Požadavek EU na snížení spotřeby energie bude podle Prouzy spíše apel, zavírání podniků prý nehrozí

Nahrávám video

Snížení špičkové spotřeby elektřiny o pět procent, na kterém se shodly státy Evropské unie, bude fakticky dobrovolné. Řekl to koordinátor českého předsednictví na ministerstvu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza. Podle ekonoma Petra Zahradníka je ale velmi důležité i zastropování cen elektřiny. Na zastropování plynu se státy neshodly, ale diskutují o něm. Podle Prouzy si ale každá země tento strop představuje jinak. Tomáš Prouza a Petr Zahradník hovořili o závěrech rady unijních ministrů pro energetiku v Událostech, komentářích.

Rada ministrů pro energetiku schválila dvě opatření: že budou členské země EU šetřit elektřinou a také zastropování jejích cen a mimořádné zdanění elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Není zatím žádná definitivní dohoda o cenových stropech pro plyn, ale diskutuje se i o nich. Požadavek na jejich zavedení vyslovilo patnáct členských zemí, podle Prouzy je s tím ale zásadní problém, jak se ukázalo, když se české předsednictví každého státu ptalo na podrobnosti. „Od každé z těch patnácti zemí jsme dostali úplně jinou odpověď,“ upozornil.

V úvahu podle něj připadá několik variant stropu. Myslí si, že nemá smysl stanovit cenový strop na ruský plyn, „protože dnes už téměř žádný ruský plyn není“. Za velmi problematické považuje Prouza i stanovení maximálních cen pro zkapalněný plyn. „Když to uděláte zejména u LNG, tak není žádný problém, aby majitel toho plynu otočil tankery, poslal je do Asie a budeme mít problém,“ varoval. Za reálné považuje hlavně stanovení cenového stropu pro plyn používaný k výrobě elektrické energie.

To si myslí i Zahradník, podle kterého ale nejspíše bude problém vymyslet celoevropské řešení pro zastropování u plynu. Zastropování cen pro výrobu elektřiny by ale podle něj pomohlo cenám obou. „Zajistíte, že substituční efekt v rámci trhu s plynem se nepřesune do energetického sektoru a dojde nejenom k oddělení, ale současně i vytvoření jistoty na obou trzích,“ podotkl.

Shodu ministrů, přes trvající diskusi o plynu, hodnotí Zahradník velmi příznivě – zejména to, že radou prošlo prakticky vše, co v polovině září navrhla Evropská komise. „Pro mě je velmi (…) příjemnou zkušeností to, že rada – s výjimkou jednoho bodu, o kterém se zřejmě budeme bavit, ale který je otevřen, rozhodně nezůstává v ofsajdu nebo neřešený – se shodla,“ zdůraznil.

Evropské řešení podle něj umožní unijním státům kroky, které by jinak byly považovány za dumping a nepovolenou veřejnou podporu.

Stahovat spotřebu ve špičkách

Jedním ze schválených opatření je i příslib pětiprocentních úspor elektřiny ve špičkách. „Šetření je důležité – stahovat spotřebu, zejména ve špičkách. To je to, co žene cenu nahoru,“ poznamenal Prouza.

Připustil však, že fakticky je to spíše apel. „Příspěvky jsou v tuto chvíli dobrovolné,“ zdůraznil. Odmítl, že by výsledkem úsporných opatření mohlo být zavírání firem. „Nebavíme se o tom, že bychom zavírali průmyslové podniky. Je to o jednoduchých provozních opatřeních – výměně osvětlení, stažení teploty v provozech. Může to být o tak jednoduchých věcech jako používat na toaletách studenou vodu,“ míní.

On i Zahradník se domnívají, že proti výzvě k úsporám energie nebude v soukromém sektoru žádný velký odpor. „Cena samotná je motivem, aby se spořilo. Přestože existují stropy, cena je stále výrazně vyšší oproti abnormálně nízké ceně v předcházejících obdobích,“ podotkl Zahradník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 9 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 19 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánovčera v 12:23

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...