Válka dopadá na ukrajinské děti. Školy ohrožuje ostřelování

Nahrávám video

Rusko na Ukrajině nadále útočí i na civilní cíle. V noci na pondělí si ruské bombardování Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti vyžádalo 34 zraněných včetně pěti dětí. Ty jsou válkou těžce zasažené, i když právě nehrozí bezprostřední nebezpečí. Jejich vzdělání a výchova jsou vážně ohroženy, ať už se nacházejí v Česku, nebo na Ukrajině. Natáčeli Natalija Kosiaková a Darja Stomatová.

Vinou války vyrůstá dvouroční Kyrill v cizí zemi. Jeho maminka by se chtěla vrátit do Dnipra, ale s každou novou zprávou o útoku se tato myšlenka vzdaluje. Při jednom z posledních ruských úderů zemřela na okraji jejího rodného města matka s dcerou. „Byla jsem si doteď jistá, že se vrátím domů, ale po tom, co se stalo, se bojím. Mám strach,“ svěřila se uprchlice Anna Choružijová žijící v Roudnici nad Labem.

Masivní ostřelování oblasti převrátilo životy mnohých rodičů naruby. I kdyby se Choružijová vrátila domů, musela by na práci zapomenout. S minimálním platem v přepočtu necelých čtyř tisíc korun by si nemohla dovolit vodit dítě do soukromé školky. „(Soukromé školky) stojí patnáct až dvacet tisíc na měsíc,“ přiblížila. Ty státní jsou zavřené.

Podobná volba trápí také matku školáka Natalji Volkovovou, která na Ukrajině zůstala. Denně prochází kolem domu v Dnipru, který je živou připomínkou války. Křik, prach, oheň. Těmito slovy popisuje lednový útok na obytný dům. „Vážně se bojím. Vlastně doteď nevím, co je správné. Nikdo to netuší. Čekat můžete cokoliv. Nemyslím si ale, že distanční výuka dětem prospívá,“ popsala Volkovová.

Před invazí chodíval dnes šestiletý Andrej do tamní mateřské školy. Zavřená byla kvůli pandemii a nyní i kvůli válce téměř tři roky. Učitelé ale doufají, že se do školy od září děti opět vrátí. Hned u vchodu pro ně i pro pedagogy připravují dělníci protiletecký kryt. „Už se našich dětí nemůžeme dočkat. Teď naši pedagogové pracují distančně,“ uvedla vychovatelka Tatjana Maščenková.

Škola v Pavlohradu je bez oken

Některé školy v oblasti dětem umožnily prezenční výuku aspoň částečně. Jednu takovou v Pavlohradu poškodila ruská střela. Když tlaková vlna smetla všech 240 oken v budově, byla naštěstí půlnoc. V Pavlohradu v noci na pondělí agresor útočil na železniční infrastrukturu a zásobníky paliva. Tlaková vlna byla ale natolik silná, že poničila desítky budov v okruhu několika kilometrů včetně šesti škol a školek.

„My civilisté nechápeme, proč střílejí po našich městech. V našem obvodu teď není elektřina, protože zasáhli trafostanici. A kdo nemá elektřinu? Lidé, děti. Není voda. Děti se nemůžou učit. A proč? Jak jim útok na naši školu pomůže k vítězství?“ otázal se ředitel školy v Pavlohradu Oleksandr Osipčuk.

Vrátit budovu do pořádku se možná podaří do začátku nového školního roku. Klid duše podle ředitele přinese místním jenom konec války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 6 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 27 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 42 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami
Načítání...