Požadavek EU na snížení spotřeby energie bude podle Prouzy spíše apel, zavírání podniků prý nehrozí

15 minut
Události, komentáře: Co znamená dohoda EU pro firmy a co pro lidi
Zdroj: ČT24

Snížení špičkové spotřeby elektřiny o pět procent, na kterém se shodly státy Evropské unie, bude fakticky dobrovolné. Řekl to koordinátor českého předsednictví na ministerstvu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza. Podle ekonoma Petra Zahradníka je ale velmi důležité i zastropování cen elektřiny. Na zastropování plynu se státy neshodly, ale diskutují o něm. Podle Prouzy si ale každá země tento strop představuje jinak. Tomáš Prouza a Petr Zahradník hovořili o závěrech rady unijních ministrů pro energetiku v Událostech, komentářích.

Rada ministrů pro energetiku schválila dvě opatření: že budou členské země EU šetřit elektřinou a také zastropování jejích cen a mimořádné zdanění elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Není zatím žádná definitivní dohoda o cenových stropech pro plyn, ale diskutuje se i o nich. Požadavek na jejich zavedení vyslovilo patnáct členských zemí, podle Prouzy je s tím ale zásadní problém, jak se ukázalo, když se české předsednictví každého státu ptalo na podrobnosti. „Od každé z těch patnácti zemí jsme dostali úplně jinou odpověď,“ upozornil.

V úvahu podle něj připadá několik variant stropu. Myslí si, že nemá smysl stanovit cenový strop na ruský plyn, „protože dnes už téměř žádný ruský plyn není“. Za velmi problematické považuje Prouza i stanovení maximálních cen pro zkapalněný plyn. „Když to uděláte zejména u LNG, tak není žádný problém, aby majitel toho plynu otočil tankery, poslal je do Asie a budeme mít problém,“ varoval. Za reálné považuje hlavně stanovení cenového stropu pro plyn používaný k výrobě elektrické energie.

To si myslí i Zahradník, podle kterého ale nejspíše bude problém vymyslet celoevropské řešení pro zastropování u plynu. Zastropování cen pro výrobu elektřiny by ale podle něj pomohlo cenám obou. „Zajistíte, že substituční efekt v rámci trhu s plynem se nepřesune do energetického sektoru a dojde nejenom k oddělení, ale současně i vytvoření jistoty na obou trzích,“ podotkl.

Shodu ministrů, přes trvající diskusi o plynu, hodnotí Zahradník velmi příznivě – zejména to, že radou prošlo prakticky vše, co v polovině září navrhla Evropská komise. „Pro mě je velmi (…) příjemnou zkušeností to, že rada – s výjimkou jednoho bodu, o kterém se zřejmě budeme bavit, ale který je otevřen, rozhodně nezůstává v ofsajdu nebo neřešený – se shodla,“ zdůraznil.

Evropské řešení podle něj umožní unijním státům kroky, které by jinak byly považovány za dumping a nepovolenou veřejnou podporu.

Stahovat spotřebu ve špičkách

Jedním ze schválených opatření je i příslib pětiprocentních úspor elektřiny ve špičkách. „Šetření je důležité – stahovat spotřebu, zejména ve špičkách. To je to, co žene cenu nahoru,“ poznamenal Prouza.

Připustil však, že fakticky je to spíše apel. „Příspěvky jsou v tuto chvíli dobrovolné,“ zdůraznil. Odmítl, že by výsledkem úsporných opatření mohlo být zavírání firem. „Nebavíme se o tom, že bychom zavírali průmyslové podniky. Je to o jednoduchých provozních opatřeních – výměně osvětlení, stažení teploty v provozech. Může to být o tak jednoduchých věcech jako používat na toaletách studenou vodu,“ míní.

On i Zahradník se domnívají, že proti výzvě k úsporám energie nebude v soukromém sektoru žádný velký odpor. „Cena samotná je motivem, aby se spořilo. Přestože existují stropy, cena je stále výrazně vyšší oproti abnormálně nízké ceně v předcházejících obdobích,“ podotkl Zahradník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...