Evropská rada

Český premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu sešel v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a premiérem Nizozemska Markem Ruttem. Jednali například o české muniční iniciativě a o způsobech, jak posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Setkání se uskutečnilo ještě před startem dvoudenního summitu Evropské rady, který začal večer. Na programu má ve středu situaci na Ukrajině a vztahy Unie s Tureckem a Libanonem a ve čtvrtek pak zejména konkurenceschopnost Evropské unie.

„Platí, že jsme schopni z této iniciativy dodávat munici na Ukrajinu už v průběhu června, pak postupně do konce roku,“ prohlásil na návštěvě Litvy premiér Petr Fiala (ODS). „Uvědomujeme si, že Ukrajina nevede boj jenom za svou nezávislost a svobodu, ale za bezpečnost celé Evropy,“ poznamenal po návštěvě vojenské základny Rukla. V pobaltské zemi má šéf vlády na programu ještě večeři pořádanou předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Členské státy Evropské unie se v uplynulém týdnu shodly na nezbytnosti urychlení a zesílení vojenské podpory Ukrajině. Země, která již přes dva roky čelí ruské válečné agresi, by mohla získat výzbroj nakoupenou za ruské peníze – totiž aktiva, která EU agresorovi zmrazí. Miliarda eur by takto mohla být k dispozici již počátkem července.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

Čeští zemědělci budou 20. března protestovat. Připojí se k celoevropským farmářským demonstracím. Po celé republice se uskuteční jízdy traktorů a další techniky, budou i na hranicích. Oznámil to předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, který není spokojen s tím, co na podporu odvětví schválila vláda. Hodnotí sice změny jako posun správným směrem, k výraznému zlepšení situace českých farmářů podle něj ale nepřispějí. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) farmáře vyzval, aby při protestech neblokovali dopravu.

Transformace hospodářství Evropské unie, velký klimatický plán s výhledem na rok 2050, ale také hlavní priorita předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Tato označení charakterizují Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), která se utvářela řadu let. Nařízení EU jsou koncipována na cílový rok 2050, ale dvacet let před touto metou je druhý styčný bod, kdy se bude revidovat, zda se daří nastolený plán dodržovat. Green Deal našel v Evropě horlivé zastánce i kritiky.

Na Lucemburském náměstí před europarlamentem ve čtvrtek hořely ohně, zemědělci tam navezli hromadu hnoje. Do ulic Bruselu přijely kolony traktorů, aby na sebe upozornily představitele Evropské unie a prosadily větší pomoc zemědělcům v souvislosti s daněmi, rostoucími náklady a levným dovozem.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Předseda Evropské rady Charles Michel se v červnu zúčastní voleb do Evropského parlamentu, a pokud v nich uspěje, rezignuje v polovině července na svůj post. Michel to řekl v rozhovoru s belgickým deníkem De Standaard. Portál Politico v návaznosti na toto oznámení napsal, že případný odchod Michela z vrcholné unijní funkce vzbuzuje obavy ohledně toho, jaký vliv by mohl na chod Evropské unie získat maďarský premiér Viktor Orbán.

Země Evropské unie a europoslanci se shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Poprvé zavádí limity pro emise z pneumatik a brzd. Celkově už však emisní limity nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Limity se zavádějí kvůli tomu, že zplodiny z aut způsobují velké množství úmrtí a nemocí a také výrazně přispívají ke změně klimatu.

Evropská rada v pondělí schválila dvanáctý balík protiruských sankcí. Rozšířila seznam subjektů, které podporují tamní režim, a zakázala zpětný dovoz strategického zboží. Nově je zakázán také nákup či převoz diamantů z Ruska. Česko smí díky výjimce dovážet ruskou ropu ještě rok.

Summit zemí Evropské unie se kvůli maďarskému vetu neshodl na další finanční podpoře pro Ukrajinu. Evropská komise chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. V pátek to po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se summit sejde brzy po začátku nového roku.

Gruzínskou prezidentku Salome Zurabišviliovou přijal na Pražském hradě její protějšek Petr Pavel. Chce tak vyjádřit podporu Gruzii dříve, než bude Evropská rada rozhodovat o přidělení kandidátského statutu kavkazské zemi. Hrad dal najevo, že považuje Zurabišviliovou za političku, která ve své zemi výrazně přispívá k prosazování evropských hodnot.

Už za dva týdny čeká Evropskou unii (EU) důležitý summit. Lídři zemí sedmadvacítky by na něm měli rozhodnout o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. K blokádě postupu se však chystá maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož je Kyjev členství vzdálený „několik světelných let“. Zároveň šéf maďarské vlády odmítá podpořit další pomoc ve výši 50 milionů eur pro napadenou zemi.

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se však, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu. Pokud v Sejmu podporu opravdu nezíská, stane se novým premiérem šéf dosavadní opozice Donald Tusk.

Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.

Představitelé zemí Evropské unie na summitu podpořili právo Izraele na sebeobranu a vyzvali k rychlému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, mimo jiné prostřednictvím humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární účely. Vyplývá to z textu společných závěrů. Shodu potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Izrael nyní potřebuje jednoznačnou podporu, a od České republiky ji dostal. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl České televizi po své návštěvě židovského státu. Odmítl potřebu vyzývat ho k ohledu k civilistům v Gaze, protože podle něj to izraelská vláda sama ví a je pod kontrolou veřejnosti. Za zásadní v současném světě považuje být silný, protože jedině z pozice síly je možné dosáhnout míru a udržet ho. Rozhovor vedl Michal Kubal.

Český premiér Petr Fiala (ODS) navštívil Izrael, kde jednal se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem. Fiala bude usilovat o to, aby summit Evropské unie tento týden potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Řekl, že Česko je díky silnému obrannému průmyslu připraveno poskytnout Izraeli pomoc.

Předseda opoziční Občanské koalice (KO) Donald Tusk vyzval prezidenta Andrzeje Dudu, aby rychle jmenoval novou vládu. Tu chce vytvořit s Třetí cestou a Levicí, dohromady ve volbách získaly většinu. Šéf kanceláře prezidenta, který je z dosud vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS), prohlásil, že Duda má na konzultace dost času. Zástupci PiS již oznámili, že nejspíš míří do opozice.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý zkritizoval Moskvu kvůli tomu, že jeho zemi nepřišla na pomoc, když Ázerbájdžán na konci září obsadil Náhorní Karabach. Rusko totiž jako spojenec Jerevanu do regionu po předchozí válce nasadilo zhruba dva tisíce vojáků v rámci mírové mise s tím, že mělo dohlížet na dodržování příměří, které Ázerbájdžán touto akcí porušil. Kritika zazněla na plenárním zasedání v Evropském parlamentu.

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Antimigrační hnutí postupně posiluje v mnoha zemích Evropy, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Je otázka, do jaké míry je to výsledek populistické politiky a do jaké míry reálný obraz toho, že se Evropa skutečně začíná obávat migrační vlny, která nebude zvládnutelná,“ dodal.