Evropská rada strana 5 z 5

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, které podle něj ukazují, jak kolony tanků a vojenských vozidel po železničním a silničním mostu opouštějí okupovaný Krym. Ukrajina ale žádné známky ústupu nezaznamenala a rovněž Washington tvrdí, že ruské jednotky se pohybují směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, a že se posouvají „znepokojivě do bojových pozic“. Příjezd další ruské vojenské techniky k hranicím konstatovala i britská zpravodajská služba. Podle estonské rozvědky je v regionu už 170 tisíc ruských vojáků.

Česko potřebuje, aby Evropa považovala jádro za čistý zdroj energie, řekl premiér Petr Fiala (ODS) předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Ten do Strakovy akademie zavítal, aby diskutoval přípravy českého předsednictví v Radě Evropské unie, jehož se Praha ujme v červenci. Fiala také předeslal, že jeho kabinet je připraven přidat peníze do rozpočtu předsednictví, bude-li to potřeba.

Kazachstánský parlament v úterý na návrh prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva schválil jako nového premiéra země Alichana Smajlova, jenž dosud vedl prozatímní kabinet. Prezident rovněž jmenoval ministry nové vlády a ohlásil, že spojenecké jednotky z postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) zahájí během dvou dnů stahování z Kazachstánu a dokončí ho za deset dnů. Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra.

Předsednictví Evropské unii se od soboty na půl roku ujímá Francie. Prezident Emanuel Macron za jeho priority označil reformu schengenského prostoru a lepší ochranu vnějších hranic Unie nebo posílení společné evropské obrany. Chce také bojovat s nezaměstnaností. Od 1. července bude sedmadvacítce předsedat Česká republika.

Lídři členských zemí Evropské unie za vzestupu koronavirové varianty omikron znovu vyzdvihli význam očkování proti covidu-19 a slíbili silnější podporu vakcinace po celém světě. Uvádí to závěry přijaté na čtvrtečním zasedání Evropské rady. Po debatě o vývoji pandemie se lídři přesunuli k cenám energií, kde však shodu nenašli. Pak se věnovali zahraniční politice. Vyzvali unijní orgány, aby pokročily s iniciativami spojenými s nelegální imigrací včetně návrhu na uvolnění imigračních pravidel kvůli krizi na hranicích s Běloruskem. Pohrozili také Rusku vysokou cenou za případný vpád na Ukrajinu.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve středu na vrcholném jednání ujistili lídry pětice postsovětských států Východního partnerství o tom, že stále podporují jejich evropské směřování. Přislíbili jim také nové investice či dodávky vakcín proti covidu-19. Vůdci Ukrajiny, Moldavska či Gruzie dali před schůzkou najevo, že na rozdíl od Arménie a Ázerbájdžánu usilují o co nejrychlejší vstup do EU, o němž však závěrečné prohlášení summitu nehovoří.

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.

Ze zemí Evropské unie zmizelo od roku 1980 na šest set milionů hnízdících ptáků. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu, na kterém spolupracovali i ornitologové z Česka. Největší propad tým pozoroval u vrabce domácího, jeho populace poklesla o 247 milionů, sdělila Česká společnost ornitologická v tiskové zprávě (ČSO). Odborníci analyzovali údaje o 378 z 445 ptačích druhů, které jsou ve sledovaných zemích původní.

Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš (ANO), který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatického zdroje nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva Evropské komisi, aby prověřila fungování ETS. Summit také chce, aby Komise připravila dlouhodobější opatření k zajištění „dostupných cen“ energie a snížení závislosti na jejím dovozu. Lídři projednávali také otázku další vlny pandemie, problému Unie a Polska nebo migrace.

Přesně poloviny z 214 dosavadních summitů Evropské unie se zúčastnila odcházející německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se v Bruselu rozloučili lídři ostatních unijních zemí. Podle mnoha kolegů byla kancléřka často ústřední postavou jednání, když moderovala řadu sporů a pomáhala najít kompromis. Šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel podle jednoho z činitelů prohlásil, že summity bez ní budou jako Paříž bez Eiffelovy věže či Řím bez Vatikánu.

Ani po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie neshodli na společném postupu v otázce rostoucích cen energií. Závazné závěry summitu podle diplomatického zdroje zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požaduje regulaci trhu s emisními povolenkami. Řada lídrů je však podle zmíněného zdroje proti výrazným zásahům do systému a předsedající summitu Charles Michel se chce k tématu vrátit později. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.

Nový rakouský kancléř Alexander Schallenberg (ÖVP) před poslanci Národní rady uvedl, že hodlá pokračovat v politickém směřování nastaveném jeho předchůdcem Sebastianem Kurzem (ÖVP). Ten minulý týden odstoupil v důsledku korupční kauzy, dosavadního ministra zahraničí Schallenberga v pondělí jmenoval do funkce prezident Alexander Van der Bellen. Opozice kontinuitu s předchozí vládou zatíženou aférami kritizovala.

