řekl při setkání s ukrajinskými válečnými uprchlíky na Pražském hradě k dvouletému výročí od začátku plnohodnotné ruské invaze. Ocenil, že se snaží vyrovnat se svojí situací a aktivně se zapojují do života v Česku. Pavel také upozornil, že válka zřejmě nebude krátká, protože rychlé dosažení cílů v tuto chvíli není reálné.

Zvlášť komplikovaně si zvykají na život v Česku uprchlíci z Ukrajiny s handicapem. Ti, kdo mají potíže s pohybem a jsou odkázáni na vozík, si museli po příjezdu začít hledat ne jakékoliv bydlení, ale bydlení bezbariérové nebo alespoň nějaké s minimem bariér. Ti, kdo neslyší, se musí začít učit zcela nový znakový jazyk a třeba rodiče dětí s epilepsií musí kromě všech ostatních nezbytností hledat i péči a úlevu pro ně.

Dalších patnáct tanků Leopard 2A4 by mohlo darovat Německo Česku jako kompenzaci za odeslání vojenských zásob na Ukrajinu. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že kabinet o nabídce Berlína informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Množství leopardů ve výzbroji české armády by se tím zdvojnásobilo, v minulosti již stejným způsobem vojáci získali dalších patnáct tanků téže specifikace. Německo kromě daru nabízí také možnost nákupu dalších patnácti tanků Leopard 2A4.

Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy opustit svou zemi. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů, na venkově je jich výrazně méně. Vyplývá to z průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi pro charitativní organizaci Saved.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval země, které pozastavily financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), aby zaručily pokračování jeho činnosti. Je podle něj životně důležitá pro dva miliony civilistů v Pásmu Gazy. Ujistil, že zaměstnanci UNRWA podezřelí ze zapojení do teroristického útoku ze 7. října 2023 jsou hnáni k odpovědnosti. Znepokojení kvůli přerušení toku peněz od dárců vyjádřily Turecko a některé arabské země.

Obyvatelé se patrně budou moci od příštího roku prokazovat českým úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů místo fyzických, zavedení elektronických stejnopisů průkazů ve středu schválil Senát. Řešil také pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu, v zákoně chce mít podmínku souhlasu obou komor parlamentu s jeho umístěním, kterou sněmovna zrušila. Horní komora rovněž kývla na novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle něhož si budou uprchlíci z Ukrajiny moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2025.

Nejméně 61 migrantů, včetně žen a dětí, se pravděpodobně utopilo při nehodě jejich plavidla u břehů Libye. Dalších 25 lidí se podařilo zachránit. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM).

Stále intenzivnější boje mezi izraelskou armádou a teroristy z hnutí Hamás už probíhají i na jihu Pásma Gazy. Jeruzalém vyzval civilisty, aby se přesunuli k hranici s Egyptem. Tam se tísní statisíce Palestinců v podmínkách, které se rychle zhoršují. Podle OSN hladoví polovina z dvou milionů obyvatel enklávy.

Uprchlíci z Ukrajiny zřejmě přijdou příští rok o další část státní podpory. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by se to mělo týkat třeba nouzového ubytování. Po poslední úpravě z letošního července už přišla podle resortu práce o možnost bydlení zdarma asi tisícovka takzvaných zranitelných běženců, ke kterým patří matky s dětmi nebo senioři.

Slovensko v úterý časně ráno ukončilo bezpečnostní akci na hranicích s Maďarskem, kterou zahájilo v pondělí večer kvůli nelegální migraci. Slovenské bezpečnostní složky během ní nezadržely žádného běžence. Novinářům to řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Podle něj šlo o jednorázovou akci, kterou je Bratislava připravena v případě potřeby zopakovat. Ještě v pondělí přitom nasazení policistů či vojáků na zelenou hranici s Maďarskem zdůvodnil i očekávanou velkou migrační vlnou. Opozice i exministr zahraničí Miroslav Wlachovský opatření nové vlády označili za divadlo.

Polská režisérka Agnieszka Hollandová po úspěchu na festivalu v Benátkách a negativní kampani ze strany některých polských politiků uvedla i do českých kin svůj nový film Hranice. Proplétá se v něm několik osudů aktivistů, uprchlíků i pohraničníků na polsko-běloruské hranici. „Poprvé za dlouhou dobu jsem měla pocit, že to má smysl,“ sděluje. Na Oscara třikrát nominovaná filmařka, jež studovala pražskou FAMU, mluví v Interview speciál i o Franzi Kafkovi, svém vztahu s Leonardem DiCapriem i o tom, co jí vadí na současných seriálech.

Palestinské teroristické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil šest tisíc palestinských vězňů a vězeňkyň, uvedl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál. Skupina zveřejnila video zajaté 21leté Izraelky, kterou drží jako rukojmí. Izrael pokračoval v útocích na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu i na Hamás v Pásmu Gazy. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) varuje, že nemocnicím v Pásmu Gazy dojde během 24 hodin elektřina. Podle agentury Reuters se v pondělí měl otevřít hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem, zůstává však většinou uzavřený.

Ukrajinští uprchlíci v Česku řeší problémy s bydlením. Asociace krajů upozornila na četné nedoplatky, které evidují ubytovny. Takzvané zranitelné skupině běženců, kam spadají senioři nebo matky s malými dětmi, už stát hradí bydlení jen v případě, že čerpají humanitární dávku. O tu ale mnozí po červencovém zpřísnění pravidel přišli.

Poslanci začali projednávat možnost dalšího prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků před ruskou invazí, k debatě o ní se kvůli obědové přestávce už nedostali. Dolní komora také propustila do třetího čtení novelu liniového zákona, jehož cílem je urychlit povolování dopravní a další infrastruktury. Odpoledne se pak poslanci věnovali interpelacím na premiéra.

Varšava odmítla v Radě EU prodloužit ochranu uprchlíkům z Ukrajiny. Směrnice nakonec prošla i proti vůli polské vlády. Ta v předvolební kampani nasadila vůči Kyjevu ostrý tón. Oznámila také, že od nového roku zřejmě přestane uprchlíkům vyplácet finanční podporu. To může jejich život v zemi zkomplikovat, soudí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Přes Středozemní moře se letos dostalo do Evropy zatím zhruba 186 tisíc migrantů. Z nich 130 tisíc registruje Itálie, což znamená nárůst o 83 procent ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Informovala o tom podle agentury DPA ve čtvrtek v Radě bezpečnosti OSN ředitelka kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v New Yorku Ruven Menikdiwelaová.

Státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v rámci sedmadvacítky. Mechanismus by měl být prodloužen až do 4. března 2025. Ve čtvrtek o tom informovala Rada EU. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.