Válka dopadá na ukrajinské děti. Školy ohrožuje ostřelování

Nahrávám video

Rusko na Ukrajině nadále útočí i na civilní cíle. V noci na pondělí si ruské bombardování Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti vyžádalo 34 zraněných včetně pěti dětí. Ty jsou válkou těžce zasažené, i když právě nehrozí bezprostřední nebezpečí. Jejich vzdělání a výchova jsou vážně ohroženy, ať už se nacházejí v Česku, nebo na Ukrajině. Natáčeli Natalija Kosiaková a Darja Stomatová.

Vinou války vyrůstá dvouroční Kyrill v cizí zemi. Jeho maminka by se chtěla vrátit do Dnipra, ale s každou novou zprávou o útoku se tato myšlenka vzdaluje. Při jednom z posledních ruských úderů zemřela na okraji jejího rodného města matka s dcerou. „Byla jsem si doteď jistá, že se vrátím domů, ale po tom, co se stalo, se bojím. Mám strach,“ svěřila se uprchlice Anna Choružijová žijící v Roudnici nad Labem.

Masivní ostřelování oblasti převrátilo životy mnohých rodičů naruby. I kdyby se Choružijová vrátila domů, musela by na práci zapomenout. S minimálním platem v přepočtu necelých čtyř tisíc korun by si nemohla dovolit vodit dítě do soukromé školky. „(Soukromé školky) stojí patnáct až dvacet tisíc na měsíc,“ přiblížila. Ty státní jsou zavřené.

Podobná volba trápí také matku školáka Natalji Volkovovou, která na Ukrajině zůstala. Denně prochází kolem domu v Dnipru, který je živou připomínkou války. Křik, prach, oheň. Těmito slovy popisuje lednový útok na obytný dům. „Vážně se bojím. Vlastně doteď nevím, co je správné. Nikdo to netuší. Čekat můžete cokoliv. Nemyslím si ale, že distanční výuka dětem prospívá,“ popsala Volkovová.

Před invazí chodíval dnes šestiletý Andrej do tamní mateřské školy. Zavřená byla kvůli pandemii a nyní i kvůli válce téměř tři roky. Učitelé ale doufají, že se do školy od září děti opět vrátí. Hned u vchodu pro ně i pro pedagogy připravují dělníci protiletecký kryt. „Už se našich dětí nemůžeme dočkat. Teď naši pedagogové pracují distančně,“ uvedla vychovatelka Tatjana Maščenková.

Škola v Pavlohradu je bez oken

Některé školy v oblasti dětem umožnily prezenční výuku aspoň částečně. Jednu takovou v Pavlohradu poškodila ruská střela. Když tlaková vlna smetla všech 240 oken v budově, byla naštěstí půlnoc. V Pavlohradu v noci na pondělí agresor útočil na železniční infrastrukturu a zásobníky paliva. Tlaková vlna byla ale natolik silná, že poničila desítky budov v okruhu několika kilometrů včetně šesti škol a školek.

„My civilisté nechápeme, proč střílejí po našich městech. V našem obvodu teď není elektřina, protože zasáhli trafostanici. A kdo nemá elektřinu? Lidé, děti. Není voda. Děti se nemůžou učit. A proč? Jak jim útok na naši školu pomůže k vítězství?“ otázal se ředitel školy v Pavlohradu Oleksandr Osipčuk.

Vrátit budovu do pořádku se možná podaří do začátku nového školního roku. Klid duše podle ředitele přinese místním jenom konec války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 mminutami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 19 mminutami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 35 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 45 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Evropský pohled