Dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu chodí do tuzemských škol skoro padesát tisíc ukrajinských dětí, které utekly do Česka. Jen polovina z nich ale prošla speciálními hodinami češtiny, na které mají v prvním roce nárok všichni cizinci. Část dětí pak vzdělávací systém opouští předčasně.
Na přípravné lekce češtiny chodí jen část ukrajinských dětí. Navazující jazyková podpora na školách často chybí úplně
Události: Jazyková vybavenost ukrajinských dětí (zdroj: ČT24)
Ministerstvo vnitra eviduje v Česku skoro devadesát tisíc dětských uprchlíků, do škol jich tak chodí jen něco přes polovinu. Mnohé navštěvují například různé neformální adaptační skupiny, uvedla programová ředitelka neziskové organizace META Kristýna Titěrová.
Na oficiální jazykovou přípravu dochází třeba Bohdana Popová, žákyně osmé třídy na ZŠ profesora Švejcara v Praze. „Když to lidi chtějí, tak se naučí, a když nechtějí, tak se nenaučí,“ prohlásila s tím, že čeština je podle ní lehká.
Na ZŠ profesora Švejcara absolvovala kurz před dvěma roky i Kateryna Sljuzová, která brzy půjde na střední školu. „Na začátku jsem byla tichá, nikdy s nikým nemluvila, ale pomalu jsem začala mluvit a rozumět,“ přiblížila.
Na střední školy se dostalo jen každé páté ukrajinské dítě. Mezi nimi je i Veronika Lobková. „Hodně škol mi zamítlo přihlášku, tak jsem prostě šla tam, kde mě přijali,“ vysvětlila.
Základní škola profesora Švejcara podle jejího ředitele Ondřeje Lněničky nabízí i další jazykovou podporu, například odpolední doučování. Většina ukrajinských dětí v Česku se k ní ale nedostane. Školy ji podle organizace META buď nenabízejí, nebo o ní uprchlíci ani nevědí.
Ministerstvo školství je hodlá do dvou měsíců v češtině otestovat. „Chtěli bychom právě vědět, jak se podařilo pokročit v jejich jazykově přípravě, abychom mohli rozhodnout o budoucím modelu podpory,“ vysvětlil ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
