Evropská rada strana 2 z 5

Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.

Představitelé zemí Evropské unie na summitu podpořili právo Izraele na sebeobranu a vyzvali k rychlému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, mimo jiné prostřednictvím humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární účely. Vyplývá to z textu společných závěrů. Shodu potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Izrael nyní potřebuje jednoznačnou podporu, a od České republiky ji dostal. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl České televizi po své návštěvě židovského státu. Odmítl potřebu vyzývat ho k ohledu k civilistům v Gaze, protože podle něj to izraelská vláda sama ví a je pod kontrolou veřejnosti. Za zásadní v současném světě považuje být silný, protože jedině z pozice síly je možné dosáhnout míru a udržet ho. Rozhovor vedl Michal Kubal.

Český premiér Petr Fiala (ODS) navštívil Izrael, kde jednal se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem. Fiala bude usilovat o to, aby summit Evropské unie tento týden potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Řekl, že Česko je díky silnému obrannému průmyslu připraveno poskytnout Izraeli pomoc.

Předseda opoziční Občanské koalice (KO) Donald Tusk vyzval prezidenta Andrzeje Dudu, aby rychle jmenoval novou vládu. Tu chce vytvořit s Třetí cestou a Levicí, dohromady ve volbách získaly většinu. Šéf kanceláře prezidenta, který je z dosud vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS), prohlásil, že Duda má na konzultace dost času. Zástupci PiS již oznámili, že nejspíš míří do opozice.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý zkritizoval Moskvu kvůli tomu, že jeho zemi nepřišla na pomoc, když Ázerbájdžán na konci září obsadil Náhorní Karabach. Rusko totiž jako spojenec Jerevanu do regionu po předchozí válce nasadilo zhruba dva tisíce vojáků v rámci mírové mise s tím, že mělo dohlížet na dodržování příměří, které Ázerbájdžán touto akcí porušil. Kritika zazněla na plenárním zasedání v Evropském parlamentu.

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Antimigrační hnutí postupně posiluje v mnoha zemích Evropy, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Je otázka, do jaké míry je to výsledek populistické politiky a do jaké míry reálný obraz toho, že se Evropa skutečně začíná obávat migrační vlny, která nebude zvládnutelná,“ dodal.

Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Lídři zemí Evropské unie zakončili dvoudenní summit bez shody na závěrech o migraci. Nepřesvědčili premiéry Polska a Maďarska, aby přestali dohodu blokovat požadavkem na zmínku o jednomyslném rozhodování v otázkách migrace. Český premiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil z výsledku zklamání, přesto hovořil o posunu v debatě o migraci: „Zaznamenáváme velkou změnu přístupu mezi státy, které odmítaly tuto situaci dlouho řešit.“ Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.

Několikahodinové jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zatím nedokázalo vyřešit jejich neshody na téma migrace. Zatímco lídři Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snaží prosadit do závěrů summitu požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech EU, většina ostatních zemí je proti. Varšava zároveň slibuje představit plán na důslednou ochranu vnějších hranic sedmadvacítky. Nejvíc migrantů teď na kontinent přichází po moři.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Opoziční ANO a SPD neprosadily ve sněmovně návrhy na odmítnutí dohody o reformě migračních pravidel Evropské unie. Poslanci naopak na závěr středeční mimořádné schůze svolané z podnětu ANO přijali usnesení vládního tábora, podle kterého je dohoda ministrů vnitra členských států z minulého týdne v souladu s dlouhodobými zájmy Česka a je založena na finanční solidaritě mezi unijními zeměmi a nezahrnuje povinné přerozdělování uprchlíků. Debata trvala zhruba čtyři hodiny. Opoziční ANO i SPD kritizují to, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhované unijní změny odsouhlasil.

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Polský prezident Andrzej Duda navrhuje změnit zákon o posuzování ruského vlivu, který kritizuje opozice nebo polští ústavní právníci a výhrady k němu má i Evropská komise či Spojené státy. Duda normu o zřízení komise, která má vyšetřovat vlivy Ruska v letech 2007 až 2022, začátkem týdne podepsal, zároveň ale řekl, že ho pošle k posouzení ústavnímu soudu.

Česká společnost Mero, vlastněná státem, která se stará o dodávky ropy do Česka, se dohodla s italskými akcionáři na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Premiér Petr Fiala (ODS) to ve středu oznámil po jednání se svou italskou kolegyní Giorgiou Meloniovou. Jednali také o bilaterálních vztazích, evropských tématech či spolupráci v energetice a nových technologiích. Meloniovou večer přivítá také prezident Petr Pavel na Pražském hradě.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v Praze setkala s českým prezidentem Petrem Pavlem. Uvedla, že EK navrhne zákon o produkci munice v EU, což by mělo urychlit výrobu v Evropě. Mimo jiné také poděkovala za přijetí ukrajinských uprchlíků nebo za úspěšné předsednictví v Radě EU. Celková podpora států EU Ukrajině činila přes 68 miliard eur (zhruba 1,6 bilionu korun), každodenní hmatatelná pomoc musí pokračovat, uvedla.

Na červencovém summitu NATO ve Vilniusu budeme usilovat o přijetí naší žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Chceme také získat informaci o tom, v jakém období a za jakého sledu událostí můžeme do NATO vstoupit, řekl pro Českou televizi předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijede 2. května do Prahy. Oznámil to český prezident Petr Pavel na závěr své třídenní návštěvy Bruselu. Po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem Pavel rovněž řekl, že Česko by mělo v Evropské unii tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou již letos, o což usiluje Kyjev.

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.

Země Evropské unie jsou připraveny podílet se na krocích, které by bránily únosům ukrajinských dětí do Ruska a povedou k potrestání jejich strůjců. Před jednáním unijních lídrů v Bruselu to řekl český premiér Petr Fiala (ODS), který označil únosy praktikované Moskvou za „mimořádně odporné“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po čtvrtečním prvním dni summitu prohlásila, že spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým uspořádá mezinárodní konferenci s cílem získat podporu pro vyhledávání tisíců unesených dětí a jejich navracení na Ukrajinu.

Unijní špičky na summitu v Bruselu vyzvaly ve čtvrtek k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí. Evropská unie by také měla podle nich usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.