V polských městech v neděli demonstrovaly desítky tisíc lidí. Do ulic vyšly vyjádřit nesouhlas s rozhodnutím ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost evropské legislativy nad polským právem. Demonstrující podpořili také setrvání Polska v EU. Protest svolal předseda nejsilnější opoziční strany, Občanské platformy, bývalý předseda Evropské rady a bývalý premiér Donald Tusk.

Jako další ze série daňových skandálů, který ukazuje nedostatečné úsilí Evropské unie, prezentovali někteří členové Evropského parlamentu ve středeční rozpravě kauzu Pandora Papers. Vícero řečníků poukazovalo na informaci o nemovitostech českého premiéra Andreje Babiše (ANO) nakoupených skrze offshorové společnosti nebo kritizovalo úterní rozhodnutí vyškrtnout tři země z unijního seznamu daňových rájů. Zástupci Evropské komise a Rady EU ujišťovali, že boj proti obcházení daní a praní špinavých peněz pokračuje.

Evropská unie musí jednat aktivněji a samostatněji v obranné a bezpečnostní politice, zároveň ale dbát na partnerství s USA a dalšími spojenci v NATO. Po neformálním jednání prezidentů a premiérů členských zemí, které nepřineslo konkrétní závěry, to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Lídři unijních zemí se bavili o posilování společné obrany či o budoucích vztazích s Čínou, jejich rozdílné názory však pracovní večeře ve Slovinsku nesjednotila. Několik politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO) krátce hovořilo o potřebě společně řešit růst cen energií, na větší debatu však nedošlo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev udělá vše, co bude v jeho silách, pro návrat Krymu, jenž před sedmi lety anektovalo Rusko. Na summitu věnovaném Krymskému poloostrovu rovněž vyzval mezinárodní spojence, aby ho v této snaze podpořili. Apeloval také na posílení sankcí vůči Moskvě.

Vláda rozhodla, že Česko poskytne do konce roku darem nejméně 2,39 milionu vakcín proti covidu-19. Poputují do balkánských zemí, Afriky a Asie. Dar je součástí dřívější dohody lídrů členských států EU, podle které unie daruje třetím zemím společně 100 milionů dávek vakcíny. Kromě toho Česko daruje očkovací látky také Vietnamu a Tchaj-wanu, sdělil po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zdůraznil také, že na podzim bude pro Česko vakcín dostatek. Zmínil rovněž, že názory na to, kdy bude třeba přeočkování a pro koho, se zatím vyvíjejí.

Polská Občanská koalice (KO) vedená nejsilnější Občanskou platformou postoupila v první polovině července na druhé místo, když předstihla stranu Polsko 2050. Zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé za tím vidí efekt Donalda Tuska, který se před dvěma týdny stal novým šéfem KO. Podle údajů serveru Politico dál s výrazným náskokem vede vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS).

Dosavadní šéf polské Občanské platformy Borys Budka v sobotu symbolicky předal vedení této donedávna nejsilnější opoziční strany bývalému premiérovi Donaldu Tuskovi, který se vrací do polské politiky, informují tamní média. Prakticky současně vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) na svém sjezdu znovu zvolila do svého čela na další volební období Jaroslawa Kaczyńského, pokládaného za Tuskova osobního protivníka.

V Polsku sílí spekulace o návratu Donalda Tuska do tamní politiky. Bývalý premiér, exšéf Evropské rady a nyní předseda Evropské lidové strany (EPP) by se podle nich mohl znovu stát předsedou Občanské platformy (PO). Obliba této donedávna nejsilnější opoziční strany u voličů klesá a Tusk je čím dál častěji vnímaný jako spasitel šancí liberální opozice vystřídat u moci konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), která vládne zemi již druhé volební období za sebou.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Při odchodu z prvního dne jednání summitu EU to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Návrh Německa a Francie po tříhodinové noční debatě v Bruselu odmítly některé země, které chtějí, aby Moskva před rozhovory na nejvyšší úrovni začala plnit některé unijní požadavky.

Prezidenti a premiéři členských zemí EU se na bruselském summitu shodli na poskytnutí dalších peněz zemím, z nichž či přes které do Evropy proudí žadatelé o azyl. Po rychlém schválení závěrů k tématu migrace a zhruba hodinové debatě o kontroverzním maďarském zákonu zakazujícím školní osvětu o sexuálních menšinách následně zahájili šéfové států pracovní večeři věnovanou zejména vztahům s Ruskem.

Po dlouhé době se na summit Evropské unie dostává téma migrace. Řešit ji chtějí hlavně jihoevropské státy. Znepokojují je aktuální unijní statistiky, podle kterých po delším období klidu způsobeném uzavřením hranic kvůli pandemii stoupá počet migrantů nelegálně mířících do Evropy.

Evropská unie a Spojené státy se dohodly na ukončení vleklého sporu kolem subvencování výroby letadel Airbus a Boeing. Po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem to uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Bílý dům potvrdil, že cla budou zrušena na pět let. Obě strany chtějí rovněž společně postupovat proti praktikám Číny ohrožujícím tržní prostředí. Naopak otázku amerických cel na dovoz evropské oceli a hliníku se politikům na summitu vyřešit nepodařilo.